Kateřina Černá, šéfredaktorka
Změnilo se na čas moje místo pro život. Velkoměsto jsem vyměnila za dům u lesa. Pracuji dál velmi intenzivně, jak jsem zvyklá, jen jsem blíže svým rodičům, dětem i manželovi. Blíž sama sobě. Každý den si uvědomuji naprosto zřetelně, co je pro mne skutečně důležité. A také dokážu ocenit ticho…
Danuše Siering, vydavatelka
Tiskneme? Netiskneme? Do poslední chvíle se nade mnou vznášela tato otázka jako Damoklův meč. I přes všechny nemalé překážky držíte vydání N&N nyní v rukou. Mé poděkování patří celé redakci a všem, kteří nám s vydáním pomohli.
V tomto okamžiku přestávám věřit na globální řešení a summity; nezajímá mě Greta, gendrové diskuse, carsharing, ani ženské kvóty ve firmách. Životní realita je dnes úplně jiná. Každý stát, město, rodina, každý člověk je zodpovědný sám za sebe. A přesto, dnes více než kdy jindy, je důležitá soudržnost, velkorysost a nasazení tak, jak to mnozí „bezejmenní“ lidé nyní dělají. Hlavní roli hraje zdravé jádro, lidé, kteří zajišťují fungování společnosti, a ti, o kterých se doposud psalo jen okrajově: zdravotníci, hasiči, policie, prodavači aj. Krize redukuje skutečnost na podstatu. A o tom budeme i nadále psát. Nevím, kdy vyjde letní číslo N&N, ale dáme vám vědět!
Barbora Vojtová, redakce a produkce
Mísí se ve mně pocit bezmoci ze smutné současnosti, zároveň pochopení pro drsný akt přírody, nad kterou člověk neprávem převzal moc, ale také naděje v etapu, která nastane, protože věřím, že z tohoto „otřesu“ společnost vyjde pokornější, moudřejší a vědomější.
Karin Zadrick, redakce a art directorka
Vše se opakuje. Vše se opět zastavilo. Alespoň na chvíli. Abychom mohli slyšet dýchat rozkvétající květiny. A v tom tichu a klidu mít čas na věci, které díky našemu stresu a konzumnímu životu již nevnímáme. Nádherně to vystihl William Blake: „Celý svět v zrnku písku zřít a nebe v polní květině, nekonečno do dlaně uchopit, věčnost žít v pouhé hodině.“
Jan Siering, redakce a obchod
Moje generace žije ve světě plném svobody, jakou asi ještě žádná generace předtím nezažila. Dnes můžeme dělat všechno, co chceme, a můžeme mít, co chceme. Vývoj pádí vpřed tak nepředstavitelnou rychlostí, že ty zásadní věci, které jsou podstatou našeho štěstí, se staly samozřejmostí. Možná potřebujeme právě takovou krizi, abychom dokázali naše hodnoty nově definovat, a to dokážeme nejlépe právě tak, že budeme toužit po štěstí.
Tereza Vacková, redakce a administrativa
Rušení cestovatelských plánů a společenských aktivit mě samozřejmě mrzí, je to něco, na co nejsme zvyklí. Na druhou stranu nejsme zvyklí ani na záběry čisticí se planety. Možná je čas naše zvyky přehodnotit.
Veronika Hong, redakce
Je nutné hledat si v této komplikované době i pozitiva. Planeta se prokazatelně pročišťuje, zvířata se vracejí tam, kde dekády nebyla, lidé se věnují více sobě a díky rouškám ušetří ženy své rtěnky. Musíme ovšem myslet i na ty, pro které je celá situace existenčně devastující.
Tim Kernnis, redakce
Svět kolem ztichl a člověku z části nezbývá nic jiného než bezmocně přihlížet. Nové problémy vyžadují nová řešení. V téhle obtížné době musíme držet spolu. Společně to zvládneme!
Veronika Jonášová, spolupracovnice
Můj život se změnil od základu a je pro mě těžké být oddělená od rodiny, která je v České republice. Ale vše má i svá pozitiva: mohu si utřídit myšlenky a priority. A jsme všichni spolu doma a věnujeme se sami sobě. A to je na tom to nejdůležitější.
Natascha Kames, spolupracovnice
Mám pocit, že si „svět včerejška“ o tuto katastrofu už koledoval. Ještě více vyrábět a ještě levněji a přes mrtvoly. Teď máme šanci vše opět nově a rozumně uspořádat.
Marcela von Kayser, spolupracovnice
Náš každodenní lidský koloběh se neviditelným ohrožením na neurčitou dobu pozastavil. Zároveň nám však umožňuje se soustředit na to, co je pro nás podstatné. A zjišťujeme mimo jiné, že solidarita, ohleduplnost a vlastní odpovědnost jak v rodině, tak mezi přáteli, ve společnosti a v podnikání, není jen prázdné slovo. Korona nám ukazuje křehkost naší existence a dává nám šanci se zamyslet nad naší budoucností.
Michal Provazník, spolupracovník
Snažím se najít pozitiva, ale z pozice cestovatele, který je prakticky uvězněný na několik týdnů v jedné zemi, to jde těžko. Čtu hodně zprávy, a přestože se na českou vládu a krizový štáb valí kritika, neskutečně oceňuji koordinovanost složek, práci doktorů, sestřiček, ale i řidičů, prodavaček a dobrovolníků. Můžeme si o Češích myslet, co chceme, ale mám pocit, že v těžkých chvílích dokážeme držet při sobě. Upřímně věřím v brzké vyřešení situace a vrácení světa do normálu.
