Mohla byste prosím, Jano, vždy ve dvou větách popsat každý z vašich tří projektů?
V Začni správně se věnujeme více než sedmi stovkám mladých lidí odcházejících z dětských domovů. Pomáháme jim najít pevnou půdu pod nohama, aby nás co nejdříve nepotřebovali a žili svůj vlastní život. I tak to vezme několik let práce. Finanční gramotnost do škol je projekt zaměřený na učitele a jejich schopnost učit žáky prakticky a zábavně zdravé finanční návyky. Zvládat domácí hospodaření je jednou z klíčových kompetencí pro život. A Podnikavost.cz je informační rozcestník, jak rozvíjet podnikavý přístup k životu u žáků na základních a středních školách. Jsme velkými zastánci a propagátory podnikavosti bez ohledu na věk a profesi.
Jaký z nich vzniknul jako první, kdy a co bylo podnětem?
Před yourchance jsem se s dětmi z dětských domovů setkala v jiném projektu. Když jsme s Gábi řešily, čemu se bude yourchance věnovat, začaly jsme se o problematiku těchto dětí zajímat víc. Vadilo nám, že do života odcházejí nepřipravené zejména v otázkách finanční gramotnosti. A protože jsme „ženy činu“, obklopily jsme se odborníky z této oblasti a sepsaly první metodiku, jak to změnit. Už v pilotní části na třech dětských domovech jsme pochopily, že to nebude jen vzdělávání o penězích, ale že zde chybí ucelený integrační program pro mladé dospělé, kteří domovy opouští a musí se postavit na vlastní nohy. Zároveň se nám začaly ozývat školy, že by chtěly nějak využít náš program finanční gramotnosti ve své výuce. Díváme se téměř deset let zpátky… A tak jsme do dvou let měly dva projekty a první posilu do týmu. Pěkné na tom je, že je s námi stále. Dnes nás je téměř čtyřicet.
Jaké jsou tři nejvýraznější problémy současné mládeže z dětských domovů v souvislosti s jejím začleněním do „dospěláckého“ života?
Nejčastěji je to snadné podléhání tlaku a manipulacím okolí. Původní rodina a kamarádi lehko vytvoří dojem, že potřebují pomoc a vymámí z mladého člověk veškeré peníze. Naslibují hory doly. Leckdy na něj ještě něco půjčí, navrch přepíšou některé trvalé platby. A jak asi tušíte… netrvá dlouho, kdy přijdou upomínky, exekuce. Mladí se také hodně obávají o práci, aby ji našli, aby ji udrželi a pak je tu i něco, co byste si možná netipli. Bojí se samoty! V dětském domově je pořád někdo kolem nich. Vychovatelé, děti. Poté přijdou domů a je ticho. První dny možná slastné, ale s přibývajícími dny víc a víc tíživé.
Chybí těmto mladým lidem samostatnost či jsou naopak díky internetu více soběstační?
Na Googlu se samostatnost natrénovat nedá. To musíte prožít. Online můžete najít recept na koláč, možná inzerát na novou práci, ale žít online se nedá. Musíte vytvářet vztahy, komunikovat, řešit věci z očí do očí. A v tom obecně dnešní mladí lidé potřebují pomoct. Mohlo by se zdát, že když mají všechny informace na dosah, budou samostatnější dřív, ale nejsou. Doba je náročná a klade na ně vysoké požadavky. Mají proto mentory a koordinátory z projektu Začni správně, aby se na ně mohli obrátit o radu.
V čem mají mladí lidé z dětského domova či pěstounské péče náskok či naopak absenci oproti těm z klasických rodin?
Někdy jsou důvěřivější ve vztazích. Chtějí někam patřit. Snadno proto podléhají iluzi přátelství. Někdy mají natrénovaný trochu bezmocný postoj a čekají, že se o řešení jejich problémů někdo postará. Jsou ale také v jistém směru vnitřně odolní. Řada z nich má za sebou těžké situace, se kterými se museli vyrovnat.
