Další úspěch české fotografky. Jitka Hanzlová vystavuje v berlínské Kicken Gallery

Česká jména se v berlínských galeriích objevují spíše vzácně. Krize-nekrize, nabídka ještě výrazně přesahuje poptávku, a tak si rozmazlená berlínská kultura může vybírat, koho do svých řad pustí. O to více těší výstava Jitky Hanzlové “Water” v Kicken Gallery na Kaiserdammu.

Human Light #7, snímek ze souboru Voda, 2013-2019′, 2018. Foto: © Jitka Hanzlová / VG Bild-Kunst, Bonn 2021 / Courtesy Kicken Berlin

Rukopis Jitky Hanzlové je jedinečný, formovaný studiem fotografie na univerzitě vizuální komunikace v Essenu. Přesto nebývá zmiňována v souvislosti se svými současníky jako slavný Andreas Gursky či Thomas Ruff. Dílo Hanzlové je velmi osobní, poetické a přitom nadčasové. Její velkoformátové fotografie s tančícími koňmi či zurčící vodou s sebou nesou zvláštní klid, jako by v místě jejich pořízení někdo vypl zvuk. 

Silent Blue #1 ze série Voda, 2013-2019′, 2018 Foto: © Jitka Hanzlová / VG Bild-Kunst, Bonn 2021 / Courtesy Kicken Berlin

Od 8. října je v Kicken Gallery poprvé ke zhlédnutí její nejnovější cyklus s názvem Water. Voda je chápána jako něco, co je vlastní všemu životu. Transformační zkušenosti exilu, vidění a fotografování se staly aktem přístupu a primárními nástroji přivlastňování, porozumění a vyjádření. Deník Welt am Sonntag oceňuje u Hanzlové rozmanitost, kterou rozšiřuje do nekonečna. “Možná, že šedivost východního bloku a brutalita reality mají co dočinění s její fantazií. Právě to dělá dobré umění.” Ceny jejích děl se pohybují od 4 700 do 10 000 eur.

Jitka Hanzlová vyrůstala ve východních Čechách v Náchodě. V roce 1982 uprchla z tehdejšího Československa do Německa, od té doby žije a pracuje v Essenu, kam se dostala spíš náhodou. Když jí bylo 24 let, vlak, kterým utekla do Německa, jel do Dortmundu. Neměla žádné plány do budoucna. Pak jí ale jeden známý věnoval fotoaparát, začala fotit a studovat fotografii v Essenu. V roce 1993 získala od Německé společnosti pro fotografii Cenu Dr. Otto Steinerta a v roce 1995 Evropskou cenu za fotografii. V roce 2003 získala cenu Grand Prix v Arles, v roce 2007 pařížskou Photo cenu Prix BMW za současnou fotografii. Její práce jsou zastoupeny v mezinárodně uznávaných sbírkách a byly součástí významných skupinových výstav, naposledy v S.M.A.K v belgickém Gentu, v muzeu Albertina ve Vídni a na samostatné výstavě v Národní galerii v Praze v roce 2019.

UR #10, další fotografie ze souboru Voda, 2013-2019′, 2018 Foto: © Jitka Hanzlová / VG Bild-Kunst, Bonn 2021 / Courtesy Kicken Berlin

Adam Budak, který byl kurátorem její velké výstavy v Praze v roce 2019, v katalogu napsal: “V roce 2019 se v Národní galerii konala velká výstava Jitky Hanzlové Silences. Každý obraz se zdá být prostředkem mlčení, které bezezbytku naplňuje svět kritické intimity, staví do popředí sociální, kulturní a politickou sounáležitost tématu. …” (Adam Budak, Jitka Hanzlová, Mlčení, Praha 2019, s. 197)

V Berlíně můžete výstavu navštívit do 22. 12. v galerii Kicken Gallery

Human Light #8, snímek ze souboru Voda 2013-2019′, 2018 Foto: © Jitka Hanzlová / VG Bild-Kunst, Bonn 2021 / Courtesy Kicken Berlin

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Top 5 letních pražských výstav: Retrospektiva, experimenty i ozvěny pandemie

Pražská galerijní scéna se po nucené pauze opět probudila a na letní měsíce dobrými výstavami rozhodně nešetří. S vidinou parného léta mohou být právě prostory muzeí a galerií ideálním místem, kam se schovat před tropy a zároveň dohnat to, co nám v kulturním světě v posledních měsících uteklo. Zajít můžete na velké retrospektivní výstavy, experimentální ilustrace, fotky i audiovizuální instalace určené k rozjímání. Záleží, na co budete mít letos v létě chuť.
Přečtěte si

Designér interiérů Stephan Schilgen: Neformální útulností uvolníte lidi a rozhýbete byznys

Sto padesát let staré vycpané lvíče u krbu nebo sprchový kout ze skleněných dveří někdejšího východoněmeckého podniku Café Moskau. Berlínský designér Stephan Schilgen si zakládá na tom, aby jeho interiéry vyprávěly příběhy – třeba ty o koloniální éře, nebo i ty z dob komunismu. O tom, že kousek pohodlí a neformální prostředí uvolňuje i otvírá lidi, přesvědčil jak nejrůznější obchodníky, jimž zařizuje prodejny křesly a pohovkami, tak i nadnárodní společnosti, na jejichž akcích ve fešných letoviscích navozuje neformální atmosféru kulisami z desítek tun nábytku a dalšího vybavení. Zdá se, že se to vyplatí. Pohodlí a neformální atmosféra totiž nakonec vydělávají peníze.

Nejčtenější v kategorii ArtDesign