Nizozemský start-up Evropský spáč (takto zní doslovný překlad jeho oficiálního názvu European Sleeper) si plácl s českým dopravcem RegioJet a ohlásili na příští rok pravidelnou linku Praha–Drážďany–Berlín–Amsterdam–Brusel. Vyjíždět se bude večer, na pražské Hlavní nádraží nebo bruselské nádraží Midi dorazí vlak vždycky brzy dopoledne. Je i není náhoda, že v té době bude ČR předsedat Radě Evropské unie a mezi Prahou a Bruselem bude pendlovat spousta úředníků.
Plánovaná trasa nočního spoje. Zdroj: European Sleeper.
Co je podstatnější – pro návrat nočních vlaků uzrál ten správný čas. Přejí mu hvězdy na obloze. Aerolinky jsou následkem pandemie často na pokraji krachu, evropské vlády se do jejich záchrany nijak nehrnou a různí železniční dopravci spřádají plány na propojení Evropy nočními spoji. Podle serveru Skift plánují třeba státní železnice Německa, Rakouska, Francie a Švýcarska investovat skoro 600 milionů eur do projektu, který propojí 13 evropských metropolí.
Letošek Evropská komise vyhlásila Rokem železnice a apeluje na členské státy, aby v rámci „zeleného“ restartu po pandemii vsadily mimo jiné na vlaky. Každý podnikavec si tohle umí přeložit. V rámci programu Green Recovery poplynou už od letoška do členských zemí miliardy (jen ČR se může těšit na cca 190 miliard korun pro svůj Plán národní obnovy) a železnice je skoro tak ekologická a zelená jako tráva. Zatímco průměrné letadlo emituje asi 130 gramů na pasažéra a kilometr, v případě vlaku poháněného elektrickou lokomotivou je to pouhých šest gramů.
Berlín je nejdůležitější zastávka
Někdy během předloňska osvítil Elmera van Buurena a Chrise Engelsmana z Nizozemska nápad. Oba vlakovou dopravou doslova žili. Engelsman vyrůstal těsně vedle trati, odkud společnost Nord West Express posílala každou noc vlaky do Kodaně, Varšavy a Moskvy. Jako trainspotter pozoroval jejich vagony oknem až desetkrát denně. Později založil webovou stránku noordwestexpress.nl a jeho nejlepším kouskem byl v roce 2019 dočasný Jazz Night Express – noční spoj z Rotterdamu do Berlína s jazzovými muzikanty na palubě.
Chris Engelsman. Zdroj: Twitter / European Sleeper.
Stejně tak i Van Buuren byl fascinován jízdními řády od dětství, čítal si v nich dokonce v posteli před spaním. Později pracoval řadu let pro Nizozemské železnice a jeho celoživotním snem je, že se stane ředitelem ve vlastní železniční společnosti. “Věděl jsem, že to nebude jednoduché, ale evropská železnice je už natolik liberalizována, že v podstatě umožňuje jednotlivci provozovat vlak,” řekl počátkem roku belgickému serveru lavenir.net.
Dva nadšenci založili start-up European Sleeper – s právní formou družstva – a začali hledat pro svůj projekt tu správnou trasu a také partnera. Vlak měl mít od počátku konečnou v Bruselu, ale vlakofilové si pořád nebyli jisti, z jaké destinace má vlastně odjíždět. V úvahu připadaly Milán, Kodaň, Varšava – anebo Praha. Nakonec se dohodli s RegioJetem. “Výhodou je, že nemusíme investovat do vlastního vybavení,” řekl van Buuren nizozemskému dopravnímu serveru Spoor Pro.
“Zorganizovat noční spoj je ve většině zemí velmi složité. Naštěstí Německo a Česká republika jsou z tohoto pravidla výjimkou.” Holanďané si nemohou vynachválit množství práce, která byla vykonána na modernizaci tratí v bývalé NDR. “Zastávka v Berlíně je jednoznačně tou, která přitáhne obrovské množství cestujících.” European Sleeper teprve vydává své vlastní akcie a doufá, že od investorů letos na jaře získá alespoň 400 tisíc eur.
Pomáhá “efekt Greta”
RegioJet se k věci vyjadřuje střídmým jazykem. “Při ověřování možností projektu spoje s Bruselem jsme se setkali s European Sleeper a dohodli se přirozeně na spolupráci, protože mělo podobné myšlenky jako RegioJet,” sdělil mluvčí společnosti magazínu N&N. Nechtěl prozradit, kolik bude stát jízdenka, nicméně sdělil: “Budeme uplatňovat obvyklou politiku nejlepších služeb za nejvýhodnější ceny. Ty budou určitě takové, aby byly na úrovni autobusových spojů.”
Van Buuren s Engelsmanem naopak dávají jeden rozhovor za druhým. Zdrojem jejich optimistických vyhlídek do budoucna je to, co pro britský list Observer nazvali “efektem Grety Thunbergové”. Pro tento fenomén mají ve Švédsku dokonce slovo, totiž flygskam, což se dá opisně přeložit jako “stud z létání” – stud movitých lidí, že koupí letenky přispívají ke globálnímu oteplování.
Nizozemci s tímto studem očividně kalkulují. “Lidé si díky koronakrizi uvědomili, že i cestování může být mnohem efektivnější a udržitelnější. Cítí nyní, že věci se dají dělat také jinak. Noční cestování vlakem do toho jejich prozření perfektně zapadá,” řekli serveru Spoor Pro.
Další skutečností je, že národní vlády jsou nyní z Bruselu motivovány, aby takovým projektům dávaly maximální podporu. RegioJet trvá na tom, že chce spoj provozovat na čistě komerčním základě a čerpání dotací poškozuje ostatní dopravce. Druhou věcí je, že evropská legislativa k nějaké formě přímé podpory vlaků z prostředků unie dříve či později přímo vyzve. Dokonce i magistrát Prahy na konci loňského roku slíbil, že bude noční vlaky do hlavního města dotovat až 50 miliony korun ročně.
Takže se v této dekádě nejspíše dočkáme toho, že noční nebe bude opět prořezávat hvizd lokomotiv, zatímco se pasažéři budou snažit usmířit svá neohebná těla s nekompromisními požadavky lehátek.
