Drážďany – jaké památky musíte navštívit, abyste sem už nemuseli?

Snow covered Dresden city, Germany
Většina drážďanských památek se nachází v historickém Starém městě a projdete je v klidu pěšky. Za dnešní dominantu Drážďan je považován kostel Frauenkirche (česky obvykle označovaný jako kostel Panny Marie), vůbec nejznámější památka Drážďan. Slavný je ani ne tak z historického hlediska, jako spíš symbol poválečné i postkomunistické obnovy NDR. Tento protestantský chrám byl zcela zničen při spojeneckém bombardování Drážďan v únoru 1945 a po sjednocení Německa znovu vystavěn. Každá část původní stavby, sebemenší úlomek či kámen, byla zaevidována a podle počítačových modelů znovu instalována do stavby. Touto neuvěřitelně náročnou a pracnou metodou se podařilo kostel ze 43 procent obnovit z původních dílů.

Zasněžené Drážďany Foto: Shutterstock

Jablko jako symbol poválečného usmíření

Rekonstrukce trvala dvanáct let a stála v přepočtu asi 5,4 miliardy korun. Chrám  Frauenkirche byl znovu vysvěcen 30. října 2005. Jako akt usmíření bylo na vrchol kostela umístěno královské jablko, jehož autorem je britský zlatník, jehož otec se účastnil tragických náletů z konce 2. světové války. Dominantou velkolepého pískovcového kostela je 96 metrů vysoká kupole. Kupole i interiér kostela s krásným oltářem jsou přístupné veřejnosti.

Zelená klenba i Alladinova jeskyně v Rezidenčním zámku

Další významnou památkou Drážďan je zdejší Rezidenční zámek (Residenzschloss). Architektonicky jde o jednu z nejkrásnějších drážďanských staveb. Po čtyři staletí byla budova rezidencí saských vládců. Na místě zámku od 13. století stávala pevnost, kterou ale na začátku 18. století nechal August II. Silný po požáru přestavět na barokní rezidenci, která byla roku 1914 neorenesančně přestavěna. Vládnoucí saská dynastie se ze zámku odstěhovala po první světové válce. I zámek byl za druhé světové války přeměněn v hromadu suti a kompletní rekonstrukce skončila až v roce 2013. 

Zámek dnes funguje jako muzeum a skýtá několik tématicky zaměřených sálů, které vystavují cenné sbírky saských vládců. Nejnavštěvovanější je Grünes Gewölbe neboli Historická zelená klenba, oblíbená je i Aladdinova jeskyně s cennými předměty ze zlata, slonoviny a drahých kamenů. Dále je tu Kupferstich-Kabinett, kde je uloženo na půl milionu grafických listů a kreseb vytvořených významnými umělci jako byl Rembrand, Dürer, Michelangelo, Picasso či Toulouse-Lautrec. Sběratelé mincí se mohou vydat do Kabinetu mincí (Münzkabinett) a jednu z největších sbírek osmanského umění mimo Turecko lze nalézt ve zdejší Turecké komnatě (Türkische Cammer). V Sálu velikánů (Riesensaal) pak je k vidění sbírka 10 tisíců kusů zbrojí. 

Skutečně nepopíratelnou dominantou Drážďan je pak římskokatolická katedrála Nejsvětější Trojice (Hofkirche) z 18. století, která je nadchodem propojena s Rezidenčním zámkem.

Zwinger – od plesů k umění

Dalším oblíbeným cílem turistů je barokní komplex Zwinger, který si po vzoru francouzského Versailles nechal vystavět August Silný v 1. polovině 18. století. Za jeho dob se v něm pořádaly plesy a různé večírky pro šlechtice, součástí areálu jsou i velkolepé zahrady určené k různým radovánkám šlechty. Zwinger dnes funguje jako sídlo muzeí a galerie. 

Zwinger stojí v místech původního městského opevnění a prostoru mezi vnitřní a vnější hradbou se dříve říkalo zwinger –  odtud ten název. I Zwinger byl během bombardování na konci druhé světové války těžce poničen a po válce byl průběžně rekonstruován. 

Zwinger navazuje na náměstí Theaterplatz, tedy Divadelní náměstí. Na něm je jedna z nejznámějších zwingerských galerií – Galerie starých mistrů (Gemäldegalerie alte Meister), kde je k vidění třeba Raffaelova Sixtinská madona s ikonickou dvojicí „nudících se“ andělů na spodním rámu obrazu. Galerie představuje obrazy z období od 15. do 18. století. 

