Do pražské ulice Na Poříčí míří artzóny. Cíl? Přinést klid a uměním propojit Prahu a Berlín

V létě se v Galerii 1 konalo setkání spojené s online participací občanů s názvem Budoucnost ulice Na Poříčí. Na otázky veřejnosti odpovídal starosta Petr Hejma, radní Richard Bureš, architekt Marek Tichý a zástupci Hospodářské komory, IPR, ArtLines a iniciativy GoFlorenc.

Vizualizace ulice Na Poříčí. Zdroj: Marek Tichý

Chystaná proměna ulice se netýká pouze úpravy komunikací, zlepšení pobytového komfortu, doplnění městského mobiliáře a zeleně. Podle slov architekta Marka Tichého (TaK Architects) zahrnuje příprava dokumentů k realizaci také vyčlenění sedmi ploch pro umění.

Artzóny v ulici Na Poříčí Zdroj: Marek Tichý

V návrhu jsme vytipovali sedm míst, která jsou v ulici Na Poříčí pro umění vhodná. Rozdělujeme je na dvě “artové zóny”, kde by úpravy veřejného prostoru mohly být současně prostorem pro instalaci uměleckých děl,“ vysvětlil Marek Tichý během akce v Galerii 1.

Z diskuse o Artzónách v Galerii 1

Jedná se o části, kde se ulice rozšiřuje do volnějších prostranství, a to konkrétně mezi Bílou a Černou labutí a divadlem Archa a pak na konci území směrem k Náměstí republiky. Tam vidí architekt potenciál pro příležitostné i dlouhodobé expozice.

Artzóny v ulici Na Poříčí Zdroj: Marek Tichý

Pokud se podaří realizovat vše, co bylo na participačním jednání odsouhlaseno, můžeme se v Praze těšit na neobvyklý projekt s přesahem za hranice. Danuše Siering, zakladatelka iniciativy GoFlorenc, se na počátku září setkala se starostou města Berlína Michaelem Müllerem.

“Mimo jiné jsme si vyměnili zkušenosti související právě s vizuální tvorbou měst a zapojením občanů a podnikatelů do participačních diskusí. A takovou akcí je i artové ztvárnění ulice Na Poříčí,” řekla Danuše Siering.

“Zkrášlení” ulice by mělo nejen zpříjemnit život lidem, kteří v dané lokalitě bydlí a pracují, ale právě přes umění může dojít i k hlubšímu propojení dvou partnerských měst a dvou významných evropských metropolí.

Text byl zveřejněn v Magazínu Jedna.

Související články:
Quo vadis, Na Poříčí
Danuše Siering: Chtěli bychom z ulice Na Poříčí udělat artový boulevard
GoFlorenc mění podobu ulice Na Poříčí. Měl by to být klidný boulevard. Inspirací je Berlín

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Fenomén DEFA: Filmový vhled do témat, o nichž se v NDR mluvilo jen šeptem

Homosexualita, krize bydlení, kriminalita ani další problémy v socialistickém světě oficiálně neexistovaly. Jejich veřejná kritika i pouhá diskuze o nich byla nejen ve východním Německu tabu a systém se všechny problematické společenské otázky snažil zamést pod koberec. I přesto se však řada tvůrců z východoněmeckého filmového studia DEFA (Deutsche Film-Aktiengesenschaft) snažila tato témata ve svých filmech zpracovávat, samozřejmě s rizikem postihů jako je vyloučení z vývozu nebo zákaz projekce v kinech.
Přečtěte si

Řezbářským uměním českých betlémářů se chlubil i komunistický režim

Betlémy zdobí v čase vánočním domácnosti a svatostánky po celém světě. Ve světě se tento fenomén datuje do osmého století. Jejich rozšíření přišlo do českých zemí o tisíc let později, sahá až na přelom 17. a 18. století. Které betlémy jsou tedy v Čechách a na Moravě, nejstarší, technicky nejdokonalejší a také největší?

Nejčtenější v kategorii ArtDesign