Během první vlny pandemie jste začali vařit obědy pro zdravotníky, záchranáře a další personál Nemocnice Na Františku a Nemocnice pod Petřínem. Tentokrát michelinské obědy poputují na plicní oddělení Nemocnice Motol. Kolik obědů denně uvaříte?
V naší kuchyni zvládneme maximálně 160 obědů a tolik vaříme každý den, včetně víkendů. Rádi bychom uvařili i víc, ale dohodli jsme se s FN Motol, že vozíme obědy na různá oddělení, a tak má možnost ochutnat naše jídla všech 1000 zdravotníků, kteří s covidovými pacienty pracují.
Jste v kuchyni v plné sestavě?
Kolegové chodí pomáhat dobrovolně a máme dvě směny. Děláme krátký a dlouhý týden, kdyby se jedna parta nakazila, tak ji okamžitě stáhneme a vystřídá ji ta druhá.
Doposud váš projekt podpořilo téměř 500 lidí a vybralo se něco okolo 400 000. Prozraďte nám, jak to celé funguje?
Stejně jako při první vlně epidemie covid-19, i během druhé vlny jsme se rozhodli, že nebudeme sedět doma a budeme vařit obědy zdarma, tentokrát pro FN Motol. Milujeme kvalitní gastronomii a skrze ni chceme poděkovat všem zdravotníkům v nemocnicích, jejichž práce a nasazení si nesmírně vážíme. Od pondělí 2. listopadu každý den uvaříme 160 obědů, a vozíme je do Motola. Obědy pro nemocnice vaříme zdarma, naši práci děláme dobrovolně a všechny další náklady platíme ze svého.
Peníze od dárců vybíráme na suroviny, jejichž cena se pohybuje okolo 100 Kč na jeden oběd, který tvoří polévka a hlavní jídlo. Příspěvky vybíráme prostřednictvím sbírky, kterou provozujeme ve spolupráci s nadací Via. Veškeré vybrané peníze použijeme pouze na náklady na suroviny. Pokud bychom prostřednictvím sbírky vybrali příspěvek na suroviny na více obědů, než kolik uvaříme, všechny další peníze pošleme přímo nemocnici v Motole.
Každý tedy může přispět stokorunou na jeden oběd, a to přes nadaci Via, nebo přes webové stránky Fieldu, odkaz najdou i na našem Facebooku a Instagramu.
Máte nějaké konkrétní ohlasy od lidí, ke kterým se vaše jídlo dostane?
Každý den dostáváme fotky a děkovné e-maily od zdravotníků, kteří mají z našeho jídla radost a chutná jim. To je super pocit i pro nás, že děláme něco, co má smysl.
Jaká jídla udělala zdravotníkům největší radost?
Já myslím, že svíčková a hovězí vývar s játrovými knedlíčky, to je klasika. A dneska (je 17. listopadu) je čeká španělský ptáček s rýží a hovězí vývar, to je zase takový sváteční pokrm.
Chystáte nějaké sváteční překvapení, přece jen zatím nevíme, jak se situace bude vyvíjet a druhá vlna pandemie nám může zasáhnout až do adventního období.
I kdyby byly restaurace zavřené i přes vánoční svátky, jsme rozhodnutí vařit do 20. prosince. Přece jenom si i zaměstnanci zaslouží za ten rok hezké vánoční svátky, silvestr, prostě odpočinek. Chceme, aby načerpali síly, a od Nového roku snad už bude lépe a budeme moct společně rozjet Field.
Podle jakého klíče jste postupovali při výběru nemocnic?
Na jaře, v první vlně pandemie covid-19 jsme vařili pro zdravotnický personál Nemocnice Na Františku a Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Teď vaříme pro FN Motol. Jednoduše nám přišlo fér nemocnice vystřídat, a tentokrát jsme se rozhodli vařit pro velkou nemocnici. Chtěli jsme vařit pro ty, kde je největší nápor covidových pacientů a jednou z těchto nemocnic je právě FN Motol.
Dáváte do vaření vlastní energii a prostředky, ale významnou roli hrají také lidé, kteří přispívají na suroviny. Vidíte zde nějaký rozdíl oproti první vlně pandemie? Přece jen na jaře jsme byli všichni připraveni bojovat. V této chvíli je ve společnosti hodně cítit strach o vlastní existenci, a to i v tom materiálním slova smyslu.
V první vlně si lidé určitě víc pomáhali, šili roušky, byla cítit větší solidarita. V druhé vlně už se každý víc soustředí sám na sebe a na svou vlastní existenci. Popravdě jsem čekal, že tentokrát vybereme méně než na jaře a opak se stal pravdou, jsem mile překvapený.
Při první vlně jste museli přikročit ke ztenčení týmu. Vrátili se k vám někteří z kolegů?
Naštěstí jsme je během pár měsíců mohli nabrat zpět a jsme v plné sestavě.
Jaké máte plány do budoucna? Je možné v gastronomickém byznysu přemýšlet stejně jako doposud?
Plány máme velké. Bylo by špatně, kdybych propadal beznaději nebo depresi, já věřím, že příští rok bude lepší!
Sbírku můžete podpořit tady.
