🇩🇪 Sie können diesen Artikel auch auf Deutsch lesen: Gemeinsamer Nenner: Wasser
RUDA NOVÁK – STONEBALANCING
Od dětství jsem fascinován živly. Když jsem viděl fotku stonebalancingu od Michaela Grapa, musel jsem to zkusit. Postavil jsem svůj první kámen na špičku v korytu potoka. Můj život, čas, mozek se zastavily, abych kámen vybalancoval. Dal jsem ruce od kamene a on stál. Uslyšel jsem bublání potoka a vše kolem plynulo dál. Přirovnal bych to k meditaci, kdy se soustřeďujete na setkání dvou kamenů. V konečcích prstů cítíte sebemenší pohyb a šum vody vám vyčistí mysl od myšlenek. Od té doby balancuji výhradně u řek a potoků, nejen pomíjivosti všeho. Kvůli tomu, že mokré kameny jsou krásnější, ale taky, že je nádherné sledovat okamžik, kdy na sobě kameny stojí v křehké rovnováze a kolem plyne řeka, čas, život.
SARAH – HEREČKA
Plakat musí divák, ne TY! Křičela na mě v záchvatu šílenství moje oblíbená paní učitelka Fudalej v hodině aktorskie piosenki při studiích v Polsku. Snažila jsem se tehdy vydolovat z očí slzy a zazpívat spolužákům písničku o osiřelé kukačce. „Ty se nesmíš dojímat ani barvou hlasu, ani slovy písně, ani sama sebou – ty musíš jít PROTI. Musíš bojovat s emocemi a slzy potlačit. Tvé vnitřní napětí musí být jako zátěžové lanko před prasknutím. Diváky rozvzlyká tvůj souboj vnitřních sil, tvá patrná snaha bolest od sebe odvrátit. Začni plakat skrze smích. Až pak se v očích pozorovatelů zalesknou slzy jako perly na dně moří a jejich solar plexus bude zasažen.”
Je tomu již deset let, co jsem studovala v Krakově a na paní Fudalej jsem si na jevišti od té doby nejednou vzpomněla. Nemám problém s pláčem během představení. Když se naladím na postavu a její příběh, pohnutý osud, chvíli nemrkám, podívám se do světel, oči se mi v momentě zalesknou. Technik, kterými přimět herečku či herce k pláči, je nespočet. Ovšem dobrého, talentovaného umělce nekropí slzy, i slaná bolest může být falešně zahraná, nýbrž PRAVDA. Říká se oko do duše okno.
Aby se divák na umělce napojil, aby spolu s ním vytvořil během večera nový vesmír, musí herci věřit. Musí žízeň uhasit jeho autenticitou a upřímností. Důvěra vůči umělci může být přijata, pakliže je herec pravdivý. Teprve tehdy může vzejít mezi pódiem a hledištěm umělecké dílo. A k dobytí tohoto vrcholu není vždy nutné kráčet slzavým údolím.
MICHAELA OLIVIE CUSANOVA – SENSINGBODY
Michaela se věnuje prohlubování kontaktu se sebeléčivými silami. Médiem je tekutinové tělo. Celistvý přístup zahrnuje mnoho úrovní: od svalové tkáně, kostí, buněčného vnímání k úrovni emoční a spirituální. Voda nese paměť a my se v těle dotýkáme hlubokého mystéria Života. Skrze proud tekutin se rozpouští bloky v léčivém procesu, který ovlivňuje všechny úrovně života. Více informací o sensingbody na www.sensingbody.cz
VENCA – VČELAŘ
O plazy a hmyz jsem se zajímal už jako pětiletý. Na základní škole jsem chodil do včelařského kroužku. Včelaření jsem se začal intenzivně věnovat v pětadvaceti. Dnes jsem majitelem včelí farmy s 200 včelstvy. Zajímá mě apiterapie a včelami ozářená voda. Pramenitá voda se umístí na úl do skleněného nebo plastového nástavku. Včely ji díky svému magnetismu nabíjejí. Po 24 hodinách má tzv. včelí voda blahodárné účinky na lidský organismus.
LUCIE KRÁLÍČKOVÁ – EFEMÉR
Vstáváme před svítáním. Je Velký pátek, den ukřižování. Z potůčku nabírám vodu. I my se noříme pod ledovou hladinu. Rituální koupel pro zachování zdraví před východem slunce. Krev v žilách divoce proudí. Nasloucháme zpěvům jeřábů. Stříháme větévky kočiček a máčíme je ve svěcené vodě. Je pátek, uložili ho do hrobu a Máří Magdalena míchá vonné masti. Den ticha, den obětování. Kabát na předpovídání bouřek barvím v červeném víně a přikládám do kamen. Přebytečné kapky stékají do oprýskané vany.
JAN HRNČÍŘ – SYNTROPICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
Syntropická permakultura nastoluje prostřednictvím přírodních živlů synergickou harmonii. Při uzavření přírodních cyklů dochází k obohacování: v krajině se zadržuje více vody, která se vsakuje do zdravé a humózní půdy, vyživují se stromy a rostliny. Přebytky se vypařují do vzduchu, ochlazují povrch země a navozují tvorbu bouřkových mraků. Z pravidelných cyklů vody, biomasy i fotosyntézy vzniká harmonie života živočichů a lidí.
VĚRA LINHARTOVÁ – WATSU
Metoda Watsu®️ se stala inspirací pro mnohé formy rehabilitační vodoléčby. Tento proces nabízí klientům hluboký stav relaxace, svalové protažení, kloubní mobilizaci a masáž v teplé vodě. Jedná se o komunikaci těl na úrovni srdcí, která lidem navozuje pocity důvěry a vděčnosti. Podporuje vnímání života v jeho čistotě, jasnosti, ladnosti a eleganci.
LUKÁŠ KARAŠ – CHVĚNÍ VODY
Symbolické spříznění vody a snů vyjadřují snové obrazy, kterými popisuje duše sebe sama. Chvění, nepokoj a strach, který přinášejí sny, vyjadřuje bázeň, kterou k nevědomí přirozeně chováme. Vlastnímu nitru čelíme jako mořské hlubině. Ta spřádá sny, podobně jako neznámá oceánská inteligence planety Solaris oživuje obsahy lidské mysli ve vnějším světě. v nevědomí se musíme naučit plavat. Jak píše Stanislav Grof: v čem mystik plave, v tom se schizofrenik topí.
DANA ZEMANOVÁ – GONG
Opakovaně se mi zdálo, že hraji na velký gong. Později jsem si ho pořídila. Už napoprvé jsem věděla, jak na něj hrát. Dostávám přesné symboly, které vidím na gongu chvíli předtím. Každý symbol se mnou rezonuje, vnímám ho srdcem. Hrané symboliky se šíří do okolí. Frekvence gongu pomáhají harmonizovat vodu v lidském těle. Vibrace gongu rozpouští bloky. Lidé jsou po poslechu mnohem klidnější a napětí, se kterým přišli, se uvolnilo.
Foto: Michaela Dzurná Machač
Tento článek vyšel v pátém čísle tištěného magazínu N&N Czech-German Bookmag