Je zde i  sbírka porcelánu se skvosty nedaleké míšeňské porcelánky. Vyhledávanou sbírkou je i přehlídka historických fyzikálních a astronomických přístrojů ve zdejším Matematicko-fyzikálním salonu. 

Nejslavnější budova opery v Německu

Na Theaterplatz pak najdete ještě jednu významnou drážďanskou budovu – operu Semperoper, asi nejslavnější budovu opery v celém Německu. Stavba v novorenesančním slohu, později přestavěná novoklasicky, byla prvně otevřena roku 1841 a konala se zde řada premiér slavných oper – třeba skladatelů Richarda Strausse i Richarda Wagnera. Operu je mimo představení možné navštívit v rámci komentovaných prohlídek.

Obrovský Stadthaus Dresden (Městský dům) z dvacátých let dvacátého století stojí na Divadelní ulici (Theaterstrasse 11–13) a přes svoji velikost je poměrně skrytý. Projektoval ho Ludwig Wirth, dokončen byl v roce 1923. Nejenže nabízí neuvěřitelně zajímavou expresivní fasádu fiktivního velkoměstského stylu, ale vyrazí dech také svými interiéry. Práce s křivkou a hrubým pohledovým betonem strhne každého, kdo má tenhle styl rád, schodiště takřka překonávají nejodvážnější kreace Gaudího. V domě je úřad zahraniční policie a je přístupný i v sobotu dopoledne.

Z dalších míst ve městě lze vyjmenovat  někdejší renesanční zbrojnici Albertinum, ve které dnes sídlí Galerie nových mistrů (Galerie Neue Meister). Ta vystavuje obrazy vytvořené od 18. století dál. K vidění tu jsou třeba obrazy Marca Chagalla či Claude Moneta.

Významní rodáci i obyvatelé Drážďan jsou pohřbeni na Starém katolickém hřbitově (Alter Katholischer Fridhof) s celou řadou barokních, rokokových i klasicistních náhrobků. Barokním městským parkem je pak Velká zahrada (Großer Garten). Park byl vybudován v 17. století na příkaz kurfiřta Jana Jiřího III. a jeho součástí je velkolepý Letní palác.

Na chvilku pryč z centra 

Komplex Technické univerzity z počátku dvacátého století patří mezi největší na světě. Nejenže se stále rozrůstá o díla současných světových architektů, ale má v původní části překrásnou dominantu – blok budov na pomezí svérázného cihlového neoklasicismu s prvky přicházejícího art deca. Blok se jmenuje Fritz-Förster-Bau, začal se stavět v roce 1917, jeho architektem je Martin Dülfer a najdete ho jižním předměstí Drážďan na Mommsenstrasse číslo 9. Příznačná je pro něj zvládnutá monumentalita, zajímavý cihlový dekor i příjemně navazující okolí a zeleň.

Takřka ze všech koutů města je vidět pozoruhodná – původně tovární – budova připomínající mešitu. Stavba s orientálními prvky stojí za nádražím Dresden Mitte (Weiseritzstrasse 3). Architekt Martin Hammitzsch ji v letech 1907–1912 postavil pro německého výrobce a distributora cigaret Huga Zietze. Na svou dobu byla technologicky velmi moderní – jde o železobetonový skelet, z reklamních důvodů vylepšený k nepoznání pomocí barevných cihel, granitu a speciálních tvárnic. V době NDR továrna upadala. Pozoruhodná budova byla nakonec zachráněna v devadesátých letech, dnes jsou v níkanceláře, na střeše svítí původní neon propagující cigarety Yenidze a v kupoli je výborná restaurace.

Odpočinek u zámku Pillnitz

A z monumentálních budov už rychle na odpočinek na vzduch. Milovníci parků a botaniky nezůstanou chladní v parku u zámku Pillnitz s více než dvě stě let starou kamélií a dalšími skoro třemi tisíci rostlinami. Zámek Pillnitz z 18. století je tvořený třemi částmi a barokní zahradou. Je postaven v jedinečném čínském stylu.

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Jak se z hippies stanou občané

Přední český (ale vlastně česko-německý) komentátor společenského dění a odborník na systemické konstelace Jan Bílý o svých letech v zemi, jež se (bohužel) snaží popřít všechno špatné.

Nejčtenější v kategorii Travel