🇩🇪 Sie können diesen Artikel auch auf Deutsch lesen: Neue Monografie erzählt über Unendliche Freundschaften von Lenka Reinerová
„Lenka Reinerová patřila k Praze stejně jako pražské kavárny, mosty a věže. Narodila se v roce 1916 ve městě, kde se prolínaly jazyky a kultury – a právě toto prostředí formovalo její tvorbu. Psát v němčině pro ni nebylo jen rozhodnutím, ale přirozeným pokračováním tradice pražského německého prostředí, v němž působili Rainer Maria Rilke, Franz Kafka, Max Brod či Egon Erwin Kisch,“ píše Barbora Vojtová v příspěvku „Lenčin hlas“ v publikaci „Kniha o knihách“, která vyjde u příležitosti Mezinárodního knižního veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem v říjnu 2026.
Joachim Dvořák, vydavatel a dlouholetý přítel Lenky Reinerové a její dcery Anny Fodorové, vydal od roku 2000 šest knih této pražské spisovatelky. K nim nyní přibyla velkoformátová, 350stránková životní kronika „Nekonečná přátelství“. Její autorkou je Viera Glosíková, která Lenku Reinerovou znala mnoho let. Tato reprezentativní publikace z nakladatelství Labyrint vychází z pečlivého výzkumu, obsahuje cenné literární zdroje a obrazový materiál. Její křest proběhl na místě, které je s Lenkou Reinerovou hluboce spjaté: v Pražském literárním domě autorů německého jazyka, jehož založení sama léta neúnavně iniciovala.
„Potom, co nás Lenka v roce 2008 opustila, trvalo několik let, než jsem byla schopná o ní psát. Nechtěla jsem k psaní přistupovat subjektivně, protože jsem se s Lenkou v poslední fázi jejího života často setkávala. Uvědomila jsem si, že přátelství pro Lenku mělo velký význam, což se ostatně odráží už v názvu knihy. Zmiňuji v ní lidi, kteří jí byli blízcí, jako Anna Seghersová, Egon Erwin Kisch nebo Franz Carl Weiskopf, ale také ty, kteří se do povědomí veřejnosti nedostali. Lenka o přátelství pečovala, a proto psala i o lidech, kteří už nejsou mezi námi. Nechtěla, aby upadli v zapomnění. A právě to jsem chtěla v souvislosti s Lenkou také udělat: aby se na její život a dílo nezapomnělo,“ přeje si autorka knihy.
Lidé se jí často ptají, jaká Lenka vlastně byla. „S touto otázkou se pojí mnoho zážitků, dojmů a věcí o Lence, které uvádím v knize. Aby text nebyl subjektivní, rozhodla se Viera Glosíková pro poněkud neobvyklý koncept se dvěma liniemi: vedle literárně-historické části, v nichž jde například o interpretaci Lenčiných málo známých textů, je druhá linie založena na jejích osobních vzpomínkách na Lenku. „Tyto dvě linie se prolínají a doplňují, přičemž osobní část vychází z asociací, které jsou pro Lenčino dílo charakteristické,“ vysvětluje Glosíková a zdůrazňuje, že tyto dvě perspektivy jsou graficky odlišeny, takže čtenář vždy bude vědět, o kterou perspektivu se právě jedná.
Také vydavatel Joachim Dvořák hovoří o vřelém vztahu s Lenkou Reinerovou, který začal v roce 2000: „Myslím, že jsme si byli velmi blízcí. Díky ní jsem poznal mnoho zajímavých lidí. Inspirovala mě k cestě do Mexika, po které jsem vydal deníky Fridy Kahlo. Díky Lence vyšly v mém nakladatelství Labyrint cestopisy Kische a Hoffmeistera. A byla to právě ona, kdo mě upozornil na první německou knihu Heinricha Manna … Lenka patří k těm vzácným lidem – andělům –, kteří člověka doprovázejí i po odchodu z tohoto světa,“ tvrdí Joachim Dvořák.
Dcera Lenky Reinerové, Anna Fodorová, která na křest knihy přiletěla z Londýna, kde natrvalo žije, neskrývala radost z nové knihy: „O monografii o mé mamince jsem během jejího vzniku hodně slyšela. Teď ji ale vidím na vlastní oči – a vypadá fantasticky. Vnímám ji jako společné dílo Viery, která knihu napsala a Joachima. Jsem mu velmi vděčná za to, že tak pečlivě rešeršoval a může mi poskytnout mnoho dalších informací, kdybych nějaké potřebovala. Jako Lenčino dítě jsem totiž dění kolem nás vnímala zcela přirozeně.“
Současný ředitel Pražského literárního domu David Stecher vyzdvihl šarm této úžasné pražské vypravěčky a kronikářky. „Vzpomínám si, že jsem jako tehdejší ředitel Českého centra v Mnichově přesně před dvaceti lety pozval Lenku Reinerovou a Františka Černého do Mnichova, abychom v tamějším kulturním centru Gasteig oslavili Lenčiny 90. narozeniny. Četla ze své knihy „Kavárna nad Prahou.“ Tím, že navzdory jaru tehdy navíc sněžilo, se tato událost pro mě stala nezapomenutelnou,“ uvedl ředitel Stecher.