Co vnímáte dle vašich zkušeností jako nejzásadnější problém či iluzi v rámci finanční gramotnosti dětí a mládeže?
Stále v nás přetrvává naivní představa, že se o nás stát postará. Stále jsme plně nepochopili a nepřijali fakt, že postarat se musíme sami. Stát tuto povinnost má pouze vůči těm, kteří se o sebe nemohou postarat sami. Lehce se chce odpovědět, že až budeme staří, tak to budeme přeci i my… Ale ne tak docela. My, kdo jsme zažili revoluci jako studenti, jsme měli desítky let na to se zabezpečit. Lidé mojí generace nemají výmluvu, že jsme to do důchodu „měli za pár“. Jen mi přijde, že to lidem nedochází, že vlastně chtějí výhody kapitalismu – cestování, dobrý životní standard – ale odmítají nést odpovědnost, dělat uvážlivá finanční rozhodnutí, učit se jazyky a technologie, abychom drželi krok se světem. Děláme si nároky na školství a zdravotnictví zdarma, na životní styl bohatých, ale nechceme udělat krok k samostatnosti. Trápí mě, že u mladých lidí vidím obrovskou finanční závislost na rodičích, to že jsou schopni žít v „mama-hotelích“, brát si kapesné a necítit se u toho trapně, i když jsou ve věku, kdy sami dávno měli přispívat do rodinného rozpočtu. Asi stárnu…
Jakým způsobem aplikujete edukaci finanční gramotnosti do škol?
Zaměřujeme se na metodickou podporu učitelů. To je přidaná hodnota pro školu. Chceme lidi „naučit rybařit, ne jim dávat rok co rok nové ryby“. Vytváříme síť škol, které obdržely certifikát Finančně gramotná škola. To je určitý systém hodnocení toho, jak škola s finanční gramotností pracuje. Získáním certifikátu škola dává najevo, že jí téma není lhostejné a že s ním prokazatelně dlouhodobě a systematicky pracuje. Pořádáme i akce pro žáky, ať už se jedná o soutěž Rozpočti si to! nebo to, že jsme jedním z národních organizátorů mezinárodní aktivity o penězích a finanční gramotnosti Global Money Week. Oblíbené jsou i projektové dny. Od počátku bylo nezbytnou součástí naší práce i to, že se podílíme na systémových změnách. Já osobně se účastním jednání mezirezortní skupiny Ministerstva financí a MŠMT, kde jsme například zpracovávali Národní strategii finančního vzdělávání a Standardy výuky.
U projektu Podnikavost jde zejména o rozvoj podnikavosti ve vztahu k životu a osobní prosperitě – lze podnikavost rozvíjet v každém věku? A jak?
Ano, podnikavost je jedna z kompetencí, které si může osvojit a rozvíjet každý v jakémkoliv věku. Způsobů je mnoho. Je to určitý životní postoj, který člověka vede ke kreativitě, houževnatosti, pozitivnímu životnímu přístupu. Myslím, že jednou ze skvělých knížek, která o tréninku podnikavého přístupu mluví je Naučený optimismus a druhou je Osm vlastností, které mají úspěšní lidé společné. Je tam řada dobrých tipů, jak se podnikavým stát.
Co je chechták a co je jeho smyslem?
Chechták je původně naše soutěžní platidlo. Nyní se stal symbolem veřejné sbírky yourchance. Česká mincovna pro nás vytvořila úžasnou sběratelskou kolekci. V sametových etuích se na vás zeširoka směje tvář s nápisem Chechták, z rubu je napsáno Finančně gramotná republika, lemováno názvy yourchance a České mincovna. Máme aktuálně v prodeji verzi z lesklého kovu Nordic gold a skutečný stříbrňák. Dvacet Chechtáků z pravého zlata bude v prodeji od září. A to bude skutečně sběratelská lahůdka. Navíc zakoupením kteréhokoliv z nich mohou lidé podpořit naši činnost.
