V Berlíně je po 50 letech k vidění dílo sochaře Alexandera Caldera

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Hned dvě výjimečná díla najednou mohou obdivovat návštěvníci znovuotevřeného berlínského muzea Neue Nationalgalerie. To se po pětileté rekonstrukci vrátilo do původní podoby podle návrhu Mies van der Rohe a vystavuje dílo sochaře Alexandera Caldera úzce spjaté s kynetickým uměním. Sám Calder dodnes platí jako objevitel uměleckého perpetuum mobile.

Výstava běží od 22. srpna 2021 do 13. února 2022 Foto: Danuše Siering

Dílo světoznámého amerického sochaře Alexandra Caldera (1898-1976) je na velké výstavě v Berlíně k vidění poprvé po více než 50 letech. “Alexander Calder. Minimal/Maximal” sleduje zvláštní dynamiku velikosti, měřítka a prostoru v umělcově tvorbě. Vystavené objekty sahají od drobných miniatur až po monumentální objekty, pro něž se vžil název “stabil” (jako protiklad k pohyblivým objektům „mobilům“). 

Zmíněné objekty otevírají poetický dialog prostřednictvím konfrontace Calderových abstraktních forem s přísnou geometrií staveb Miese van der Rohe. Otevřený, experimentální přístup výstavy, koncipovaný speciálně pro skleněnou halu Neue Nationalgalerie, představuje některá Calderova díla v pohybu.

Sotva se najde umělec, který by se ke znovuotevření tohoto jedinečného muzea hodil lépe než Calder. On a Mies van der Rohe jsou současníci, oba měli vliv na chápání umění a architektury v západním modernismu a jejich díla ovlivňují a určují umění a architekturu dodnes.

Calder vždy myslel na veřejnost a pomocí barev, formy, měřítka a pohybu vytvořil zcela nový druh participativního, “sociálního” sochařství. Ať už se objekt vejde do dlaně, nebo zabírá obrovský veřejný prostor, Calderova díla trvale mění naše vnímání prostoru.

Objekty otevírají poetický dialog prostřednictvím konfrontace Calderových abstraktních forem s přísnou geometrií staveb Miese van der Rohe Foto: Danuše Siering

Technický pokrok ve výrobě oceli v 50. letech 20. století otevřel sochaři nové perspektivy, a to jak z uměleckého hlediska, tak z hlediska měřítka. Příkladem je jasně červená, expresivně rozmáchlá socha “Pět mečů” (1976), která byla logistickou výzvou během převozu ze Spojených států. Na cestu se vydala rozložená na pět částí, z nichž každá vážila okolo tří tun. Sochu pak lze smontovat pouze ve svislé poloze a pomocí jeřábů. Po každé výstavě se socha převeze do Japonska, protože pouze tam existuje speciální lakovna, která má od autora povolení přelakovat šrámy, které utrpí při transportu, rozebrání a opětovném sestavení. 

V hale jsou k vidění i další významná díla jako “Bliz- zard” (1950), “Ottův mobil” (1952) nebo nedávno restaurované mobily “Le Cagoulard” (1954). Svými pohyblivými, někdy až extrémně filigránskými prvky mobily zabírají okolní prostor a téměř nepozorovaně, ale neustále jej mění.

Výstava klade důraz na různé způsoby vnímání soch a jejich působení v prostoru. Návštěvníci se kolem nich mohou procházet, zaujímat různé perspektivy nebo je dokonce používat, jako v případě šachové soupravy, s nimiž si návštěvníci mohou hrát, jak Calder původně zamýšlel.

Některá z Calderových děl by se vešla na dlaň, segmenty jiných zdvihá jeřáb Foto: Danuše Siering

Vedle děl z vlastní sbírky muzea, výstava “Alexander Calder. Minimal/Maximal” představuje výjimečné zápůjčky z Calderovy nadace v New Yorku, Musée National d’Art Moderne, Centre Pompidou v Paříži, Fondation Beyeler v Riehenu/Basileji, sbírky Davida a Ezry Nahmadových a Sprengelova muzea v Hannoveru. Ústřední monumentální socha “Pět mečů” je v Evropě vystavena poprvé díky podpoře Calderovy nadace.

Kurátory výstavy jsou Joachim Jäger, Udo Kittelmann a Maike Steinkamp. Výstava se koná v úzké spolupráci s Calderovou nadací v New Yorku.

Výstava běží od 22. srpna 2021 – 13. února 2022

Autorka textu u sochy Pět mečů. Poměrně malými dveřmi vzadu musí projet jeřáb i jednotlivé části děl. Tato socha patří k nejvýznamnějším Calderovým dílům hned po tzv. mobilech. V Evropě je poprvé Foto: archiv Danuše Siering

Mohlo by vás zajímat

Dušan Martinček
Přečtěte si

Ivo Kahánek: Ticho má mnoho podob

Hostem Salónku Lucie Šilhové byl v pražské Art&Event Gallery klavírista a hudební pedagog Ivo Kahánek. Veselý interpret vážné hudby kromě jiného prozradil, že s Dvořákovým klavírním dílem je třeba zacházet jako s dobrým parfémem. Dvě tři kapky stačí.…

Nejčtenější v kategorii ArtDesign