Berlínská Zeď a Žebřík — 3. část

Do Berlína jsem se odstěhovala mnoho let po pádu Zdi. V době, kdy se tahle stavba bourala jsem byla holčička v první třídě.Do Berlína jsem se odstěhovala mnoho let po pádu Zdi. V době, kdy se tahle stavba bourala jsem byla holčička v první třídě.

Vyprávění pamětníků jsou pro mě často nepředstavitelné historky: třeba právě ta o žebřících, kterými lidi u Zdi na západní straně pozorovali nebožáky z Východu, kteří se na rozdíl od nich nemohli ke Zdi přiblížit.

Bílé kříže na Sprévě a East Side Gallery

Dopady rozdělení metropole jsou ve městě dodnes patrné. Berlín má jako dědictví této pohnuté historie tři centra města: centrum západního Berlína, východního a pak nové centrum, které tvoří moderní budovy jako je kancléřství a prosklené designové stavby přilehlé ke Spolkovému sněmu. Právě v těchto místech kdysi Zeď přeťala město a po jejím pádu tu vzniklo původně prázdné „území nikoho“, kde se začalo mohutně stavět. Nové čtvrti tu rostou dodnes a v jedné z nich teď bydlíme. Moc ráda se tu třeba procházím v místech podél Sprévy. Dnes je to živoucí oblast plná lidí a turistů. Lidské tragédie spojené s (ne)dávnou historií tu připomíná mé první zvolené místo: památník „Weisse Kreuze“ (Bílé kříže). Kříže symbolizují zmařené životy lidí, kteří zemřeli, když se snažili dostat z Východu na Západ. Neexistuje jednotná statistika, kolik lidí zemřelo při pokusu překonat Zeď. Historici se však nejčastěji shodují na čísle 245. Tolik lidí položilo životy při nezdařeném útěku z Východu. Několik z nich utonulo ve Sprévě a právě jim je zasvěcený památník Weisse Kreuze. Každý z křížů symbolizuje jeden zmařený život, na každém je uvedené jméno a datum smrti. Je zajímavé pátrat po příbězích těchto lidí.

bile-krize-berlinska-zed

bile-krize-berlinska-zed-spreva

bile-krize-berlinska-zed-spreva-2

Jeden kříž patří třeba vůbec první oběti pokusu o útěk z Východu na Západ: Udo Düllick se snažil přeplavat za bratrem. Utopil se v řece 5. října 1961. Další z křížů nese jméno Marienetta Jirkowsky. Teprve 18letá Němka plánovala útěk s přítelem 22.11.1980. Pohraničníci na ni vypálili do vody v noci neuvěřitelných 27 střel. Jako zázrakem ještě do rána žila, zemřela po operaci v nemocnici následující den. Její rodiče ztratili jediného potomka jen proto, že jejich dcera nechtěla žít v NDR.

Nedivím se, že Berlíňani se do bourání Zdi pustili ve velkém a nezbylo z ní v metropoli téměř nic. Ze 165 kilometrů dlouhé stavby se zachoval jediný větší celistvý kus dlouhý 1,3 kilometru: známá East Side Gallery. Tuhle část Zdi pomalovalo 100 různých umělců výjevy souvisejícími s její historií. Většina si asi vybaví část s trabantem, který ji proráží. Proslulá je i přemalovaná fotografie s vyobrazeným polibkem Leonida Brežněva a Ericha Honeckera. Oba soudruhy a jejich vroucí objetí provází německý nápis: „Bože, pomoz mi prosím přežít tento smrtící polibek“.

east-side-gallery-berlinska-zed

berlinska-zed-polibek

Kolem East Side Gallery se hemží davy turistů a mládeže, často si tu lidi fotí populární selfíčka. Mnozí nemají ani tušení, jak vzácná je svoboda, kterou teď mají. A že kvůli ní kdysi lidi neváhali riskovat své životy. Jsem moc ráda, že jsem tohle nezažila, a že pro mé děti toto bude jednou ještě méně pochopitelné než pro mě.

east-side-gallery-berlinska-zed-3

east-side-gallery-berlinska-zed-2

Veronika Jonášová

Novinářka, která prožila v Berlíně tři roky a město si oblíbila natolik, že se tam neváhala odstěhovat ani po druhé letos v srpnu. O Berlínu napsala dvě knížky: Berlíňanka a Příběh Berlín (společně s manželem). Pracovala jako moderátorka televizního zpravodajství, aktuálně je na volné noze.

veronika-jonasova-berlinska-zed

1. část

2. část

Text Veronika Jonášová Foto Michaela Džurná

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Řezbářským uměním českých betlémářů se chlubil i komunistický režim

Betlémy zdobí v čase vánočním domácnosti a svatostánky po celém světě. Ve světě se tento fenomén datuje do osmého století. Jejich rozšíření přišlo do českých zemí o tisíc let později, sahá až na přelom 17. a 18. století. Které betlémy jsou tedy v Čechách a na Moravě, nejstarší, technicky nejdokonalejší a také největší?
Přečtěte si

Procházka Kafkovou Prahou

Praha. Místo, na které může být každý Čech patřičně hrdý. Jenže česká metropole nepatřila vždy pouze Čechům. Není to tak dávno, co byla domovem i německy mluvících obyvatel, a nejen tak ledajakých. Mezi nejslavnější pražské německy mluvící rodáky patří zuřivý reportér Egon Erwin Kisch, básník Rainer Maria Rilke či spisovatel Franz Kafka. Tito lidé se zapsali do kulturního a společenského pražského života natolik, že jejich stopy jsou na mnoha místech dodnes patrné.
Shutterstock
Přečtěte si

Básníkům ve Vídni chutná život

Projekt Wiener Alltagspoeten, Vídeňští básníci všedního dne, který zveřejňuje na sociálních sítích útržky rozhovorů odposlechnutých na vídeňských ulicích, v hromadné dopravě či v lokálech, má už čtvrt milionu sledujících.

Nejčtenější v kategorii Society