Kniha Was, wenn wir einfach die Welt retten? Zdroj: weltbild.ch
Podmořské sesuvy půdy jsou jen jedním z nebezpečí, která představuje člověkem způsobené oteplování oceánu. Frank Schätzing ovšem dokáže vymyslet mnohem více. Autor proslavený thrillery jako Der Schwarm (Vzpoura oceánů) nyní napsal knihu o změně klimatu s programovým názvem Co kdybychom prostě zachránili svět?. Recenze napovídají, že jde o dílo pozoruhodné z mnoha důvodů.
Jednak proto, že autor, který obvykle píše velmi dlouhé romány, teď napsal kompaktní a vážnou knihu. Za druhé proto, že se takové prominentní jméno na knižním trhu v oblasti literatury faktu na trhu příliš často neobjevuje. To může mít za následek, že se tradiční fanoušci sci-fi, možná trochu proti své vůli, budou potýkat s tématem změny klimatu. Schätzing dodržel rovnováhu mezi humornou linkou a vážností tématu, takže román bude přístupný i těm, kteří se dosud o změnu klimatu nezajímali. A to jsou právě ti, na nichž záleží.
Bez umělé inteligence to nezvládneme
Dramaturgie díla je velmi chytrá. Schätzing položí základy s historickými fakty, počínaje tím, že ropný průmysl již v roce 1965 dobře věděl o tom, jaké ničivé důsledky budou mít emise oxidu uhličitého. Výčet končí nedotaženou Pařížskou dohodou. A pak dělá to, co umí nejlépe – navrhuje scénáře s vědeckým základem.
Jak bude pravděpodobně vypadat svět v nadcházejících desetiletích, pokud nebude do roku 2050 dosaženo cíle udržet oteplení pod dvěma stupni Celsia? Příklad pro rok 2070: východní pobřeží USA již není obyvatelné kvůli nesnesitelnému horku, v Berlíně je průměrná letní teplota 45 stupňů. U starších lidí je 20krát větší pravděpodobnost, že zemřou na přehřátí.
Aby dostál svému titulu, Schätzing navrhuje řešení, a to pomocí již existujících technologií. Například elektráren na řasy vázající oxid uhličitý nebo malých a flexibilních solárních článků. Osvěžujícím nápadem jsou ulice pastelových barev, světlé barvy odrážejí sluneční světlo. Schätzing se optimisticky dívá na umělou inteligenci. Podle jeho názoru to člověk bez ní prostě nezvládne, stejně jako bez „čisté“ jaderné energie. Autor zmiňuje další kontroverzní technologie – třeba vystřelování částic síry do stratosféry, kde slouží jako ochranná clona proti slunečnímu záření.
Malou nevýhodou pro čtenáře může být, že Schätzing je ve svých prognózách silně zaměřen na Německo. Výhodou je naopak mnoho tipů, jak přijmout osobní odpovědnost nezávisle na tom, kde čtenář žije. Kdo chce mít znalostní základ k erudovaným diskusím na téma klimatické změny, byť třeba jen reprodukováním autorových prognóz a varování, je tato kniha přesně tím, co mu přijde vhod. Podle recenzentů se možná i zamyslí nad tím, zda už není nejvyšší čas něco dělat.
