Tom Kindermans: Umělá inteligence ovlivní životy miliard lidí 

Ředitel SAP pro střední a východní Evropu, největšího evropského softwarového gigantu, Tom Kindermans vidí růžovou budoucnost ve správně využitých firemních datech. Pomůže s tím umělá inteligence, která prospěje i lidem z těch nejchudších zemí světa. Zároveň je podle něj na čase, aby se úřady věnovaly otázce AI a jejího vlivu na naši společnost.

🇩🇪 Sie können diesen Artikel auch auf Deutsch lesen: Künstliche Intelligenz wird das Leben von Milliarden von Men-schen beeinflussen

Komunikace a data jsou základem úspěchu. Jejich význam v posledních několika letech narůstá tak razantně, že je těžké to sledovat. Nakolik vzrostl objem dat v řízení byznysu za poslední dekádu či dvě? 

Jen za poslední dva roky bylo vygenerováno víc dat než za celou historii lidstva. Exploze dat, jíž jsme svědky, přináší velké příležitosti pro byznys, ale na druhou stranu je to i pěkný bolehlav. Ty příležitosti jsou zjevné a tkví v umělé inteligenci, která potřebuje data, a to v co možná největším objemu. 

Naopak starosti tato exploze dat působí firmám tím, že až devadesát procent dat je kdesi skrytých a leží ladem. Data buď nejsou dostupná kvůli obavě o jejich bezpečnost, nebo firmy pochybují o jejich relevanci, případně je považují za nadbytečná. Otázka, kterou by si měla položit každá společnost, zní, jak s nimi efektivně naložit. 

Dat je jako smetí a sahají až do podrobností o uživatelích mobilních zařízení. Jak se tedy dostat k těm využitelným z nich?

Každá společnost „sedí“ na jedinečných a velmi cenných datech. Podíváte-li se na nejcennější společnosti světa, zjistíte, že jsou to povětšinou jen datové společnosti. Google, ba ani ani Flixbus, Netflix či Airbnb v podstatě nemají žádná aktiva. To, co je tu mimořádně cenné, jsou data. Je právě na jednotlivých společnostech, aby hledaly cesty, jak tato data zhodnotit.

Jaký druh informací ta hodnotná data skýtají a jak vůbec při jejich využití zabránit úniku citlivých informací nebo předejít vyzrazení výrobního tajemství? 

Lidé se v minulosti oddávali klamavému pocitu bezpečí z toho, že měli svá data ve svých budovách, kde ale ve skutečnosti byla ohrožena. Teď už využívají služeb hyperškálování, u nichž si uvědomili, že je poskytují skutečně experti na kyberbezpečnost, a data jsou tak výrazně lépe zajištěna, než kdyby je spravovali u sebe. V minulosti firmy neukládaly data do cloudů z obavy o jejich bezpečnost, dnes tak z téže pohnutky naopak činí. Technicky jde o to nejlepší řešení, jen s lidskou chybou, kdy někdo poskytne data podvodníkům v rámci phishingu nebo dalších útoků, ani sebelepší technologie ale nic nezmůže. 

Ve snaze o zhodnocení firemních dat neinvestujeme do věcí, jako je ChatGPT. Jeho algoritmy jsou velmi dobré, nicméně umělá inteligence (AI) je závislá na datech a my vzhledem k tomu, že velká část světové ekonomiky softwaru běží prostřednictvím našeho softwaru (99 ze 100 největších společností na světě využívá řešení SAP), máme jedinečné množiny firemních dat. Na ty my aplikujeme stávající AI algoritmy a tím firmám zajišťujeme vhled do jejich dat. To jim umožňuje přenechat veškeré rutinní činnosti strojům a na lidech nechat jen ty významnější úkoly. Například v letecké dopravě může být prvním člověkem, s nímž přijdete do styku, až letuška, která vás přivítá na palubě. A všechny ty kroky, jež tomu předcházejí, zařídí stroj. Podobně například v novinařině postačí, abyste svěřil AI nahrávku našeho rozhovoru a výsledkem bude docela dobrý článek, vyžadující snad jen drobnou editaci. 

To zní děsivě.

Ano, obavy jsou namístě, avšak máte i názorovou žurnalistiku a v tom je stroj zcela marný, takže stále ještě máte ve své profesi budoucnost. 

Co mohou obecně očekávat společnosti v blízké budoucnosti, bude AI přidělovat úkoly i jednotlivým zaměstnancům? A jak se mají přizpůsobit lidé ze středního managementu, aby to ustáli? Které další obory mají budoucnost?

Umělá inteligence je, podobně jako byl i internet, transformativní technologie a jako taková ovlivní životy miliard lidí. Nebude je ale vytlačovat na ulici. Přibude práce s daty, kterou bude třeba odvádět, aby umělá inteligence dobře sloužila lidem na celém světě. Ubude pozic pro bílé límečky, ale vše, co vyžaduje ruce, přetrvá. Nenahradíte instalatéra, tesaře, chůvu ani uklízečku, poptávka po nich poroste a je spíš otázka, kdo tuto práci bude chtít dělat. Očekávám, že rapidně poroste cena práce těchto profesí. 

