Zákaz prodeje aut se spalovacími motory v Německu začne platit pravděpodobně už v roce 2030. Konec jejich výroby ohrožuje desítky tisíc pracovních míst. Baterie s dostatečnou kapacitou pro slušný dojezd a odpovídající infrastrukturu je přitom ještě potřeba vyvinout a vystavět. Zároveň s tím ve světě pokročil vývoj tzv. autonomních aut. Sběr a vyhodnocování smrště dat, na jejichž základě auta jezdí sama, jsou ovšem doménou technologických gigantů typu Google nebo Microsoft a je zjevné, že automobilky se s jejich know-how a finančními možnostmi mohou jen obtížně srovnávat. Automobilky každopádně trnou.
VW přeškoluje dělníky na programátory
“Jde o ekonomické jádro země. Automobilový průmysl přímo zaměstnává 830 tisíc lidí a další statisíce v automobilovém průmyslu a v meziproduktech, jako jsou chemický a ocelářský průmysl. Menší dodavatelské společnosti jsou už teď na pokraji bankrotu. Německo prospalo digitalizaci. V autě budoucnosti bude přitom o úspěchu rozhodovat výkon softwaru, nikoliv výkon elektromotoru. Stejně jako v případě iPhonu budou na autech vydělávat ti, kteří mají svrchovanou moc nad daty a přímý kontakt s uživatelem,” napsal v květnu deník Die Welt.
Zaostalost na poli informačních technologií má v Německu kořeny ve školství, které žáky v tomto ohledu dostatečně nepřipravuje. Zatímco internetoví giganti v USA a Číně mohou čerpat z obrovského množství IT odborníků, v Německu se deficit znalostí pokoušejí dohnat samy automobilky, z nichž například VW nyní školí své dělníky na programátory. O technologickém zpoždění výmluvně svědčí to, že zatímco v Kalifornii a Číně už jezdí první vozidla bez řidičů, Německo pro tuto možnost teprve chystá legislativu.
Nedostatečné odborné zázemí na jedné straně a hrozící ztráta příjmů kvůli uspíšenému konci spalovacích motorů na straně druhé navíc staví automobilky do situace, kdy vývoj vlastních „digitálních“ aut nebudou mít z čeho financovat. Část automobilového průmyslu se obává, že jim politici nedají dostatek času na přechod na novou technologii – a zisky z prodeje benzinových a naftových motorů pak nebudou k dispozici pro investice do nových automobilů.
Lobbisté malují růžové zahrady
Německá vláda v této situaci jen hasí důsledky celkového zpoždění. Na pomoc automobilovému průmyslu vyčlenila miliardu eur, z níž dotuje elektromobily a chce z těchto peněz dotovat i výstavbu továren na výrobu baterií, nebo například budování dobíjecích stanic. Lobbisté za elektroauta kreslí růžové vyhlídky a doplňují je vlastními studiemi. Poradci Boston Consulting Group (BCG) v analýze vypracované pro lobbistickou skupinu Agora Verkehrswende nastiňují, jak úbytek práce při výrobě aut se spalovacími motory bohatě vykompenzují nová pracovní místa vzniklá kolem elektromobility. Lidi kromě výroby elektromobilů či baterií do nich zaměstná i rozvoj energetické infrastruktury.
Jenže Sdružení automobilového průmyslu (VDA) v květnu varovalo, že více než 200 tisíc pracovních míst, která v důsledku prosazované elektromobility odpadnou u subdodavatelů automobilek vyrábějící auta se spalovacími motory, nepůjde nahradit. Průmyslníci to tvrdili s odvoláním na studii mnichovského Institutu Ifo zaměřenou na dopady přechodu na elektromobilitu. Ta obavy z propouštění mírní lapidárním konstatováním – bezmála tři čtvrtiny nepotřebných pracovníků do roku 2030 opustí branži odchodem do penze.
Východ by mohl vydělat
U lobbistů prosazujících elektromobilitu lze naopak pozorovat kreativní práci. Do své analýzy dopadů elektromobility na zaměstnanost totiž zahrnují i místa, která očekávají v souvislosti s pravděpodobným nárůstem spotřeby elektřiny – ovšem z očekávaného poklesu spotřeby pohonných hmot už na žádný pokles počtu pracovních míst v petrochemickém průmylu neusuzují.
I optimističtí analytici z již zmíněné společnosti BCG připouštějí, že země jako Bavorsko-Württembersko, jejichž průmysl je zaměřený na výrobu součástí spalovacích motorů, převodovek a podvozků pro konvenční vozy, budou mít s přechodem na elektromobilitu co dělat. Vzhledem k tomu, že jde vesměs o bohaté země, které tady utrpí, zatímco chudší východní země si naopak přijdou na nové výrobní kapacity pro elektromobily či baterie, žádný prudký úpadek na způsob Detroitu by v Německu nakonec hrozit neměl.
