Nejsme žádné muzeum, ujišťuje David Stecher z Pražského literárního domu

David Stecher, Direktor des Prager Literaturhauses der deutschsprachigen Autoren auf dem Bot Avoid Floating Gallery foto: (c)PLD
Na poli česko-německých vztahů se pohybuje více než třicet let. Od roku 2012 je ředitelem Pražského literárního domu autorů německého jazyka. David Stecher navazuje na fenomén česko-německo-židovského kulturního soužití.

🇩🇪 Sie können diesen Artikel auch auf Deutsch lesen: Wir sind kein Museum, versichert David Stecher vom Prager Literaturhaus

David Stecher působí jako ředitel Pražského literárního domu autorů německého jazyka nejdéle ze všech svých předchozích pracovních zkušeností, které byly neméně důležité. Zastupoval například Česko-německý fond budoucnosti, působil jako ředitel Českého centra v Mnichově nebo zakládal České centrum v Tel Avivu. S Pražským literárním domem je svázán již od jeho založení, kdy byl členem dozorčí rady. Na jeho rozhodnutí stát se ředitelem této instituce měla velký vliv jedna ze tří spoluzakladatelů – paní Lenka Reinerová.

Propojení v nadačním fondu

Pražský literární dům autorů německého jazyka pro Stechera představuje synergii a zároveň zúročení všeho, co v životě po stránce profesní dělal. „Naše instituce není muzeum. Propojujeme všechny německy mluvící subjekty, propojujeme kulturu a literaturu,“ popisuje podstatu činnosti předmětné instituce její ředitel, který vyzkoušel práci v soukromém, státním a nyní i neziskovém sektoru. Pražský literární dům autorů německého jazyka je totiž zřízen jako nadační fond za účelem vzniku kulturního střediska dokumentujícího jedinečný fenomén česko-německo-židovského kulturního soužití. Jeho iniciátory byli poslední německy píšící pražská autorka Lenka Reinerová, velvyslanec v.v. František Černý a předseda společnosti Franze Kafky Kurt Krolop.

Odkaz kavárny Arco

Navzdory aktuálně napjatým vztahům ve světě zůstává instituce zásadně apolitická. Jejím smyslem je dávat prostor všem proudům, navíc má ve svém statutu boj proti xenofobií a rasismu. „Kultura nemá hranic, obzvláště literatura. Dříve tady Češi, Němci a Židé žili v absolutním souladu. V kavárně Arco se scházeli všichni, od Rilkeho přes Kafku,“ uvádí Stecher fakt spojený se slavnou pražskou kavárnou, která platila za významné kulturní centrum Prahy. Scházeli se v ní především pražští literáti a intelektuálové, kteří se nakonec sdružili do spolku Café Arco.

Rozšiřujeme obzor

Dnes se čeští a němečtí autoři, ale i zájmové komunity, setkávají právě pod patronací Pražského literárního domu, který například jako jediná instituce v Česku iniciuje tzv. literární výměnné pobyty, včetně rezidenčních stipendií. „Vozíme Čechy do Německa a Rakouska a naopak. Nejenže tímto oživujeme multikulturní tradice Prahy, ale také podporujeme autory v jejich tvůrčí činnosti. Ohromně populární se staly jejich blogy, které pak v zahraničí píší. Například blog Aleny Ježkové z Brém nebo od Ivana Fíly či Petra Borkovce z Kasselu,“ dává příklady Stecher a dodává, že se tím snaží pro Čechy objevovat i jiné metropole než Berlín či Mnichov. 

Z němčiny do češtiny a naopak

Německá literatura stojí – po té anglické – na druhém místě co do nejpřekládanějších zahraničních knih do češtiny. To je dalším důvodem k pořádání akcí v podobě literárních a diskusních večerů, literárních soutěží pro školáky nebo literárních procházek a interaktivních ralley po hlavním městě. Za zmínku – podle ředitele Pražského literárního domu – stojí ale i opačný směr: překlady z češtiny do němčiny. Mezi současnými českými autory je největší zájem o překlady děl od Radky Denemarkové, Jaroslava Rudiše, vnuka Heinricha Manna: Jindřicha Manna, ale také od populárního Michala Viewega, Ireny Douskové, Jiřího Hájíčka, Jakuby Katalpy, Kateřiny Tučkové, Lucie Faulerové nebo básníka Radka Fridricha.

Přednášky a akce pod širým nebem

Komukoli se zájmem o stopy německy píšících autorů v Česku, o věhlasný pražský kruh – v čele s Franzem Kafkou, Maxem Brodem a Egonem Erwinem Kischem – či komukoli se zaujetím pro soudobou pražskou literaturu se hodí znát Pražský literární dům autorů německého jazyka s kabinetem pražské německé literatury. „Právě v něm pořádáme pravidelné přednášky, ale kabinet slouží také jako hodnotná knihovna a výstavní prostor. Na léto a začátek podzimu se kromě autorských čtení těšte také na open air akce jako je náš highlight Literatura v parku, Literatura pod širým nebem nebo na literárně hudební událost Literatura na čerstvém vzduchu,“ zve na plánované události ředitel David Stecher.

Akce Pražského literárního domu:

Literární večer o Maxi Zweigovi ve spolupráci s Židovským muzeem

čtvrtek 23. června v 19 hod.

Maiselova synagoga, Maiselova 10, Praha 1

Utz Rachowski, Petr Placák

pondělí 27. června ve 20 hod.

Avoid Floating Gallery, Výtoň, náplavka, Praha 2

Den otevřených dveří na Velvyslanectví spolkové republiky Německo

úterý 28. června

Velvyslanectví spolkové republiky Německo, Vlašská 19,  Malá Strana

12. ročník festivalu Literatura v Parku

neděle 18. září od 14 hod.

Prague central camp, Nad Ohradou 2667/17,  Praha 3- Žižkov

Více na www.literarnidum.cz

David Stecher

David Stecher je vystudovaný germanista, který působil jako místopředseda Židovské obce v Praze. Zastupoval Česko-německý fond budoucnosti v České radě pro oběti nacismu a také zasedal jako zástupce Česko-německého fondu budoucnosti v České radě pro oběti národního socialismu. Od roku 2004 se stal na čtyři roky ředitelem Českého centra v Mnichově a v roce 2009 zakládal České centrum v Tel Avivu, kde pracoval čtyři roky jako ředitel. Koncem roku 2012 se stal ředitelem Pražského literárního domu, se kterým je propojen od jeho založení, kdy byl členem dozorčí rady.

Foto: Kateřina Sýsová

Pražským literárním domem autorů německého jazyka se zabývá i N&N Czech-German Bookmag summer & autumn 2022, který bude od konce června k dostání v knihkupectvích i na webu nakladatelství Albatros Media.

Mohlo by vás zajímat

Foto: archiv
Přečtěte si

Před Ruskem jsme varovali, ale Berlín to nechtěl slyšet

Často slýcháme, že jedním z důvodů pro Putinovo rozhodnutí zahájit svou “ruskou válku” byla skutečnost, že Západ ve svém hodnocení Ruska a jeho záměrů zanedbal historické zkušenosti Východu či spíše střední Evropy. Kdyby tomu bylo jinak a Západ by více naslouchal zejména Polsku a Pobaltí, mohla být dnešní situace jak na ukrajinském bojišti, tak i na Západě jiná.

Nejčtenější v kategorii Society