🇩🇪 Sie können diesen Artikel auch auf Deutsch lesen: Der slowakische Botschafter in Berlin: Kein Zweifel am Verbündeten-Beistand
Státy Evropské unie se spolu se zbytkem demokratického světa v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu bezprecedentně semkly a vystupují jako spojená entita. Slovenská republika je sousedem Ukrajiny. Cítí Slovensko dostatečnou podporu svých partnerů v NATO?
O podpoře spojenců není pochyb. Náš soused, Ukrajina, byl vojensky napaden svým druhým sousedem, Ruskem. Na území Ukrajiny probíhá válka, která výrazně změnila bezpečnostní prostředí. Je však třeba říci, že spojenci neustále posilují obranu východního křídla NATO po nezákonné anexi Krymu a porušení ukrajinské suverenity a územní celistvosti v roce 2014.
Plánování Aliance v duchu hesla „Doufej v nejlepší, ale buď připraven na nejhorší“ zahrnuje mimo jiné síly rychlé reakce NATO a další předem připravené obranné akce, na které se můžeme v současné době spolehnout. Zároveň se naše ozbrojené síly, stejně jako naši spojenci na Slovensku, podílejí na posilování obrany například v Pobaltí.
Ruská invaze na Ukrajinu změnila náš někdy odtažitý pohled na bezpečnost. Evropa bude po 24. únoru 2022 jiná než předtím. A změní také způsob, jakým přemýšlíme o otázkách bezpečnosti a obrany.
Vojenská agrese proti jinému státu je porušením mezinárodního práva, nepřijatelným a neospravedlnitelným činem, a proto státy EU reagovaly jasně a jednotně. Na úrovni EU jsme v nebývale krátké době jednomyslně přijali opatření v podobě sankcí. USA, evropská sedmadvacítka, ale také Velká Británie, Norsko, Švýcarsko a další země reagovaly na ruskou agresi v duchu hodnot, na nichž jsou západní demokracie založeny.
Skutečnost, že 141 zemí hlasovalo pro rezoluci Valného shromáždění OSN vyzývající Rusko, aby ukončilo agresi proti Ukrajině a stáhlo odtud své vojáky, je rovněž velmi výmluvná.
Jak vnímají současnou situaci občané Slovenska, obávají se přímého ohrožení?
Ano, občané mají obavy. Je to přirozená reakce, když v sousední zemi probíhá válka, když jsou města a vesnice ostřelovány a bombardovány, když umírají civilisté, když se lidé schovávají v krytech a utíkají ze země. Občané si při pohledu na tyto snímky kladou otázku, do jaké míry jsou chráněni. Stále více lidí si uvědomuje, že právě členství Slovenska v Alianci a s ním spojená podpora spojenců je dnes nejúčinnější ochranou.
Jak se mění postoj Slovenska k uprchlické otázce, který byl dosud – stejně jako v České republice – spíše vlažný? Jsou vaše země a její občané dostatečně připraveni na příchod i většího počtu uprchlíků z Ukrajiny? S jakými odhady čísel pracujete? (Poznámka redakce – německé ministerstvo vnitra vyčíslilo celkový počet uprchlíků z Ukrajiny na 1,7 milionu, WaS 6. března).
Na toto téma se často díváme prizmatem migrační krize v roce 2015. Málokdo však ví, že Slovensko čelilo přílivu uprchlíků například i v letech 2002-2004, kdy k nám přišlo mnohonásobně více lidí než v letech 2015-2016. Na Slovensku existují organizace, které se dlouhodobě věnují lidem v nouzi, včetně migrantů, a mnohé z nich jsou dlouhodobě podporovány státem.
Dnešní situaci však bohužel nelze srovnávat s žádnou z minulých. Z Ukrajiny nyní denně přichází kolem 12-14 tisíc uprchlíků. Slovenská vláda okamžitě přijala opatření k jejich přijetí, poskytla jim ubytování, stravu, ošacení, hygienické a další potřeby, lékařskou pomoc a zdravotní péči, zaměstnání, a zapsala děti do škol.
Individuální nasazení při poskytování pomoci, dobrovolnictví Slováků a občanských humanitárních a charitativních organizací je neuvěřitelné. Z Ukrajiny přicházejí především ženy a děti, staří lidé prchající před bombardováním a hrůzami války – vůle našich občanů pomáhat je obrovská. V současné době máme ještě kapacitu a situaci zvládáme. Postupně se zvyšující počty uprchlíků, které se očekávají až do výše 5 milionů, však jasně ukazují, že tato uprchlická vlna bude výzvou nejen pro Slovensko, ale pro celou EU.
Na jakou konkrétní současnou pomoc a angažovanost Slovenska byste chtěl upozornit?
Pracujeme na pomoci Ukrajině v multilaterálním rámci i na bilaterální úrovni. Rád bych zdůraznil společné kroky s partnery v EU a ve světě, již zmíněné sankce a společné signály z mezinárodní úrovně, jako je rezoluce Valného shromáždění OSN, odsuzující ruskou agresi proti Ukrajině nebo porušování Charty OSN ze strany Ruské federace.
Na bilaterální úrovni jsme navýšili humanitární pomoc včetně dodávky zdravotnických a jiných potřeb. Pomáháme zvyšovat odolnost a obranyschopnost Ukrajiny. Slovenská republika je prvním členským státem EU, který poskytl Ukrajině materiální humanitární pomoc a vytvořil účinný logistický řetězec pro její doručení. Ukrajina potřebuje rychle obdržet pomoc, a aby se její poskytování urychlilo, snaží se EU vytvořit “zelené koridory” také ve Slovenské republice.
Jak vidíte – nebo byste chtěl vidět – EU za několik týdnů?
V blízké budoucnosti se EU bude potýkat s naléhavými problémy, jako je energetická závislost na Rusku, bude posilovat svou odolnosti vůči hybridním a kybernetickým útokům, řešit důsledky pandemické krize COVID-19 a čelit humanitární krizi spojené s válkou zmítanou Ukrajinou. Jedná se o problémy, které vyžadují složitá řešení.
Je zřejmé, že EU se musí zaměřit na posílení své vnitřní a zahraniční politiky. Jsme svědky další krize, války – přímo v Evropě, kde EU ukazuje, že když je jednotná, je silná. Domnívám se, že EU by se měla zabývat politickou a hospodářskou soudržností a dokončením vnitřní integrace. Evropské země mají své plány obnovy a odolnosti, které je třeba realizovat. Na stole je také otázka rozšíření EU. To jsou otázky týkající se budoucnosti EU. K různým vizionářským projektům jsem zatím skeptický.
