Přečtěte si

Baroko na Malé Straně: Malostranská (Nejkrásnější exteriéry linky A)

Malá strana – latinsky Nova civitas sub castro Pragensi – je jedno z pražských měst, které si uchovalo esenci historie věků do dnešních dní. Kromě královské cesty na Pražský hrad – sídla naší státnosti, notoricky známých uliček z Nerudových Povídek malostranských, či jedním z nejstarších zábavních „klubů“ Malostranské besedy, se dnešní čtvrť honosí také jednou z nejestetičtěji pojatých stanic nejstaršího úseku Linky A.
Přečtěte si

Kdož su boží bojovníci: Želivského & Jiřího z Poděbrad (Nejvíce esteticky exponované stanice na téma husitství)

Stanice Želivského, která je situována v místech bývalé vesnice a osady Olšany, byla v původních technických plánech pojmenována jako Olšanská. Díky středověkému historickému konceptu téměř celé linky však nakonec získala své jméno po Janu Želivském – radikálním husitském knězi a kazateli a velmi výrazné postavě celého husitského hnutí. Stanice byla uvedena do provozu 15. prosince 1980, přesně k 600. výročí narození husitského kazatele.
Přečtěte si

Linka A: Dávná historie tíživých hloubek

Nejoblíbenější linkou pražského metra je dle cestujících Linka A, která vede ve směru severozápad-východ. Ve svém původním záměru esteticky a tematicky pojímá kapitoly ze starší (zejména středověké) české historie. Zřejmě nejvíce typickými znaky linky je její hloubkové založení, průnik do historického centra města a obklady kulatých výlisků z eloxovaného hliníku konvexního a konkávního tvaru v interiérech stanic, které jsou díky svému nadčasovému designu známe po celém světě.
Přečtěte si

Faun a Vltava: Vltavská (Nejkrásnější exteriéry linky C)

Prvenství nejhlubší hloubené stanice v Praze stejně jako těsné sousedství s budovou dopravních podniků a nádraží Praha-Bubny zastává stanice Vltavská. Technická dokumentace z výstavby Vltavské, která měla původně nést název „Dopraváků“, prozrazuje komplikovanost výstavby této konkrétní stanice.