Praha skrývá světové kubistické unikáty. Objevte je i vy!

Praha je v kubistické architektuře světová rarita. Stavby postavené v tomto stylu jsou zcela výjimečné. Ačkoliv se kubismus u nás vyvíjel velmi krátce, dokázal obohatit českou architekturu a malířství o několik slavných jmen.

Ať už je to Josef Gočár a jeho Dům U Černé Matky Boží nebo Josef Chochol, který navrhl proslulou Kovařovicovu vilu či dům Diamant Emila Králíčka. Kubističtí umělci se snažili rozbít tradiční podobu staveb. Ty mají ostré hrany a krystalické struktury. Nesnaží se o nápodobu skutečnosti, ale o to ji rozložit na geometrické tvary.

Styl ovlivnil také malířství a sochařství. V roce 1911 vznikla tzv. Skupina výtvarných umělců v čele s Emilem Fillou. S českým kubismem byl spojen také malíř a spisovatel Josef Čapek, který namaloval několik kubistických obrazů a přebalů knih.

Kubismu se přezdívá “revoluce v umění”. Začal se rozvíjet ve francouzském umění na počátku 20. století. Název kubismus pochází z latinského “cubus”, což znamená krychle. Krásně to můžeme vidět také na činžovním domě v Neklanově ulici z roku 1914 od již zmiňovaného architekta Josefa Chochola. Je pozoruhodné, v jak krátké době se český kubismus vyvíjel. Jednalo se především o období mezi lety 1911-1914, kdy jeho vývoj omezil počátek první světové války.

Praha mezi svými kubistickými stavbami skrývá i malé skvosty. Za pozornost určitě stojí kubistická lampa na Jungmannově náměstí, která je dílem Emila Králíčka a je jedinou kubistickou lampou veřejného osvětlení na světě. A pokud zavítáte do Vrchlického sadů, najdete zde kiosek v kubistickém stylu architekta Pavla Janáka.

Naše redakci si udělala procházku za pražským kubismem a zveme na ni i vás:

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

V Evropě ubývá vrabců a člověk má dobrý důvod zpozornět. Inspiraci skýtá Berlín

V Evropě citelně ubývá ptáků a některé druhy jsou na pokraji vyhynutí. Jen vrabců domácích je o bezmála čtvrt miliardy méně než před 40 lety. Nemizí ale všude. Zatímco v Praze se jejich populace viditelně ztenčila, o Berlínu se nedávno jedna ornitoložka v nadsázce zmínila jako o „hlavním městě vrabců“. Zdánlivě jde o podružnost, ve skutečnosti jsou ale ve hře celé ekosystémy, jejichž nerovnováha nakonec dohání i ty, jimž jsou opeření letci vesměs lhostejní.

Nejčtenější v kategorii Society