🇩🇪 Sie können diesen Artikel auch auf Deutsch lesen: Schreiben im Wald oder ein Besuch bei Bohumil Hrabal
Romantickou Hrabalovou chatou ve středočeské osadě Kersko redakci provázel historik Vlastivědného muzea v Nymburce Pavel Fojtík, který se dílu Bohumila Hrabala věnuje dlouhodobě. Pro spisovatelův domek v Kersku připravil a realizoval literární koncepci, stejně jako hrabalovskou expozici v muzeu v Nymburce. Z příspěvku Pavla Fojtíka do publikace „Buch über Bücher“, kterou nakladatelství Black Swan Media připravuje pro Mezinárodní knižní veletrh ve Frankfurtu na Mohanem 2026, přinášíme malou ukázku.
Útočiště v Kersku
Uprostřed borovicových lesů stojí romantická chata českého spisovatele Bohumila Hrabala (1914 – 1997), jehož knihy mají velký ohlas i v Německu. Za první spisovatelské honoráře si v roce 1965 Bohumil Hrabal pořídil auto a chatu v Kersku, aby mohl z rušné Prahy rychle prchat za klidem a odpočinkem. Letní víkendový domek byl nejen kousek od hlavní české metropole, cca 40 kilometrů, ale také blízko rodičů, otce Francina a matky Maryšky a strýce Pepina, kteří bydleli ve městě na řece Labi v Nymburce. Ostatně Kersko leží také na řece Labi a z Nymburka sem vede příjemná patnáctikilometrová cyklostezka, jež se jmenuje, jak jinak, Hrabalova cyklostezka.
Spisovatelova vechtrovna
Čím Kersko Hrabala uchvátilo? Do Kerska se zamiloval natolik, že se mu chata stala skutečným domovem, kde žil v trvalém nadšení. Vzrušovala ho příroda, chatařský způsob život, sbírání hub, chování koček, venkovské hospody a jejich osazenstvo. K původnímu domku o velikosti pouhých 39 metrů čtverečních Hrabal přistavěl nad garáž ještě patro se zasklenou verandou, jakýsi pracovní ateliér, který nazýval v železničářském žargonu „vechtrovna“. Železniční prostředí Hrabal velmi miloval od doby, kdy během druhé světové války působil Hrabal na dráze jako výpravčí.
Z počátku skutečně plánoval Kersko využívat jako rekreační víkendový domek, ale po roce 1968, po sovětské okupaci Československa, se vše změnilo, sám sebe označil Hrabal jako spisovatele v likvidaci. Staré Hrabalovy knihy byly vyřazovány z knihoven, nové nakladatelství odmítala, agenti jej sledovali na každém kroku. Kersko se mu stalo jediným místem úkrytu před všemocnou Státní bezpečností. Přesto se Hrabal umělecky nevzdal, ba naopak. Právě zde v prvním patře, ve vechtrovně, tvořil svá vrcholná díla. Za parného červencového léta roku 1971 napsal za 18 dní román „Obsluhoval jsem anglického krále.“ Dále tu vznikly například „Něžný barbar“, „Příliš hlučná samota“, „Postřižiny“, „Slavnosti sněženek“ či trilogie „Svatby v domě.“
Chata Bohumila Hrabala se podařilo Polabskému muzeu koupit od posledních majitelů v roce 2021. A již v roce 2024 byl objekt zpřístupněn formou tzv. hausmuzea. Návštěvníci se přenesou do roku 1984, a dostanou možnost prohlédnout si chatu s vybavením v podobě, ve které skutečně Bohumil Hrabal žil společně se svojí manželkou Eliškou. Při prohlídce by měli návštěvníci zažít pocit, jako by se Hrabal jen na chvíli vzdálil, šel třeba na houby nebo na nákup. Za pozornost stojí zejména originální předměty: původní psací stroje, akumulační kamna, obrazy, malovaná dřevěná skříň, intarzovaná dřevěná truhla, proutěné křeslo, boxerské rukavice, výpravka ČD (lidově plácačka) či autentický věšák z paroží.
Více o Hrabalově chatě v Kersku v připravované německojazyčné knize „Buch über Bücher“ a na www.polabskemuzeum.cz
Foto: Tomáš Železný
