Muzeum a galerie jako pevnost? Loupež v Drážďanech rozvířila debatu o bezpečnosti

Big safe door with Gold ingots. High resolution 3D image
Před dvěma lety otřásla Drážďany loupež století, jak vloupání do slavné klenotnice Historická Zelená klenba v areálu Rezidenčního zámku v barokním centru nazvala místní média. Pachatele sice policie již dopadla, po klenotech se nicméně slehla zem a příslušné úřady řeší, jak zvýšit bezpečnost uměleckých sbírek v muzeích či galeriích.

Ilustrační foto: Shutterstock

Západní křídlo fasády Rezidenčního zámku je až do druhého patra kompletně zahaleno vysokou plechovou zdí, za kterou se usilovně pracuje na vylepšení bezpečnostního konceptu. Detaily jsou pochopitelně tajné. Vedení Státních uměleckých sbírek, pod které věhlasná Klenotnice spadá, ještě donedávna trvalo na tom, že tehdejší zabezpečení bylo na velmi vysoké úrovni a že lupiči prostě pouze nalezli skulinku, obrazně i doslova řečeno. Zřejmě bylo, ale evidentně nestačilo. 

Snadný lup

Dosavadní šetření, které stále není u konce, nicméně odkrylo závažná pochybení. Prokázalo se, že zloději si například již několik dní před činem nařízli okenní mříže, kudy se lehce dostali do podle všeho nedostatečně chráněné budovy. Pár dní před tím v ní došlo k falešnému poplachu, poté však pracovníci muzea již nenastavili alarm dostatečně. Kamerový systém byl zastaralý a nové videokamery měly být už dávno objednány. Také speciální sklo vitríny vzdorovalo lupičům jen několik minut. Pravda, řádili se sekyrou, ale podle standardu mělo vydržet nejméně patnáct minut. 

Loupež z 25. listopadu 2019 vzbuzuje rozpaky i proto, že k ní došlo jen pár metrů od ostře střeženého adventního trhu Striezelmarkt. Kvůli obavám z teroristického útoku jej tehdy policie obehnala zátarasy a na místě hlídkovala. Načasování loupeže zcela jistě nebylo náhodné.

Zločin zřejmě o krok napřed

Případem, který šokoval nejenom v Sasku, se stále zabývá policie a Spolkové státní zastupitelství, šest pachatelů nechvalně proslulého berlínského tzv. Remmo klanu je ve vazbě. Jde o známou více méně rodinnou široce rozvětvenou „firmu“ s bohatým trestním rejstříkem, která má mimo jiné na svědomí loupež stokilové zlaté mince z Bodeho muzea v Berlíně v roce 2017. 

Z loupeže v Zelené klenbě policie viní tytéž pachatele, kteří předtím ukradli i tuto stokilovou zlatou minci Foto: Wikipedia, sdo216

Právě tyto a podobné profesionální gangy, často zahraniční, které pracují velmi sofistikovaně a nezřídka mívají interní komplice, bývají největším problémem. 

Stoprocentní ochrana před zločinem prostě neexistuje a investice do bezpečnosti uměleckých sbírek v muzeích či galeriích jsou beztak vysoké. Objekty jsou zajištěny podle cibulového principu několika vrstev, od vnější ostrahy přes vnitřní kamerový okruh, hlídače v sálech až po ochranu samotného artefaktu, což jsou například vitríny ze speciálního skla a alarmy. Muzea či galerie ovšem nejsou a nemohou být bankovní sejf a nelze vedle každé sochy či obrazu postavit hlídače.

Drážďanské Státní umělecké sbírky nyní dostanou 10,3 milionu eur navíc pro vylepšení technického zabezpečení i na posílení personálu. Celková pojišťovací hodnota ukradených klenotů se odhaduje na minimálně 113,8 milionu eur, historická hodnota lupu je ovšem nevyčíslitelná. Pro saskou klenotnici a Sasy vůbec jde o mnohem více, než „pouhé“ artefakty ze 17. a 18. století. Vnímají to jako zásah do identity a kulturního dědictví. 

Jeho ochranu zdědil nový šéf Zelené klenby a Zbrojnice Marius Winzeler. Na postu vystřídal dlouholetého ředitele Dirka Syndrama, který po 28 letech práce pro Státní umělecké sbírky odešel koncem léta do penze. Padesátiletý kunsthistorik, rodilý Švýcar přijel do Drážďan z Prahy, kde v roce 2016 převzal vedení sbírek starého umění Národní galerie Praha. Specialista na středověk i baroko, který mluví pěti jazyky včetně češtiny, skončil v české metropoli na jaře. Za sebou nechal především stálou expozici Staří mistři. Mezinárodně uznávaný odborník se do Saska vlastně vrátil. V letech 2001 až 2008 totiž pracoval v Kulturněuměleckém muzeu v Görlitz a v letech 2008 až 2015 vedl Městské muzeum v Zittau. 

Rezidenční zámek si pamatuje ještě jako ruinu za NDR a aktivně sledoval jeho obdivuhodnou proměnu po znovusjednocení Německa. V roce 1992 mohl jako praktikant pracovat s památkáři v Zelené klenbě, kde je uloženo na čtyři tisíce šperků a dalších mistrovských děl ze zlata, stříbra, drahých kamenů, slonoviny a dalších vzácných materiálů. Do Florencie na Labi se Winzeler vrátil s hlavním cílem propojit historii se současností, rozšířit digitální prezentaci a dokončit koncept Rezidenčního zámku jako místo pro zážitky a setkávání všech generací.

Nejčtenější v kategorii Society

Aktuálně na českém webu

Děti z KIDS Company Praha objevují umění 

       ·   04.06.2024
🇩🇪 Sie können diesen Artikel auch auf Deutsch lesen: Kinder von KIDS Company Prag entdecken Kunst Nejdůležitějším posláním KIDS Company Praha je dvojjazyčná výchova. Probíhá během celého dne tzv. imerzní metodou, kdy s dětmi komunikují češti…

Aktuálně na německém webu

Kinder von KIDS Company Prag entdecken Kunst

       ·   04.06.2024
Die zweistöckige gelbe Villa in der ruhigen Straße Hradešínská im Prager Stadtteil Vinohrady ist schon von weitem zu sehen. Gerade dort siedelt der tschechisch-deutsche Kindergarten KIDS Company Prag, der vor neunzehn Jahren von Markéta Frank