Během měsíců nad Knihou o knihách nás poháněl náš cíl: Frankfurt nad Mohanem. Město, které je v literárním světě synonymem pro knihy. Nadto právě v roce 2026, kdy se Česká republika na této světově proslulé knižní události představila v roli čestného hosta.
První euforie nás zaplavila v litomyšlské H.R.G. tiskárně, když tiskařské stroje začaly chrlit čerstvě vytištěné stránky knihy. Další se dostavila v okamžiku, kdy jsme hotovou publikaci okusili našimi smysly: Drželi ji, přivoněli a listovali v ní. Chtěli jsme ji ukázat všem, kteří na ní mají svůj podíl – autorům, ilustrátorům, nakladatelům, knihkupcům a samozřejmě také německojazyčnému čtenářstvu. Přáli jsme si, že tito knihomolové přijedou do Frankfurtu a budou pátrat, co zajímavého se v současné české literatuře urodilo. A doufali, že přitom natrefí i na naši Knihu o knihách, za jejíž nezaměnitelnou vizuální podobu vděčíme grafikovi Samueli Kubínovi.
Do Frankfurtu!
Každopádně byl 78. Frankfurtský knižní veletrh zážitkem. Tím víc pro ty z nás, kteří na něm dosud nebyli. Je velkolepý. Ke komplexu budov se z hlavního vlakového nádraží dostanete jen za pár minut tramvajemi číslo 16 a 17. U zastávky Festhalle se vedle vstupní veletržní haly tyčí mnohapatrová cihlová věž tak, že se musíte pořádně zaklonit, abyste dohlédli na její konec.
Vzdušná vstupní hala, na které se pyšně vyjímá velkoformátový plakát se známým sloganem CZECHIA: A COUNTRY ON THE COAST vede dlouhou chodbou do ikonického veletržního sálu, Festhalle Messe Frankfurt, který lemují sedadla na ochozech. Stojí tu 110 let. Jeho stavba začala v červnu roku 1907 a za necelý rok už uvítal první veletržní hosty. Dnešní multifunkční hala získala svoji podobu v roce 1986 a je od té doby dějištěm velkolepých eventů: Zažil vystoupení Chrise de Burgha, Prince, Red Hot Chili Peppers, Davida Copperfielda nebo Henryho Maskeho. Začátkem října ho ale zaplnila knižní vydavatelství. A teď česká literatura.
Shakespeare, Bachmann und Kiefer
Rozlohou malému státu uprostřed Evropy, ale s velkou literární tradicí, patřil Frankfurt od 7. do 11. října 2026. Zemi bez moře, ale na pobřeží snů tak, jak ji ve své Zimní pohádce – mylně nebo záměrně – označil William Shakespeare. Tato metafora se znovu vynořila u rakouské literátky Ingeborg Bachmann v její pozdní básni Čechy leží u moře z roku 1964. V roce 1996 na ni navázal německý neoexpresionista Anselm Kiefer ve svém velkoformátovém plátně nazvaném Böhmen liegt am Meer. Místo poklidné přímořské krajiny však umělec zobrazil silnici a pole s vlčími máky, symbolem veteránů, v barvě zaschlé krve. Zem, kterou nelze nikdy najít, která je utopií, a která moře nikdy neměla.
Nicméně Česko jako moře knih bylo ve Frankfurtu viditelné, slyšitelné, hmatatelné. Do hessenské knižní Mekky letos zavítalo na 4000 vystavovatelů a 236 tisíc návštěvníků z celého světa. Česko na něj vyslalo 75 předních literárních osobností, 38 nakladatelství a kolem 200 překladů knih do němčiny. Češi se prezentovali v Českém pavilonu na dvou protilehlých scénách s výraznou futuristickou instalací studia JinJan, na pultech knihkupeckých stánků i v Českém národním stánku. Dřevěné přepravné bedny evokovaly přístav. Stánek pak poskytoval zázemí nejen pro jednání českých nakladatelství s partnery, ale byl místem odpočinku i dějištěm četných vystoupení a setkání.
Proběhla zde například diskuse překladatele a nakladatele Ondřeje Cikána z vídeňského nakladatelství Kētos s jednou z nejčtenějších současných českých spisovatelek, Alenou Mornštajnovou, kterou v česku zastupuje nakladatelství Host a v Německu pak nakladatelství Wieser Verlag. K diskutujícím patřila také Danuše Siering z našeho německo-českého vydavatelství Black Swan Média sídlícím v Praze. Probíraly se otázky kolem literární inovaci a tradice i to, jakým knihám dává čtenářská obec přednost a které poklady české literatury nabízí nakladatelé německojazyčným čtenářkám a čtenářům.
Za hranicemi veletrhu
Kromě rozlehlého veletrhu se doprovodný festivalový program přeléval i do dalších frankfurtských lokací, jako jsou Německá národní knihovna či místní knihkupectví, kavárny, bary a kluby.
