„Sedli jsme si s vedením a řekli jsme si, co dobrého bychom v téhle krizi mohli udělat pro ostatní, jak pomoci? Pak nás napadlo, že budeme péct a vařit pro potřebné. Začali jsme s tím na Velikonoce, kdy jsme upekli několik desítek velikonočních beránků. Rozdávali jsme je bezdomovcům i dalším potřebným, třeba lékařům do nemocnic,“ doplňuje ředitel hotelu Michael Sorgenfrey. Vedení hotelu do projektu zapojilo taky kuchařské učně, kteří byli z nápadu nadšení. A reportáž z hotelových příprav luxusních pokrmů přinesly nedávno i světové agentury. „Během Velikonoc jsme mezi lidi bez domova rozdali na 500 kusů těchto velikonočních zákusků. Musím říct, že mi to udělalo velkou radost, protože ti lidé pravděpodobně nikdy nejedli tak skvělá jídla jako ta od nás,“ říká vedoucí učňů Stella-Marie Depta.
Adlon, jehož restaurace i ubytování má nadále zavřeno, peče a vaří pro potřebné i nadále. „Navzdory pandemii, dokážeme myslet i na ostatní a dělat aspoň něco dobrého pro společnost. Běžně se snažíme o to, abychom potěšili naše hosty. Ale ti tu teď nejsou, proto děláme radost jinak,“ dodává ředitel hotelu, který patří do luxusní sítě Kempinski.
Politika i sexuální revoluce
Hotel Adlon není přitom jen gastronomický pojem, odehrávala se tu i velká část německé historie, je to symbolické místo. V podzemí hotelu, zhruba v místech dnešních podzemních parkovišť, otevřených veřejnosti, se nacházel třeba exkluzivní kryt pro smetánku třetí říše. Později se tu scházeli i významní politici a ke konci druhé světové války tu došlo také k osudovému setkání dvou osobností, které silně promluvily do hospodářství poválečné Spolkové Republiky. Josef Carl Peter Neckermann se měl v budoucnosti stát podnikatelskou ikonou, zakladatelem největšího zasilatelství v zemi, majitelem cestovní kanceláře, která dodnes nese jeho jméno. V dubnu 1945 se ale uzavírala jiná kapitola jeho života, která začala o sedm let dřív koupí obchodního domu, uloupeného židovským majitelům, a skončila funkcí hlavního dodavatele ošacení Wehrmachtu. Uprostřed bombardování se setkal v podzemí Adlonu s Beatou Köstlinovou, prominentní zkušební pilotkou nacistického režimu. Mezi řečí se jí zmínil, že mu z jeho činnosti vrchního armádního krejčího zůstalo sto tisíc nepoužitých kondomů.
Zdroj: Pinterest.
A právě Neckermannova dobře ukrytá zásoba drogistického zboží se po válce stala úhelným kamenem, na kterém Beate, už pod svým novým jménem Uhseová, založila impérium prodejen erotického zboží, které Němce provázelo sexuální revolucí. To jen jedna z mnoha zajímavých kapitol Adlonu, hotelu, který tak jako mnoho jiných restaurací a gastro zařízení bojuje v krizi s obrovským výpadkem tržeb.
Berlínská gastro scéna
Berlínské podniky se snaží krizi čelit různými způsoby: prodávají ve velkém například vouchery a poukázky. Vzniklo tu mnoho různých iniciativ třeba na podporu pro Berlín tak typických malých lokálních podniků, které jsou aktuálně ohrožené nejvíce. Lidé si třeba mohou hromadně koupit poukázky na webu iniciativy „Rette deine Lieblingsorte“, tedy zachraň své oblíbené místo. Tam se sdružují desítky podniků z celého Berlína.
A do podpory gastro scény se zapojili i blogeři. Například jedna jejich iniciativa s názvem „Gutscheine statt Klopapier“ vybízí Berlíňany k tomu, aby místo tolikrát propíraného šíleného vykupování toaletního papíru, zainvestovali do poukázek u svých oblíbených podniků.
Samozřejmě mnoho podniků také prodává jídlo online, ať už po vlastní ose nebo dovozem přes největší německou platformu Lieferando. Část restaurací a kaváren má taky otevřeno pro prodej přes ulici. Pomoc podnikům poskytuje i město Berlín: buď formou okamžité peněžité pomoci, odpuštění z placení nájmů, ale i daňovými úlevami.
Restauratéři se však bouří proti dlouhotrvajícím omezením. Ke konci dubna například Braniborskou bránu oblehli nespokojení restauratéři: v místě rozestavili desítky prázdných židlí s názvy svých podniků. A podobné akce se konaly i v dalších velkých městech po celém Německu.
Zatím je těžké odhadovat, kolik bude mít krize celkem obětí na berlínské gastronomické scéně. Už teď je však jisté, že nepřežijí zdaleka všechny podniky, kterým nepřidá ani zásadní omezení turistiky.
Foto: Hotel Adlon Kempinski