Ilka při malbě fotografického pozadí. Na titulní fotografii můžete vidět její malbu Mosty, kterou vytvořila speciálně pro naši publikaci N&N Czech-German Bookmag. Foto: Atelier Grüneberg
Za tu dobu namalovala více než 180 pozadí, jež se používají hlavně pro módní fotografie a portréty. Rozesílá je po celé Evropě a půjčuje je nebo si je zájemci mohou pronajmout v Berlínském fotoateliéru. Objevila se již na obálkách všech předních časopisů.
Ilko, jak vlastně fotografové přišli na nápad používat malovaná pozadí ve studiu?
První fotografování bylo časově náročné a nákladné. Museli jste sedět v klidu skoro hodinu, abyste exponovali fotografii; to bylo stejně drahé jako malování. Zpočátku se tedy nechávala fotografovat pouze šlechta a bohatí. Když byla v roce 1854 vynalezena skleněná deska, s níž bylo možné pořídit 4–8 expozic během několika minut, fotografie se stala levnější. To přivedlo lidi ze střední třídy, kteří se chtěli nechat portrétovat, ale chtěli vypadat bohatě!
Začali tedy používat malovaná pozadí s „bohatými“ náměty: zámeckou zahradu, lovecké scény, schodiště do honosného domu a v každém ateliéru byl drahý nábytek a doplňky. To vyvolávalo dojem, že tyto rodiny jsou bohaté a velmi vážené.
Ilka patří mezi vydavateli k nejvyhledávanějším autorům. Foto: Atelier Grüneberg
Nyní píšeš knihu o fotografických pozadích. Proč?
Především k tomuto tématu neexistuje žádná dokumentace. Píše se často o historii fotografie, ale ne o pozadí a rekvizitách (nábytku a doplňcích), které se při fotografování používají. Obojí je důležité; žádná fotografie se neobejde bez pozadí – skutečného nebo namalovaného. A za druhé, historie pozadí je opravdu vzrušující. Vše začalo v roce 1839 objevem fotografie. Fascinuje mě, že můžu vytvářet dokument, který vypráví o vzniku iluze, jež v nás probouzí určité touhy.
Kde hledáš podklady pro svou knihu? Jistě hlavně v zemích, kde byla fotografie velmi rozvinutá.
Bádám v kolébce fotografie, ve Francii, pak v Anglii a Německu. Velmi mě ale zajímá fotografie v Československu, která hrála v historii průkopnickou roli. V zemi se objevili zajímaví a slavní fotografové, jež dnes zná každý historik umění. Hledám ateliéry a fotografy, kteří by ještě mohli mít stará pozadí z 19. až 20. století. Ráda bych je v knize zdokumentovala.
Malba jakožto fotografické pozadí se používá hlavně u portrétů, módních fotografií či na obálkách časopisů. Foto: Atelier Grüneberg
Ale fotografie je také iluze a člověk ji miluje.
Všimla jsem si, že mnoho lidí, dokonce i těch, kteří se na svět dívají střízlivě, přitahuje stvořená krása. Podívej se na poslední vystoupení Marlene Dietrichové, které bylo 75 let, když stála naposledy na jevišti. V nádherných zlatých šatech s diamantovou výšivkou, bílým kožíškem a blond hřívou vypadala skvěle. Svět na tento emotivní okamžik loučení nikdy nezapomene. A také to byla čistá inscenace, které jsme zcela podlehli. Vznikla iluze, jež se rychle rozplynula. A přesto je iluze součástí našeho života, dokonce bez ní nechceme žít. Všichni se rádi necháme svést.
Tento rozhovor je součástí dvojjazyčné publikace kombinující atributy knihy a magazínu s názvem N&N Czech-German Bookmag. Všímá si fascinujících osobností, které spojují Čechy s jejich nejdůležitějším sousedem a největším obchodním partnerem – Němci. Lze ji objednat například přes portál Albatros Media.