O deset kilometrů dál, přímým spojem z hlavního vlakového nádraží, jede vlak do Offenbachu nad Mohanem. Jen pár kroků od výstupu z S-Bahn Offenbach Marktplatz, se nachází Klingspor Museum. Právě v instituci, která se od roku 1953 zabývá knižním uměním, typografií a kaligrafií, a která uchovává odkaz německých i světových umělců – od Rudolfa Kocha přes Otto Eckmanna a Petra Behrense až po Pabla Picassa, Henriho Matisse a Marca Chagala – probíhá až do 29. listopadu výstava, kterou ve spolupráci s Klingspor Museum připravilo Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze. Jmenuje se Ze středu Evropy. České knižní umění od roku 1900 do současnosti.
(Víc o ni na Ze středu Evropy. Klingspor Museum rozzáří české knižní umění – NN Magazine.)
Danuše Siering v Museu Klingspor v Offenbachu diskutovala s Ericem Marrem a oceňovanou českou prozaičkou Kateřinou Tučkovou, autorkou románů Vyhnání Gerty Schnirch či Bílá Voda o tom, nakolik v zahraničí rezonují české knihy, i která témata z české literatury nejvíce oslovují zahraniční čtenáře. Za Museum Klingspor se večera zúčastnila Martina Weiß.
Díky, že jste!
Na Frankfurtském knižním veletrhu jsou cenná nejen obchodní, ale zejména osobní setkání. K těm neopakovatelným pro nás z redakce nakladatelství Black Swan Media patřily rozhovory se spolutvůrci naší knihy. Mnohé z nich jsme ve Frankfurtu mohli poznat konečně také osobně. Patří k nim zejména nakladatel Alfred Klemm ze stuttgartského Kröner Verlag, který naši Knihu o knihách zaštítil, a který nám vysekl poklonu za to, že jsme v Praze vydali německojazyčnou knihu. Heike Birke z Balaena Verlag z bavorského města Landsbergu am Lech si vůbec poprvé mohla v naší antologii prohlédnout textovou ukázku z knížky Mojenka Olgy Stehlíkové, které dotvářejí působivé ilustrace mimořádné české výtvarnice Andrey Tachezy.
Rádi jsme na veletrhu vyhledali Katrin Kunther z Karl Rauch Verlag. V naší knize kromě úspěšného titulu Kolo z osvědčeného tandemu Ondřej Buddeus – Jiří Janíček také rozhovor s Elim Benešem o jeho románu Nepatrná ztráta osamělosti, který v Čechách vydalo nakladatelství Akropolis. Příspěvek připravila naše kolegyně Barbora Vojtová. O kousek dál jsme natrefili na mnichovskou vydavatelku Veroniku Siska a její Allee Verlag, který se zaměřuje na prózy Michala Ajvaze. Autora, kterého podle ní vyznačuje přemýšlení „Out-of – the Box.“
Rádi jsme se sešli s Petrou Novákovou a majitelem nakladatelství Labyrint Joachimem Dvořákem, letitým vydavatelem díla poslední německy píšící pražské literátky Lenky Reinerové a autorských knih světově proslulého výtvarníka Petra Síse.
Nemohli jsme si nechat ujít sekání s kulturní velvyslankyni České republiky, nejpřekládanější českou autorkou Radkou Denemarkovou. Na Frankfurtském knižním veletrhu ve svém projevu právem kritizovala současnou kulturní politiku České republiky tak, jak ji vykonává současný ministr kultury Oto Klempíř. Důvodem k radosti však byly zejména německé překlady jejích úspěšných románů Čokoládová krev a Kobold v německém nakladatelství Hoffman und Campe. Obsáhlý rozhovor s mimořádnou českou literátkou, jejíž pečlivou knižní úpravu má v Česku na starosti Studio Kapitola a brněnské nakladatelství Host, obsahuje samozřejmě také naše Kniha o knihách.
Užili jsme si setkání se spisovatelkou a překladatelkou Monikou Zgustovou a jejími španělskými překlady děl českých velikánů, jako jsou Bohumil Hrabal, Milan Kundera nebo Václav Havel. Rádi jsme si povídali se spisovatelem, literárním historikem a novinářem Vratislavem Maňákem o jeho knize S Wittgensteinem v gay sauně, která vyšla téměř paralelně v češtině a němčině v brněnském nakladatelství Host a již zmíněném düsseldorfském Karl Rauch Verlag.
V davu čtenářů jsme během autogramiády zahlédli další autory, které máme v naší knize. Patří k nim Jaroslav Rudiš a jeho román Winterbergova poslední cesta či Alice Horáčková s obsáhlou rodinnou ságou o vlastních česko-německých kořenech Rozpůlený dům.
Všem patří náš dík. A zvlášť městu. Frankfurte, ahoj!
