3 pohledy, jimiž Německo nahlíží na koronu

Zdravotní situace ohledně korony je v Německu velmi dobrá. Problémy však začíná přinášet situace sociální. Tento víkend v Berlíně ukázal, že dnešní situace rozděluje populaci na tři nesmiřitelně protichůdné tábory.

Na jedné straně jsou vášniví konspirační teoretici, kteří koronu popírají. Jejich 20 000 zástupců prošlo v sobotu berlínskými ulicemi v demonstraci proti nošení masek a pro ukončení regulací kvůli koroně. Nejradikálnější z nich popírají a do jisté míry zpochybňují nebezpečí viru. Ke hlavním nepřátelům tohoto tábora patří profesor Lothar Wieler, veterinář, který je prezidentem nejvíce citovaného Robert Koch Institutu. Vyčítají mu, že RKI je státem financovanou skupinou, která spolupracuje s Billem Gatesem a s americkými tajnými službami. K hlavním protagonistům patří bývalý berlínský vegetariánský šéfkuchař Attila Hildmann, který v sobotu uvedl: „Paní Merkelová, německý lid ví, že jste satanista.” Pravdou je, že tak vysoká účast na demonstraci – ze všech vrstev obyvatelstva – překvapila celé Německo.

Demonstrace proti koronavirovým opatřením

Uznávaný německý žurnalista Gabor Steinart při rozboru dnešní situace cituje slova historika Malte Thießen v eseji z roku 2015:

„Mor od nepaměti zasahuje celé společnosti, vzbuzuje kolektivní obavy a prohlubuje sociální napětí. Způsobuje změnu sociálních norem, hierarchií a myšlenek. V historickém kontextu není neobvyklé, že pandemie vedly k revolučním situacím a strhnutí vlády. Tzv. Moskevské morové povstání z roku 1771 je nezapomenutelné.”

Ke druhé neméně velké skupině patří ti, kteří nepochybují o existenci viru, ale pochybují o přiměřenosti reakce státu. Tato skupina argumentuje v souladu se svými ekonomickými zájmy. Protože maloobchodníci, organizátoři koncertů, podnikatelé v celém cestovním ruchu, výrobci a operátoři letadel a majitelé lodí – na rozdíl od zaměstnanců ve státní službě a majitelů velkých globálních společností DAX – platí cenu za vládní politiku korony. Oprávněně se bojí o svou ekonomickou existenci. Zpochybňují proporcionalitu koronových opatření a ptají se, proč stát hluboce zasahuje do jejich životů, zatímco počet těch, kteří zemřeli na koronavirus nebo s ním, je velmi nízký. Tato skupina je v rozpacích, že noviny hovoří o „druhé vlně“, zatímco na jednotkách intenzivní péče v německých nemocnicích je evidentně prázdno.

A pak je tu třetí tábor, většina spokojených lidí. Bojí se infekce, a je proto připravena snášet další nepříjemnosti. Akceptují předpisy kvůli koroně a nevidí RKI jako gang, ale jako komisi pro lékařskou pravdu.

Gabor Steinart uvádí, že politickým problémem této pandemie nejsou samotné tři tábory, ale nedostatek dialogu mezi nimi. Stejně jako ve studené válce i zde platí: Když jsou lidé nesmiřitelní, nemůžou spolu mluvit.

Nutno však zmínit ještě jednu kategorii, jejíž hlas je slyšet stále častěji. Kdo dnes navštíví restauraci nebo bar, musí se vzdát svého soukromí. Protože restaurace jsou povinné shromažďovat kontaktní údaje svých návštěvníků, aby zdravotnické orgány mohly sledovat všechny řetězce infekce, je třeba zde odevzdat e-mailovou adresu a telefonní číslo. Ale k této databázi mají přístup nejen zdravotnické úřady, nýbrž v mnoha spolkových zemích i policie. Stát si zde začíná nebezpečně zahrávat se svou důvěryhodností. Proto lidé řeší nařízení po svém – zanechají falešné kontaktní údaje.

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Berlínský zápisník Veroniky Jonášové: Senior v županu a dívka s podpatky v pánských trenýrkách

„V Berlíně je dovoleno vše. To je asi zkráceně obsah této knihy.“ Tak zní komentář čtenářské recenze na mou knížku Berlíňanka, která pojednává o módě a životním stylu v Berlíně. Když mě před lety oslovilo nakladatelství, zda bych si takovou knížku nenapsala, s nadšením jsem kývla a pustila se do pátrání po tom, co je to tedy ona berlínská móda. Jenže teď si nejsem jistá, zda něco jako berlínská móda vůbec existuje. Je zde prostě dovoleno vše. Fádní i odvážné. Nudné i provokativní. Lidé se tu na ulicích nepozastavují nad ničím, a tak nikoho nevzruší nejrůznější kreace.
Přečtěte si

Bývalý berlínský primátor Michael Müller: Starostové hrají v politice čím dál větší roli

Rozrůstající se města mají stále větší národní a mezinárodní význam. Vyvíjejí se mocné sítě vztahů mezi starosty, a města si tím získávají čím dál větší pozornost. „Neudivuje mě, že jsou starostové vnímáni též na mezinárodní úrovni, když se vůči něčemu vyjadřují kriticky,“ reaguje v rozhovoru pro  N&N Czech-German Bookmag berlínský primátor Michael Müller na připomínku situace, kdy se jeho pražský protějšek Zdeněk Hřib na stránkách světových deníků vymezoval vůči nátlaku čínského režimu. Z komunálních témat Müller kromě jiného zdůrazňuje, že síť cyklostezek nelze rozšiřovat na úkor chodců, či například vysvětluje, proč v Berlíně na rozdíl od Prahy nehoukají sirény. Michael Müller vedl německou metropoli 7 let, mandát mu vypršel krátce před Vánoci 2021.
Přečtěte si

Pojedou na dovolenou, nebo změní kariéru? V Německu probíhá test nepodmíněného příjmu. Stovka lidí dostane milion korun za nic

Vybraná skupinka stovky Němců bude po dobu tří let dostávat měsíčně 1200 eur, aniž by pro to musela cokoliv udělat. Celkem si přijdou na 43 200 eur, tedy v přepočtu přes milion korun. Test základního nepodmíněného příjmu označují někteří ekonomové za utopii či levicový pokus. Autoři experimentu naopak věří, že příjemci nepřestanou pracovat, budou se vzdělávat a získají šanci změnit povolání. To by podle iniciátorů mohlo vytvořit alternativu k vypláceným sociálním dávkám.

Nejčtenější v kategorii Society