Jak vaše podnikání zasáhla pandemie?
Téměř nijak a vlastně neuvěřitelně moc. První týden jsem chodila po lese a brečela, objednávky byly téměř na nule, smutno mi ale bylo z něčeho jiného – z pocitu nesvobody a útlaku, zveličeného tím, že se před ním nedá ani nikam po světě utéct. Došlo mi, že podnikání není alfa a omega mého života a naskakovaly mi obrazy, kdy pěstuju u lesa v domečku zeleninu a žiju úplně obyčejný život… potom zase myšlenka, že když tu bude nová diktatura, budu muset být v nějakém odboji!
Ale nakonec jsme skončili s naprosto standardním obratem. Nepatřili jsme mezi firmy, které by díky e-shopům měly tržby navíc, ale nebyl tam ani nějaký šílený pokles.
Veronika Lonská, majitelka Ladybio.
Museli jste přikročit k nějakým opatřením?
Jako e-shop jsme jako první zakázali dobírky, za prvé, aby si u nás lidé neobjednávali produkty jen tak a pak si je nevyzvedávali s výmluvou na karanténu, za druhé proto, že bylo třeba chránit přepravce. Nakonec se k podobnému kroku odhodlali téměř všichni. Klasicky absence dobírek českého zákazníka omezuje a snižuje konverze, v době koronaviru to ale šlo. Roušky a dezinfekce jsme měli, dezinfekce dokonce vlastní.
Vím o vás, že jste před pandemií měli launchovat vlastní řadu přírodní kosmetiky. Výrobu jste zatím odsunuli na neurčito nebo se na ni můžeme těšit v nejbližší době?
Na první vlaštovky se můžeme těšit již nyní, ale celá výroba je ztížená nedostatkem materiálu a extrémně navýšenými přepravními náklady i teď, takže není možné predikovat žádný vývoj. Na některé účinné složky ve vývoji jsme čekali několik měsíců místo dnů, stále chybí obalový materiál pro kosmetiku. Co kupodivu za mne funguje, tak to je certifikace – a to i když jsem pracovala na netoxické dezinfekci pro své zákaznice, paradoxně si každý stěžoval, jak je těžké ji certifikovat, já měla certifikace hned a řešila jsem úplně jiný problém: šílené přepravní náklady, zákaz vývozu alkoholu v celé EU, nemožnost sehnat lahvičky a tak dále.
Jak jste jako tým fungovali v době karantény?
Skvěle. Celá firma pracovala jako normálně, jen kolegyně, která jezdila denně 50 km vlakem, využívala home office tak, aby se snížilo možné riziko nákazy. Další kolegyně ale chodila do práce i když mohla být na ošetřovačce, prostě se s manželem domluvili a šlo to. Velmi si vážím toho, že jsem na svoje zaměstnance mohla být pyšná, nikdo z nich pandemie nezneužil, všichni se naopak snažili, abychom jako firma fungovali!
Přišli jste během karantény s kreativními nápady, které budete moc využít do budoucna?
Zapsala jsem si několik myšlenek, které bych si přála aplikovat do svého budoucího profesního života:
Za prvé, že někdy je nejlepší nedělat nic než zvýšit tempo.
Za druhé, před vyšší mocí nikdo z nás neuteče. A je úplně jedno, jestli to bude osud, karma, premiér nebo neviditelný vir.
Za třetí, celý letošní rok mě motivuje k tomu už nedělat věci, které nechci. Mít větší manipulační prostor v práci i v životě a konečně se zbavit práce pro práci.
Co pozitivního vám karanténa přinesla?
Určitě ne klid, jako některým. E-commerce je velmi nevyzpytatelný obor, navíc se suverénně nejnižší ziskovostí. Jakýkoli špatný obrat ve fungování může být definitivní pro celou firmu. Navíc jsme cítili lehký pokles i na velkoobchodu. Přinesla mi ale jednoznačně smíření se s nahodilostí v byznyse i v životě, a i přes neuvěřitelný stres a napětí také pochopení.
Více najdete zde.
