Jon Rafman – umělec, s jehož uměním projdete peklem

Kanadský umělec a filmař Jon Rafman se vrací na scénu s berlínskou výstavou “Egregory a grimoáry”

Ne, přiznávám upřímně, že tato výstava se k vánoční náladě moc nehodí. Ale je život skutečně jen krásný voňavý a plný pohody? O tom by umělec Jon Rafman s námi určitě polemizoval. S jeho uměním procházíme totiž peklem. Jeho videa jsou brutální, ukazují zničené a rozbité scénáře mezi virtualitou a realitou, až člověka mrazí. V Berlíně se můžete až do konce roku ponořit se do Rafmanova světa démonů.

Jon Rafman si v posledních dvou letech prošel i svým osobním peklem. Jako jeden z nejúspěšnějších současných umělců měl před sebou tři významné výstavy – v montreolském Musée d’art contemporain, v Hirschhorn Museum ve Washingtonu a v Kunstverein Hannoveru. Avšak všechny byly zrušeny. Důvod: jeho dvě studentky ho nařkly ze sexuálního obtěžování. Veřejnost reagovala promptně. Bez důkazů byly zrušeny všechny výstavy, Rafman rychle dostal razitko vyvrhela a stala se z něj persona non grata.

Jon Rafman, Punctured Sky 2021 Foto: Frank Sperling

Ale nyní je Rafman opět na scéně. V dlouhém procesu, přes chattové zprávy, které si ponechal, mohl dokázat svoji nevinnost. Ušlý čas a výstavy mu už nikdo nevrátí. První, kdo mu dal nyní prostor, je Schinkel Pavillon a Galerie Sprüth Magers v Berlíně.

Název výstavy “Egregory a grimoáry” odkazuje na metafyzické bytosti, které lidi halucinují, a na knihy kouzel, v nichž lze nalézt zaklínadla k vyvolání takových postav. Ve věku digitalizace všech možných oblastí života se tak v Rafmanově kosmu vracejí mýtické postavy prostřednictvím masových psychóz. Počítačová magie virtuálních světů se stále více prolíná s realitou.

Jon Rafman, Minor Daemon: Vol.1, 2022 Foto: Frank Sperling

Kdo vstoupí do prvního prostoru, objeví nejdříve zaneřáděný stůl s obrazovkou a klávesnicí, všude plno obalů od elektronických her, akčních figurek, zbytků cigaret a krabiček fast foodu. System mnoha lidí, kteří byli “sežráni” svými počítači.

Rafman vytvořil svět, v němž se neviditelný hrdina pohybuje prostřednictvím nehybných obrazů. Lidé se scházejí jen zřídka – když už, tak v internetových kavárnách, ve hráčských obchodech nebo na parkovištích. Lidé mají prasečí nosy, jejich pohyby jsou nekoordinované. Každý hlas zní, jako by byl čten a velmi vyčerpán. Motivy digitální osamělosti jsou však natolik ohrané, že se sebou přinášejí až jakousi digitální nostalgii. 

Jon Rafman, Egregore, 2021 Foto: Frank Sperling

Aniž by Rafmanovy videosvěty explicitně řešily politické otázky, nabízejí vhled do limbu důkladně digitalizované konzumní společnosti, která se v šoku, otupělosti a odcizení znehybňuje náhradními orgiemi.

Jon Rafman je umělec a filmař žijící v kanadském Montrealu a v Los Angeles. Proslavil se svou multimediální praxí, která zahrnuje video, animaci, fotografii, sochařství a instalace. Ve svých pracích zkoumá vliv digitalizace na lidskou psychiku, která se může v mžiku změnit ze společného cítění na naprosté odcizení.

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Image of  Wonder

Newyorský akademik Thomas Beachdel o jedné z nejvýraznějších českých vizuálních umělkyň Báře Prášilové, které nyní vychází kniha s názvem Circles.

Nejčtenější v kategorii ArtDesign