Nová umělecká galerie Kunsthalle Praha přinese nejen přeshraniční dialogy

„Chtěli bychom přispívat k objevování nových pohledů na umění 20. a 21. století, na svět, ve kterém žijeme, a vytvořit tak živé místo pro setkání s uměním pro co nejrozmanitější publikum,“ říká o Kunsthalle Praha její ředitelka Ivana Goossen. Nové místo pro umění z bývalé Zengerovy trafostanice otevře své prostory 22. 2. 2022.

Venkovní zásahy se omezují na vstupní lávku Foto: Petra Hajská

Proč jste zvolili název Kunsthalle, jaká linka vás pojí k Německu?
I když první výstavní prostory typu kunsthalle vznikaly na přelomu 19. a 20. století v německy mluvících zemích (německy: die Kunst = umění, die Halle = hala, pozn.red.), dnes je tento pojem běžným označením jistého druhu instituce kdekoliv po světě. Typicky jde o instituce, které prezentují vizuální umění střídáním krátkodobých výstav, často se zaměřením na současnou scénu. Právě tento význam slova kunsthalle, a také náš záměr propojovat českou a mezinárodní uměleckou scénu, se odráží i v názvu Kunsthalle Praha. 

Možná více než samotné jméno nás s Německem propojují kořeny současného umění v období moderny, kdy se v Praze prolínalo několik národnostních, etnických i náboženských skupin. S Německem, stejně jako s dalšími nejen Evropskými zeměmi, nás dále na mnoha úrovních pojí i připravovaný výstavní program.

Budova Kunsthalle Praha Vizualizace: Schindler Seko Architects


Čím se Kunsthalle má odlišovat od ostatních galerií a výstavních prostor?
Jako první si návštěvnici všimnou neopakovatelného genia loci samotného místa pod Starými zámeckými schody na Malé Straně a také architektury budovy, která v sobě snoubí industriální odkaz začátku 20. století se současným pojetím přátelsky otevřených, prolínajících se prostor s čistým a osobitým designem. Z budovy se odkrývají i fascinující panoramatické výhledy na Prahu a Pražský hrad spolu s nečekanými průhledy do intimních zákoutí sousedících Klárovských nádvoří.

Z hlediska programu plánujeme několik větších a menších výstav ročně spolu s rozmanitým programem vzdělávacích a společenských aktivit. Svým interdisciplinárním programem chceme propojovat českou a mezinárodní uměleckou scénu, podporovat vznik nových projektů a umožňovat otevřenou spolupráci s umělci a kurátory z Česka i ze zahraničí. Výběrem témat a umělců bychom chtěli přispět k objevování nových pohledů na umění 20. a 21. století, na svět, ve kterém žijeme a vytvořit tak živé místo pro setkání s uměním a se současnými umělci pro co nejrozmanitější publikum.

Ředitelka Kunsthalle Praha Ivana Goossen Foto: Jan Zátorský

Už samotná budova je uměleckým dílem. Kdo stojí za její rekonstrukcí do současné podoby?

Bývalá Zengerova trafostanice vznikala na přelomu dvacátých a třicátých let jako industriální budova v historickém centru Prahy, její neoklasicistní fasáda ukrývala industriální betonové jádro měnírny plné strojů a transformátorů. Skoro o století později dostala chátrající a kontaminovaná budova novou šanci, když ji nakonec pro budoucí nevládní a neziskovou instituci Kunsthalle Praha zakoupila nadace založená Pavlínou a Petrem Pudilovými. 

Rekonstrukcí budovy byl pověřen architekt Jan Schindler ze studia Schindler Seko Architects, návrh interiéru Kunsthalle pak vznikl ve spolupráci s berlínským ateliérem werkstudio pod vedením profesora Axela Kufuse z Universität der Künste v Berlíně. Samotná rekonstrukce – od fáze povolování konverze budovy až po brzké otevření v únoru roku 2022 – trvala více než sedm let. Na přestavbě a realizaci projektu se pod vedením firmy Strabag podílelo více než dvě stě padesát dodavatelů. Byl to náročný proces, ale úsilí všech se vyplatilo. Právě začínáme pracovat na instalaci výstav k otevření a už se moc těšíme na naše první návštěvníky. 

Foto: Archiv Kunsthalle


Jaká jména plánujete představit v roce 2022 a proč zrovna tyto autory? 

