Proměny území Masarykova nádraží a ulice Na Poříčí

Jaké záměry jsou plánované pro území Masarykova nádraží a lokalitu ulice Na Poříčí?Jaké záměry jsou plánované pro území Masarykova nádraží a lokalitu ulice Na Poříčí?

Jaké výzvy je nutné řešit a jaké příležitosti a potenciál naopak využít a dále rozvíjet? Co plánované kroky budou znamenat pro místní obyvatele, podnikatele, organizace či návštěvníky oblasti a jak ovlivní kvalitu prostředí a společenského života?

Realizátoři projektu Masaryčka spojuje a iniciativa goflorenc ve spolupráci s Hospodářskou komorou Prahy 1 vás zvou na diskusní večer věnovaný budoucnosti a proměnám území Masarykova nádraží a lokality ulice Na Poříčí. Pozvání k diskusi přijali zástupci vedení městské části Praha 1 a Správy železniční dopravní cesty. Akce se uskuteční dne 23. května 2019 v Divadle Archa.

Přijďte se také zapojit! Více informací na www.masaryckaspojuje.cz.

Diskusní večer Proměny území Masarykova nádraží a ulice Na Poříčí

23. květen 2019, 18.00 hodin,
 Divadlo Archa

Program

17.00 Výstava Masaryčka spojuje

Představení projektu revitalizace území Masarykova nádraží a výstupů z veřejné konzultace návrhu

Diskusní večer — Proměny území Masarykova nádraží a ulice Na Poříčí

18.00—18.15  Zahájení diskusního večera

Petr Palička, Penta Real Estate, Danuše Siering, iniciátorka projektu goflorenc, zástupce městské části Praha 1

18.15—19.00 Panel I: Masaryčka – železniční uzel a nové spojení na letiště

Pavel Paidar, Správa železniční dopravní cesty Rudolf Vacek, Penta Real Estate, zástupce městské části Praha 1

19.00—19.45 Panel II: Revitalizace veřejných prostranství v území

Jakub Cigler a Vladimír Vacek, Jakub Cigler Architekti, Marek Tichý, TaK Architects, Danuše Siering, iniciátorka projektu goflorenc, Petr Palička, Penta Real Estate, zástupce MČ Praha 1

20.00—20.45  Panel III: Revitalizace území Masarykova nádraží

Jakub Klaška, Zaha Hadid Architects, Vladimír Vacek, Jakub Cigler Architekti, Marek Tichý, TaK Architects, Pavel Streblov, Penta Real Estate, zástupce MČ Praha 1

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Berlínské zdi pomohl k zemi zmatený soudruh

Komunismus charakterizuje především zločinnost, kromě toho ovšem vynikal i mimořádně bizarními počiny, mezi nimiž přední místo pomyslného žebříčku zaujímá berlínská zeď. Padla 9. listopadu roku 1989, a to díky jednomu zmateně vystupujícímu komunistickému politikovi.
Přečtěte si

Češi v roli uprchlíků. Takto vypadal nejznámější český uprchlický tábor

Po komunistickém převratu v únoru 1948 odešlo z Československa mnoho tisíc lidí. Než se jim podařilo emigrovat do třetích zemí, strávili zpravidla několik měsíců v uprchlických táborech v západních okupačních zónách Německa. Každý nově příchozí uprchlík se musel podrobit zdravotní a bezpečnostní prohlídce. Lidé staří, nemocní nebo ti podezřelí z toho, že jsou nastrčenými komunistickými špiony, mohli zapomenout na brzkou emigraci i na relativně slušné podmínky v táborech Mezinárodní organizace pro uprchlíky (International Refugee Organization – IRO), a byli umístěni do lágrů pod správou místních úřadů. Tím nejznámějším byl Valka u Norimberku, komplex o rozloze tři na čtyři kilometry označovaný jako „hřbitov nadějí“.

Nejčtenější v kategorii Society