Ivan Verner

5 článků
Přečtěte si

Srovnáváme: V Praze i Berlíně přibývá cyklistů. A během koronaviru přibylo i cyklostezek

Jestliže budeme v současné kovidové pandemii hledat alespoň něco pozitivního, mohlo by se týkat cyklistů, kol a cyklostezek. Zájem o cyklistiku s počínajícím jarem stoupá a aut není v ulicích pořád ještě tolik, abychom se ve městech museli bát o život. Onen sport či přeprava (jak kdo chce) je navíc v obou zemích natolik populární, že výrobci kol už od loňského jara nedokážou pokrýt poptávku. A jak v Berlíně, tak i v Praze mají cyklisté kam vyjet. Cyklostezek totiž v obou městech neustále přibývá. A nejen těch bizarních.
Přečtěte si

Srovnáváme: Bez ohledu na covid se blíží Velikonoce. V čem se liší ty německé od českých?

Největší křesťanský svátek v obou zemích letos připadá na neděli 4. dubna. A v obou zemích ho poznamená covid. V Česku se zatím dohadujeme o tom, jestli epidemii konečně zastaví zákaz prodeje pomlázek, nebo jestli se během volných dnů zastaví výroba i ve velkých fabrikách. V Německu si každá země jede více méně po svém. Sasko například počítá s tím, že oslavy Velikonoc proběhnou, i když tam čísla nakažených neustále stoupají. Také předsedkyně vlády Meklenburska-Předního Pomořanska Manuela Schwesigová se přimlouvá za to, aby Němci mohli svátek oslavit, i když za přísných opatření. Jak to dopadne, se zřejmě dovíme v týdnu od 22. března, kdy má o opatřeních jednat německá vláda. My se každopádně teď zaměříme na zvyky a obyčeje, které se v Německu o Velikonocích slaví a dějí obyčejně.
Přečtěte si

Berlín je napřed i v graffiti. Má vlastní muzeum. Praha dohání street art výstavami

Barevné nápisy i obrazy. Pokud to s nimi někdo umí, mohou učinit města daleko veselejšími, než to dokáže šeď betonu či opadaná fasáda. Graffiti k městům už několik desítek let patří. Boj proti nim se brzo ukázal jako marný. Nejdříve ho nahradila tolerance, později i podpora. A nakonec se z těch nejlepších „sprejerů“ stali umělci. A jejich díla se z ulic přesunula do muzeí. To platí jak o Berlínu, tak i o Praze.
Přečtěte si

Co bylo dřív? Knödel, nebo knedlík? Hledat se musí v historii středoevropských válek

O tu věčnou otázku, zda knödel pochází z německé případně rakouské küche, nebo knedlík z české kuchyně se asi nemá cenu přít. Knedlík, ať už mu kdo jakýmkoli jazykem říká jakkoli, je prostě středoevropsky mezinárodní. Vaří se v Česku, Německu, Rakousku nebo na Slovensku. Kdyby tento pokrm měl mít nějaké motto, asi by znělo „Spojeni v různorodosti“. Ve všech zmíněných zemích má totiž knedlík či knedlíček tolik různých podob a způsobů přípravy, že by to vydalo na docela objemnou kuchařskou knihu. Kam až sahá historie tohoto pokrmu, který se na talíři objevuje hlavně jako příloha k omáčkám?