Naše představa o zahájení Kunsthalle Praha a o následujícím programu se formovala postupně, v průběhu několika let. I během rekonstrukce jsme podporovali vznik nových uměleckých projektů na fasádě budovy a naznačovali jsme tím cestu, kterou půjdeme. Prostor pro kreativní vyjádření dostali současní umělci jako Federico Díaz, Antonis Pittas, Adéla Součková, Aliona Solomadina nebo Joël Andrianomearisoa.

Přirozeně nás ovlivňuje odkaz budovy – a to jak její prvotní funkce, tak i původní záměr ze 30. let, který spočíval v tom umístit na podesty na fasádě světelně-kinetické sochy umělce a vizionáře Zdeňka Pešánka. Ty se však nenávratně ztratily. Právě tento odkaz se stal inspirací pro naši první výstavu, která se nazývá Kinetismus a zkoumá způsob, jakým elektřina proměnila tvorbu umělců za posledních sto let v Česku i ve světě. Hostující kurátor výstavy je teoretik, umělec a ředitel Zentrum für Kunst und Medien z německého Karlsruhe Petr Weibel. K vidění bude přes sedmdesát děl, nejstarší z meziválečného období, jako jsou rotoreliéfy od Marela Duchampa, experimentální filmy Mary Ellen Bute, ale i nejnovější díla jako například imerzivní instalace Refika Anadola a Shilpy Gupty. Současně s tímto projektem představíme v dalším výstavním prostoru i komornější projekt zaměřený na Zengerovu trafostanici a její historický odkaz. V průběhu léta se výstavy vystřídají. Zatím bych nerada byla konkrétní, ale mohu prozradit, že vyjdeme vstříc i příznivcům berlínské scény.


Jaké jsou vaše ambice na české scéně ve srovnání s evropskou/ světovou?
Výraznou součástí našeho poslání je propojovat českou a mezinárodní uměleckou scénu. Naším programem chceme napomáhat představení zahraničních umělců v Česku a českých umělců v zahraničí, spolupracovat na mezinárodních projektech a tak fyzické i pomyslné hranice spíše mazat než zdůrazňovat. Svět je jedna velká scéna a jsem přesvědčená o tom, že každý její koutek může schovávat něco unikátního a také hluboce oslovujícího.


Kunsthalle prezentovala video o sochaři Prof. Vladimíru Škodovi, jehož životní příběh i úspěch je spjatý s emigrací. Je vyrovnávání se s totalitou, svobodomyslnost a vzdor tématem, které bude Kunsthalle otevírat i v budoucnu?

Příběh sochaře Vladimíra Škody je jeden z příběhů dokumentární série Umění v izolaci, který Kunsthalle Praha produkuje spolu s další neziskovou organizací – s Pamětí národa. Cyklus vznikl jako reakce na začátek pandemie v roce 2020, která radikálně omezila možnosti volného pohybu osob. Znovu se objevily otázky ohledně smyslu umění, poslání umělce, hranic svobody. Výpovědi umělců, kteří tvořili v období komunistického režimu v Československu, jsou důležitým mementem doby, která pominula, stejně tak jako inspirací pro hledání smysluplných odpovědí v současnosti.

Naším programem se jistě i nadále budeme dotýkat důležitých témat současnosti, mezi které bezpochyby patří i vyrovnávání se s totalitou, svobodou, pravdou či s rolí jedinců a komunit v občanské společnosti. Naším cílem však není politický aktivismus. V dnešním rozděleném světě chceme spíše hledat cesty souznění, nabídnout bezpečný prostor pro zpomalení a věnovat se složitým otázkám našeho bytí z pozice většího porozumění a plurality hodnot. Umění má v tomto směru skutečně velkou sílu.

Prostory Zengrovy trafostanice během půlmiliardové rekonstrukce Foto: Archiv Kunsthalle


Máte v plánu přivézt do Prahy významné výstavy konané v Berlíně a dalších německých metropolích?
Naše výstavy vznikají často v mezinárodní spolupráci, ale přebírat celé výstavy bez toho, že bychom se na jejich vzniku podíleli nebo bez toho, že bychom je přizpůsobili pro české publikum, není úplně jednoduché. Jako možnost to ale nevylučuji. 