Tom Kindermans byl řečníkem na 9. Česko-Německém Salonu v Praze. Foto: Tomáš Železný

Na setkání 90 velvyslanců v Berlíně, kde jsem mluvil o umělé inteligenci, se mě zástupce Bangladéše zeptal, jestli AI neprohloubí příkop mezi chudými a bohatými zeměmi, protože do technologického rozvoje se jen těžko zapojí. Odpověď zní: v žádném případě. Jistě, vývoj algoritmů stojí spoustu peněz, a nepřijde tedy z Bangladéše, přesto ale AI zlepší život chudých. Například celý svět se potýká s nedostatkem lékařů. Bohatší země si je mohou dovolit, ty chudší nikoli. Práci lékařů přitom může urychlit AI tím, že zaznamená rozhovor lékaře s pacientem, v jehož průběhu mu na displeji nabídne některé otázky a nakonec vytvoří koncept lékařské zprávy a navrhne léčbu. Vzhledem k tomu, že 30–40 procent práce lékaře je administrativa, může mu AI citelně ulehčit, díky čemuž vyšetří víc pacientů.

Technologické firmy mají značný dopad na dění ve světě. Ovlivňují veřejné mínění a tím i vývoj demokratických společností, a dosáhnou dokonce i na bitevní pole. Nadchází rok mnoha důležitých voleb. Lze ještě vůbec zajistit, aby byly svobodné a demokratické? 

SAP má velmi přísná pravidla, jež určují, co umělé inteligenci svěřit lze a co nikoli. Do žádné propagandy ani manipulací se nepouštíme. Když se ovšem podívám na sociální média, manipulativní obsah, a to i s využitím strojů, se tam šíří. 

Hlavní obranou před tím je osvěta. Lidé bohužel pořád ještě nejsou kritičtí k obsahu na internetu, přejímají jej a dál jej šíří. Paradoxně v minulosti byli čtenáři novin kritičtí, zatímco uživatelé internetu věří kdejakému smyšlenému příspěvku. I proto jsem rád, že můj 16letý syn má ve škole mediální gramotnost. 

Pak ale nejspíš nestuduje v České republice.

Ne, žije a studuje v Mnichově a v Německu tento problém zjevně berou vážně. 

Nicméně další možnosti skýtají technologie, jejichž prostřednictvím lze zapojit algoritmy schopné na potenciální manipulativní obsah upozornit. Jenže sociální média to nedělají. Jejich výsledky jsou hrou čísel, v níž platí, čím více uživatelů a příspěvků, tím lépe. Nechtějí si je sami srážet. Třetí možnost je na vládách a právním rámci, který by sociálním médiím vymezil, co si mohou dovolit a co už ne. Námitky o ohrožování svobody slova jsou tady liché, manipulace, propaganda ani lži s ní nemají nic společného. 

Sám jako aktivní uživatel sociálních médií každý týden nahlašuji 50 „fake“ příspěvků a profilů, abych nakonec zjistil, že 97 procent těchto hlášení správci dané sítě nečinně přešli. A tady je na vládě, aby provozovatelům řekla, hoši, za to, co se děje na sociálních sítích, nesete odpovědnost. 

A samozřejmě že změna je možná. Před deseti lety jste přes online tržiště prodali cokoli včetně padělků a kradeného zboží. To se změnilo, neboť už zodpovídají za cokoli, co se na jejich online tržištích nabízí k prodeji. Ne tak sociální média a jejich šíření rozličného obsahu, tam to je učiněná divočina. 

Zmínil jste německé školství. Jak se vůbec s aktuálními výzvami popasovalo Německo coby nejsilnější ekonomika Evropy?

Výkon německé ekonomiky roste pomaleji než ve zbytku Evropy, v žádné recesi ale není. Je třeba mít na zřeteli, že donedávna bylo Německo závislé na ruských energiích a že Rusko bylo i významným trhem pro německé firmy, z nichž naprostá většina už jej opustila. Tohle museli řešit a udělali to dobře. Německo obyčejně nebývá právě flexibilní, ale teď předvedlo, že když je to nutné, zjedná potřebnou změnu velmi rychle.  

Jak vy osobně nakládáte s daty, jak předcházíte tomu, aby vás zahltila? A co pracovní plocha ve vašem laptopu, máte ji vůbec řádně uspořádanou?

Ne, to rozhodně nemám! Jsem jen člověk a nepořádku v pracovních věcech se ani já zcela nevyhnu. Nicméně se vždy soustředím na jeden zdroj pravdy (Single Source of Truth, strategie, podle které by všechny základní a klíčové informace měly pocházet z jednoho zdroje, systému nebo platformy – pozn. red.). Protože ve chvíli, kdy data čerpáte z různých systémů, vzniká chaos. 

Jak vám vyhovuje Česká republika a překvapila vás tu některá specifika?

Jen v České republice máme přes 3000 zaměstnanců, mezi nimi zástupce 108 národností. V českém zastoupení společnosti SAP se mluví 77 jazyky. Po Německu jde o druhé největší zázemí naší společnosti v Evropě a vybudovali jsme je právě tady kvůli potřebným talentům, které tu nacházíme a které do Česka rády míří. Bývala tu i úspora na mzdových nákladech – ten rozdíl se už ale zvláště v Praze stírá a není mezi důvody, proč v Česku i nadále rosteme. 

Tento článek vyšel v šestém čísle tištěného magazínu N&N Czech-German Bookmag