Příběh fotografie, díl VI. – Sny o bílých koních

Říká se, že vidět bílého koně ve snu znamená chytit štěstí. Je sychravé podzimní počasí, na sklech oken stékají kapky deště a pokojem se line vůně starých časopisů. Listuji v jednom z nich z roku 1977 při přípravě dalšího dílu Příběh fotografie.

Protože jsem měla možnost nedávno zavítat do kladrubského hřebčína a tyto ušlechtilé koně také fotit, o to více mě tento článek, název a fotografie spolu s básněmi tak zaujal. Pojednává o ušlechtilé historické české rase starokladrubských koní z tehdy připravované fotografické publikace dr. Norberta Záliše, tehdejšího ředitele hřebčína v Kladrubech, pro kterého byly právě tito koně životní láskou. 

Norbert Záliš, povoláním veterinární lékař se k fotografování dostal přes koně, nikoli naopak. To je podstatný rys, který ho odlišuje od plejády fotografujících, kteří si v souhlase s módou vybrali koně jako zvláštní fotografické téma.

Fotografie a texty zde uvedené jsou právě z obrazové publikace o rase těchto koní, která se v Kladrubech chová od druhé poloviny 16. století, kdy se za vlády císaře Rudolfa II. začali dovážet koně ze Španěl. Publikace se snaží fotografickým obrazem vyjádřit vztah člověka k ušlechtilému živému tvoru, který je dnes cenným kulturním dědictvím dějin.

Fotografie jsou doprovázeny autorovými verši a my vám přinášíme ukázku:

Z času jeřabin
okorala vůně léta
a lásky zůstalo
jen na pár polibků, má krásná.

Pojď se mnou dýchat,
ztrácet sny a marnit čas.
Koně jsou ohniví
a kočár čeká. Už spadlo první listí v aleji.

Trpce sladká je tvoje tvář
a divoké jsou bubny srdce a konejšivý dusot kopyt.
Tak přece pojď.

„Je-li cesta daleká, poznáš sílu koně. Trvá-li něco moc dlouho, poznáš srdce člověka.“ —  Čínské přísloví

Další díly seriálu Příběh fotografie najdete zde.

Nejčtenější v kategorii ArtDesign

Aktuálně na českém webu

České tóny Dvořákovy Prahy 

       ·   10.09.2024
„To byl nářez!“, prohlásil na konci koncertu pán sedící vedle mě. Stejné nadšení sdílel zaplněný sál pražského Rudolfina, ve kterém bouřlivý standing ovation nebral konce. Letošní Dvořákova Praha nemohla začít lépe.

Ve vzduchu a na zemi

       ·   04.09.2024
„Lano je kotva,“ říká německá vzdušná akrobatka Vivian Friedrich, která žije v Barceloně. Na závěr Mezinárodního festivalu nového cirkusu Letní Letná uvedla představení Kristall Bohème. Tematizuje v něm svoje české kořeny.

Aktuálně na německém webu

Festhalten und Erden 

       ·   02.09.2024
„Das Seil ist ein Anker“, behauptet die deutsche, in Barcelona lebende Trapeze-Künstlerin Vivian Friedrich. Zum Schluss des Prager Akrobatik-Zirkuses Letní Letná führte sie das Stück Kristall Bohème auf. Darin thematisiert sie ihre böhmischen Wurzeln.