Kdo je pro vás ze světových galerií největší inspirací a plánujete s některými z nich v budoucnu spolupracovat?
Je jich mnoho, jen ve střední Evropě bych mohla jmenovat desítky velmi inspirativních institucí, se kterými bychom rádi spolupracovali. Například v Berlíně dlouhodobě sledujeme s velkým zájmem program a aktivity Berlinishe GalerieHamburger Bahnhof nebo Gropius Bau.

Do jaké míry si myslíte, že potřebuje galerie kvalitní a originální marketing a PR? A jakou cestou se vydáváte ve vztahu k tuzemskému publiku vy?
Komunikace je nezbytná pro navázání jakéhokoliv vztahu. Čím kvalitnější má být vztah s naším publikem, tím větší výzvou je komunikovat – nejen skrz marketing a PR, ale i v rámci našich výstav, průvodních materiálů, vzdělávacích programů a třeba i méně očekávanými způsoby jakými jsou právě design nebo světlo. 

Co se týče marketingových komunikací, v mediálním prostoru se momentálně odehrává neustávající válka o pozornost publika. Bez silného obsahu a konzistentního budování značky je velice těžké soutěžit s často prvoplánovými lákadly, která nás obklopují ze všech stran. V naší komunikaci je pro nás zásadní budovat si svůj vlastní osobitý styl skrze aktivní digitální přítomnost i samotnou vizuální identitu. Necháváme se ovlivňovat současným uměním a designem, stejně tak se přístupným způsobem snažíme komunikovat i některá odbornější témata. Určit správnou rovnováhu mezi odbornou přesností na straně jedné a jednoduchostí a atraktivitou sdělení na straně druhé, je často náročnější, než by člověk předpokládal. Nakonec ale není nic lepšího než osobní doporučení spokojeného návštěvníka. 

Jakou chcete mít image, jak byste si přáli, aby se o vás nejen v uměleckých kruzích mluvilo?
Moc bych si přála, aby umělci, odborníci i návštěvníci měli Kunsthalle Praha rádi jako multikulturní a přátelské místo, které žije uměním, a kde se mohou spolehnout na to, že vždy objeví něco nebo někoho inspirativního.

Ivana Goossen je ředitelkou Kunsthalle Praha, nového místa pro umění, které se v Praze na Klárově otevře 22. 2. 2022. Ivana Goossen se narodila v Bulharsku a vystudovala Universitu národní a světové ekonomie v Sofii a MBA program v rámci The Katz Graduate School of Business na University of Pittsburgh (USA). Od roku 2010 zastávala pozici Director, Executive MBA Worldwide Program and Center for Executive Education pro Evropu v rámci University of Pittsburgh. Pozice CEO Kunsthalle Praha se Ivana Goossen ujala v září 2015. Ivana Goossen plynně hovoří česky, anglicky, bulharsky a rusky.

Kunsthalle Facebook: https://www.facebook.com/kunsthallepraha  
Instagram: https://www.instagram.com/kunsthallepraha/  
Twitter: https://twitter.com/KunsthallePraha  
Linkedin: https://www.linkedin.com/company/kunsthalle-praha  
Vimeo: https://vimeo.com/kunsthallepraha   

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

V Berlíně je po 50 letech k vidění dílo sochaře Alexandera Caldera

Hned dvě výjimečná díla najednou mohou obdivovat návštěvníci znovuotevřeného berlínského muzea Neue Nationalgalerie. To se po pětileté rekonstrukci vrátilo do původní podoby podle návrhu Mies van der Rohe a vystavuje dílo sochaře Alexandera Caldera úzce spjaté s kynetickým uměním. Sám Calder dodnes platí jako objevitel uměleckého perpetuum mobile.
Přečtěte si

Horní Franky otevřely zvláštní koncertní sál. Je v podzemí jako bunkr a zdobí jej plastika s motivem exploze

V historické vile hudebního centra Haus Marteau v hornofranckém Lichtenbergu se letos na podzim otevřel podzemní koncertní sál a zkušebna. Nepojme sice ani stovku návštěvníků, svým architektonickým ztvárněním však předčí mnohé výrazně větší sály nejen v Německu. Nejvíc se vymyká paradoxně tím, že je zvenku v podstatě nepostřehnutelný.

Nejčtenější v kategorii ArtDesign