Kde začít?
Phnom Penh stačí jako přestupní stanice. Ledaže by Vás zajímalo, jak vypadá jeden a půl milionové hlavní město země, která je v současné době na 5. příčce nejrychleji rostoucí ekonomiky na světě. Směsice nejmodernějších budov a koloniální Kambodži, cesty přeplněné nablýskanými auty jedoucí majestátně vedle mopedu a rikši, špičkové restaurace a před nimi pouliční stánky. Přestože je Kambodža jednou z nejchudších zemí světa (průměrný měsíční plat činí 98 euro), v Phnom Penh je největší hustota luxusních SUV na světě. Lexus vévodí.
Relaxovat můžete na panenských plážích v Thajském zálivu na kouzelných ostrůvcích Koh Rong nebo Koh Rong Samloem. Nebudete litovat. Žádná budova není vyšší než palma, pláže máte téměř sami pro sebe. Těch pár hippie a backpackers se mísí s náročnou klientelou, najdete zde single, páry i rodiny s dětmi. Obohacující mix pro všechny.
Las Vegas snadno a rychle
Výchozím přístavem pro trajekt je město Sihanoukville. Pojedete-li sem v příštích dvou letech, budete však chvíli potřebovat, než se z toho šoku vzpamatujete. Toto město je jedno velké staveniště. Zažili jste před deseti léty Potsdamer Platz v Berlíně, toho času největší staveniště v Evropě? To byla proti Sihanoukville jednoduchá Lego stavebnice. A proč se zde tolik staví? Neuvěřitelná odpověď – vzniká zde čínské Las Vegas. Protože v Čině jsou kasina zakázána – ale business je to výhodný – zkoušeli se Číňané nejdříve domluvit na výstavbě kasin s Myanmarem. Neúspěšně. Zato s korupční kambodžskou vládou se domluvili rychle. (V korupčním indexu ze 180 zemí leží Kambodža na 161. místě). A volba padla právě na Sihanoukville – leží u moře a má letiště. Tempo výstavby je dech beroucí. Před třemi lety ještě tiché rybářské město je v poločasu výstavby – jako první bylo postaveno a otevřeno 73 kasin! Teď se dostavují hotely, rezidence, shopping centra a infrastruktura. A mezi tím prachem Rolls-Royce, Bentley a ty nejluxusnější SUV’s. Chinese money. Kdo neviděl, neuvěří.
Tip pro gurmány
Nejdříve však krátký výlet do historie. Kambodža, Laos a Vietnam byly až do 50. let minulého století téměř sto let francouzskou kolonií pod názvem Francouzská Indočína. Kolonizátoři zanechali v těchto zemích to, co Francouzi opravdu umí – dobrou kuchyni. K ní patří i špičkové suroviny a ty najdete ve vesničkách Kep a Kampot. Kep je známý především díky krabům, kteří se zde loví u pobřeží a každý den se prodávají na místním trhu crab market. Hned vedle najdete přímo u moře několik restaurací, které nabízejí čerstvé kraby připravené na nejrůznější a nejchutnější způsoby. Samozřejmě s pepřem z vedlejší vesničky.
Ti nejlepší kuchaři pepř z Kampotu znají. Je zvláště aromatický – chutná a voní fantasticky. Zajímavé pro mě bylo poznání, že můj oblíbený zelený pepř se dá konzervovat i jiným způsobem, než jen zavařením (zmrazením i sušením se z něj stane černý pepř). Během složitého procesu fermentace je z pepře extrahována kapalina a část ostrého piperinu. Zachovány však zůstanou vysoce aromatické éterické oleje a intenzivní “prasknutí“, když se bobule rozkousne, způsobí chuťovou explozi.
Magický Angkor
Město Siem Reap je bránou do chrámů v provincii Angkor. V okolí se nachází okolo 1000 chrámů z období 9.-15. století, kdy byl Angkor královským centrem říše Khmerů. Všem chrámům vévodí ten nejznámější, ten magický, ten největší na světě – Angkor Wat. Jeho majestátnost a historie je natolik zajímavá, že ročně přitahuje stále více turistů.
Když jsme byli v Angkoru poprvé před dvaceti lety, hned po ukončení kambodžsko-vietnamské války, v Siem Reapu otevřeli právě třetí hotel. Byli jsme téměř jediní hosté, stejně jako na prohlídkách chrámů v okolí. O tom si dnes při třech miliónech turistů ročně můžeme nechat jen zdát. Siem Reap je rozsáhlým hotelovým městem s bohatým denním i nočním životem. Ale když si vezmete opravdu dobrého průvodce, uzpůsobí Vám program tak, že se masám vyhnete. Skutečně tak vznikla i vzácná chvíle, kdy jsme byli v jednom chrámu sami.
Jak je možné, že před tisíci lety žil v Angkoru odhadem jeden milion obyvatel? V době, kdy měl Londýn okolo padesáti tisíc lidí a Berlín ještě neexistoval… V roce 2015 vědci pomocí laserové technologie zjistili, že v době největšího rozkvětu byl Angkor větší než dnešní New York, dokonce i ulice byly uspořádány šachovnicově rovné, jako to mají americká města. Odpověď najdeme zřejmě v jejich vodním systému, který byl tak dokonalý, že zajišťoval třikrát ročně úrodu. Stále rostoucí výstavba a vysekávaní lesů však zřejmě způsobili pokles hladiny vody a osláblá říše tak v 15. století lehce podlehla vpádu thajských vojsk. Chrámy si přisvojila příroda, zarostla je hluboká džungle. Hrstka spisovatelů, fotografů, misionářů a dobrodruhů o Angkoru podávali zprávy, ale až francouzští vědci na začátku kolonizace začali odhalovat chrámy z tropické vegetace. Až na Angor Wat. Ten byl obklopen obrovskými rezervoáry na vodu a ty zabránily nadvládě stromů.
A bezpečnost?
Na závěr ještě jedno doporučení. Na cestu po Kambodži si berte průvodce nebo choďte výlučně po vyšlapaných cestičkách. V letech 1979–1991 Rudí Khmerové a vládní vojska zahrabali v zemi 4–6 milionů min, ke kterým neexistuje žádná mapa. Kromě toho v druhé indočínské válce hodila Amerika na Kambodžu, Vietnam a Laos 285 milionů bomb. To bylo více než padlo celkem za druhé světové války. I když odstraňování za internacionální pomoci stále probíhá, je Kambodža dodnes vedle Afghánistánu a Angoly zemí s největší koncentrací nášlapných min. A její obyvatelstvo má na světě nejvíce lidí s amputací. To je dědictví, které si Kambodža ještě dlouho ponese s sebou.
V Kambodži všude na ulici najdete prodejce krásných ptáčků uzavřených v kleci. Když ho koupíte a pustíte na svobodu, čeká na Vás štěstí, říká tamější pověra. Přeji milému kambodžskému národu, který už toho tolik zkusil – během polpotovského režimu ztratil víc než třetinu obyvatel – aby našel v budoucnu štěstí i jiným způsobem než tak, že někoho zavřou do “klece” a prodají.
Foto: Danuše Siering
