Ilka Grünebergová: Bádám o pozadích fotografie i v Česku

V roce 1987 absolvovala malbu na pařížské umělecké škole. Jako studentka dostala nabídku od fotografa, zda by mohla navrhnout malované pozadí pro jeho práci, a tak po týdnu práce vzniklo její první pozadí. Podnikatelský nápad byl na světě! Po ukončení studia si otevřela fotoateliér v Hamburku, později v Berlíně a začala pronajímat malovaná pozadí. To se setkalo s velkým ohlasem. Zaprvé byla jediná v Německu, kdo tuto službu nabízel, a zadruhé fotografové byli rádi, že už nemusí kupovat pozadí, která jsou velmi drahá a nelze je použít více než dvakrát nebo třikrát. Dodnes je jediná v Německu, kdo tuto službu v této podobě nabízí.

Ilka při malbě fotografického pozadí. Na titulní fotografii můžete vidět její malbu Mosty, kterou vytvořila speciálně pro naši publikaci N&N Czech-German Bookmag. Foto: Atelier Grüneberg

Za tu dobu namalovala více než 180 pozadí, jež se používají hlavně pro módní fotografie a portréty. Rozesílá je po celé Evropě a půjčuje je nebo si je zájemci mohou pronajmout v  Berlínském fotoateliéru. Objevila se již na obálkách všech předních časopisů.

Ilko, jak vlastně fotografové přišli na nápad používat malovaná pozadí ve studiu?

První fotografování bylo časově náročné a nákladné. Museli jste sedět v klidu skoro hodinu, abyste exponovali fotografii; to bylo stejně drahé jako malování. Zpočátku se tedy nechávala fotografovat pouze šlechta a bohatí. Když byla v roce 1854 vynalezena skleněná deska, s níž bylo možné pořídit 4–8 expozic během několika minut, fotografie se stala levnější. To přivedlo lidi ze střední třídy, kteří se chtěli nechat portrétovat, ale chtěli vypadat bohatě!

Začali tedy používat malovaná pozadí s „bohatými“ náměty: zámeckou zahradu, lovecké scény, schodiště do honosného domu a v každém ateliéru byl drahý nábytek a doplňky. To vyvolávalo dojem, že tyto rodiny jsou bohaté a velmi vážené.

Ilka patří mezi vydavateli k nejvyhledávanějším autorům. Foto: Atelier Grüneberg

Nyní píšeš knihu o fotografických pozadích. Proč?

Především k tomuto tématu neexistuje žádná dokumentace. Píše se často o historii fotografie, ale ne o pozadí a rekvizitách (nábytku a doplňcích), které se při fotografování používají. Obojí je důležité; žádná fotografie se neobejde bez pozadí – skutečného nebo namalovaného. A za druhé, historie pozadí je opravdu vzrušující. Vše začalo v roce 1839 objevem fotografie. Fascinuje mě, že můžu vytvářet dokument, který vypráví o vzniku iluze, jež v nás probouzí určité touhy.

Kde hledáš podklady pro svou knihu? Jistě hlavně v zemích, kde byla fotografie velmi rozvinutá.

Bádám v kolébce fotografie, ve Francii, pak v Anglii a Německu. Velmi mě ale zajímá fotografie v Československu, která hrála v historii průkopnickou roli. V zemi se objevili zajímaví a slavní fotografové, jež dnes zná každý historik umění. Hledám ateliéry a  fotografy, kteří by ještě mohli mít stará pozadí z 19. až 20. století. Ráda bych je v knize zdokumentovala.

Malba jakožto fotografické pozadí se používá hlavně u portrétů, módních fotografií či na obálkách časopisů. Foto: Atelier Grüneberg

Ale fotografie je také iluze a člověk ji miluje.

Všimla jsem si, že mnoho lidí, dokonce i těch, kteří se na svět dívají střízlivě, přitahuje stvořená krása. Podívej se na poslední vystoupení Marlene Dietrichové, které bylo 75 let, když stála naposledy na jevišti. V nádherných zlatých šatech s diamantovou výšivkou, bílým kožíškem a blond hřívou vypadala skvěle. Svět na tento emotivní okamžik loučení nikdy nezapomene. A také to byla čistá inscenace, které jsme zcela podlehli. Vznikla iluze, jež se rychle rozplynula. A přesto je iluze součástí našeho života, dokonce bez ní nechceme žít. Všichni se rádi necháme svést.

Tento rozhovor je součástí dvojjazyčné publikace kombinující atributy knihy a magazínu s názvem N&N Czech-German Bookmag. Všímá si fascinujících osobností, které spojují Čechy s jejich nejdůležitějším sousedem a největším obchodním partnerem – Němci. Lze ji objednat například přes portál Albatros Media.

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Jak se z hippies stanou občané

Přední český (ale vlastně česko-německý) komentátor společenského dění a odborník na systemické konstelace Jan Bílý o svých letech v zemi, jež se (bohužel) snaží popřít všechno špatné.

Aktuálně na českém webu

Přitažlivost západočeského lázeňského trojúhelníku roste

    ·      20.09.2022
Lázeňské kolonády provoněné oplatkami, historické budovy s léčivými prameny, ale i rozmanité přírodní skvosty a kulturní akce. Taková je atmosféra lázeňských měst, fenoménu, kterému se dostává stále větší pozornosti. Může za to i loňský zápis západočeského lázeňského trojúhelníku

Aktuálně na německém webu

Fabularium

    ·      09.09.2022
Wo tschechische Kinder in Berlin ihre Muttersprache wiederbeleben

Wie Hippies zu Bürgern werden

    ·      07.09.2022
Jan Bílý, ein renommierter tschechischer (aber eigentlich tschechisch-deutscher) Gesellschaftskommentator und Experte für Systemaufstellungen, über seine Jahre in einem Land, das (manchmal) vom Richtigen ziemlich besessen ist.