Stojíte také za oceněním Bílá vrána – jaká jsou kritéria a koho a do kdy lze nominovat?
Bílá vrána je ocenění, které letos udělujeme letos už posedmé. Jde o cenu pro mladé lidi, kteří prošli výchovou v dětském domově nebo pěstounské péči. Dnes jsou samostatní a my oceňujeme jejich inspirativní přístup k životu. Také máme kategorii Zaměstnavatel. Zvláštním oceněním je Poklad v srdci určený vychovatelům a ředitelům dětských domů. Podmínky nominace jsou uvedené na webu bilavrana.net.
Spolupracujete také s partnery v Itálii a Indonésii – konkrétně na Lomboku – v rámci čeho a proč zrovna tyto země?
Jak se stalo, že jsme začali na Lomboku? No, s Gábinou jsme si sepsaly vizi yourchance a tam mimo jiné stojí: „Šíříme finanční gramotnost do celého světa.“ Kdo by řekl, že začneme na druhé straně světa, že? Každopádně to byla výzva, my jsme ji přijali a Indonésie nám prostě uvízla v srdci. Pokud by někoho zajímaly detaily, může si přečíst můj deník z cesty, který vyšel knižně pod názvem Mise Lombok. S Itálií to bylo velmi obdobné. Jednoho dne mi náš tehdejší dárce řekl, že by byl rád, kdybych ho doprovázela na setkání několika českých zástupců s partnery v Itálii. Zažila jsem tam několik „wow efektů“ a výsledkem bylo, že jsem rok na to vystupovala jako jedna ze čtyř Čechů na výročním Meetingu Rimini. Navázali jsme tam několik důležitých partnerství a už se těšíme, že zrealizujeme to, co jsme si dohodli. Přeci jen to bylo teď složité a s úzkostí v srdci jsme sledovali dění v Bergamu, Comu a Miláně, což je centrum naší spolupráce.
Jak zatřásla korona krize vašimi aktivitami a shledáváte v ní pro vaše aktivity i nějaký pozitivní přínos?
Korona nás zastihla v situaci, že jsme měli naplánovaný intenzívní program spojený s Global Money Week, v Začni správně se připravovala vlna více než stovky odchodů z dětských domovů, já měla plánované cesty do Bruselu, do Itálie, měla jsem letět do Izraele a Indonésie. A to se bavíme jen o období březen až červen. Naštěstí pro nás nebylo novinkou pracovat online. Už skoro deset let pořádáme webináře. Naše aktivity se v počátku téměř výhradně nasměrovaly na pomoc dětským domovům. Zajišťovali jsme všechno, co bylo třeba. Tisíce roušek, rukavic, tisíce litrů dezinfekce, počítače, psychologické intervence, doučování, domácí učení a nejrůznější další formy podpory. Jeli jsme asi na sto padesát procent standardního výkonu. Do toho samozřejmě přišly zprávy, že někteří naši „mlaďoši“ přišli o práci, bydlení, řešili opravdu těžké životní situace. Nenudili jsme se. Ale v týmu byla dobrá nálada. Máme úžasné lidi!
Na co se nyní ve vašich projektech nejvíc těšíte?
Až se konečně všichni potkáme. Jakmile to šlo, hned první den, co se otevřely zahrádky, šly jsme s Gábi na oběd. Teď chystáme týmová setkání. To je asi nejvíc. My jsme dost kontaktní partička, je běžné, že se při příchodu a loučení obejmeme. Samozřejmě budeme respektovat, pokud někdo tenhle zvyk z nějakého důvodu opustí, ale co jsem tak zažila při shledáních v posledních dnech, byla to čirá radost a na objímání došlo. Máme před sebou letní kempy, na podzim řadu akcí, konference a další. Myslím, že nás čeká zajímavý půlrok.
Více na: yourchance.cz
