Rudiš dostal cenu od německého prezidenta Steinmeiera. “Spojují nás dějiny, vlaky a pivo,” říká pro N&N

Německý prezident se rozhodl ocenit Záslužným řádem Spolkové republiky Německo celkem 16 lidí, kteří se podle něj mimořádným způsobem zasadili o kulturní život, ochromený ještě nedávno koronavirovou pandemií. Mezi šesti ženami a deseti muži je i jeden Čech – v Německu žijící spisovatel Jaroslav Rudiš.

Jaroslav Rudiš. Foto: Peter von Felbert

Rudiše, který dlouhodobě žije v Berlíně, označil prezident Frank–Walter Steinmeier za jednoho z nejangažovanějších stavitelů mostů mezi Německem a Českem. „Jaroslav Rudiš se jako společensko-politicky angažovaný Evropan i v německém tisku opakovaně hlásí o slovo a svou prací ukazuje, že hranice lze překonat a že kultura to zvládne i pandemických časech,“ uvedl.

Cesta dějinami střední Evropy

Rudiš v roce 2019 v Německu vydal knihu Winterbergova poslední cesta, svůj první německy psaný román (český překlad vychází nyní v nakladatelství Labyrint). Sám ji nazývá “cestou dějinami střední Evropy s bedekrem z roku 1913”. Skoro celý děj se odehrává ve vlaku. Román byl nominován na cenu knižního veletrhu v Lipsku.

“Na příběhu skoro stoletého Wenzela Winterberga v něm sledujeme proces vyrovnávání se s dějinami. Stařík, zjevně vytržený z Rudišova staršího libereckého románu Grandhotel, bloudí Evropou od Berlína po Záhřeb, navštěvuje místa svých osobních dějin, které nejdou odkrojit od dějin velkých, kolektivních,” napsal o knize literární kritik a publicista Petr Fischer.

Rudiš: Poláci říkají, že my Češi jsme vlastně Němci

N&N Magazin požádal při této příležitosti Jaroslava Rudiše o rozhovor. Na delší povídání nebylo dost času – ale máme příslib mnohem delšího interview v brzké budoucnosti.

Jaký význam přikládáte ocenění od německého prezidenta? 

Mám z něj samozřejmě radost. Beru to i jako signál dobrých česko-německých vztahů. A důkaz toho, že knihy a příběhy nás spojují stejně jako vlaky.

V polovině října vychází v češtině vaše knížka napsaná německy Winterbergova poslední cesta, v Německu vysoce ceněná. Jak si myslíte, že bude přijata v Česku? A proč jste ji do češtiny nepřeložil sám?

Věřím, že bude přijata dobře. Přeložit bych ji sám nedokázal a jsem rád, že se toho ujala Michaela Škultéty. Je to výborná překladatelka. Winterberg má zvláštní jazyk, používá zastaralá slova a hodně divná slovní spojení. To se myslím podařilo do češtiny dobře převést. Stejně jako ten železniční rytmus, který kniha má. Skoro celý román se odehrává ve vlaku a já chtěl, aby to bylo cítit.

Jaké vidíte hlavní rozdíly mezi životem v Česku a Německu?

Myslím, že těch rozdílů moc není. V Polsku mi jednou někdo řekl: “Jo, jo, vy Češi, vy jste vlastně takoví Němci.” To nevím – myslím, že jsme všichni obyvatelé střední Evropy. A že nás všechny propojují naše společné příběhy a dějiny. A taky ty vlaky. A třeba taky pivo a řeči v hospodě. 

Kniha Winterbergova poslední cesta je k dostání například zde:

🇨🇿 https://www.kosmas.cz/knihy/293013/winterbergova-posledni-cesta/
🇩🇪 https://www.goethe.de/ins/cz/cs/kul/the/bud/bud/21553475.html

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Fenomén DEFA: Filmový vhled do témat, o nichž se v NDR mluvilo jen šeptem

Homosexualita, krize bydlení, kriminalita ani další problémy v socialistickém světě oficiálně neexistovaly. Jejich veřejná kritika i pouhá diskuze o nich byla nejen ve východním Německu tabu a systém se všechny problematické společenské otázky snažil zamést pod koberec. I přesto se však řada tvůrců z východoněmeckého filmového studia DEFA (Deutsche Film-Aktiengesenschaft) snažila tato témata ve svých filmech zpracovávat, samozřejmě s rizikem postihů jako je vyloučení z vývozu nebo zákaz projekce v kinech.
Přečtěte si

Do Brna za současným designem a svítícím mrakem

Co všechno je možné udělat pro design? Na to hledá odpověď Moravská galerie v Brně, která po téměř tříleté rekonstrukci znovuotevřela budovu Uměleckoprůmyslového muzea. Nové prostory provází i nový koncept, který napoví, co přesně v expozicích najdete – Art Design Fashion, tedy jména jako je Maxim Velčovský, Liběna Rochová, Jíří Pelcl a mnoho dalších významných současných designérů.

Nejčtenější v kategorii ArtDesign