Angela Merkelová na odchodu
V houfu vesměs tmavých obleků vždy vynikala. Nejenom kvůli tomu, že léta byla většinou jedinou ženou ve vesměs mužském spolku vrcholné politiky či kvůli barevnosti svých perfektně střižených kalhotových kostýmků sladěných s korálkovými náhrdelníky. Analytická, principiální, kompetentní, střízlivě věcná, rázná, diplomatická i empatická. A také se smyslem pro humor, byť zrovna tuto stránku své osobnosti dávala najevo spíše zřídka.
Zásadní předpoklad Angely Merkelové pro porozumění Čechům připomněl Karel Schwarzenberg v rozhovoru pro NNmagazín. “Angela Merkelová měla tu výhodu, že vyrostla v NDR a dokonce jistý čas studovala v Praze, tudíž měla stejnou minulost jako my tady a pro jisté věci východních obyvatel měla porozumění. Rozuměla nám o mnoho více než někdo, jako pravděpodobný budoucí kancléř, který vyrostl v Hamburku, což je úplně jiný svět – nemůže mít tolik pochopení,” zdůraznil bývalý ministr zahraničí.
Byť se sympatie či její obliba na obou stranách jednacího stolu různily, u politických partnerů nejvyšší ligy ať už ve Washingtonu, Kyjevě, v Římě či Ankaře požívala přirozený respekt a čím déle se v nejvyšší světové politice pohybovala, tím výrazněji jí také ovlivňovala.
Až na Trumpa…
Uměla vyjít v podstatně s každým, tedy zřejmě až na Donalda Trumpa, který jí při prvním setkání ani nepodal ruku. Antipatie byly nicméně vzájemné a nesrovnatelně více si notovala s Barackem Obamou, který ji nazval nejbližším spojencem. Merkelová věděla, jak mluvit s prezidenty či premiéry. Od Británie, Francie přes Rusko až po Čínu.
Tamnímu prezidentovi asi bude docela chybět, byť se zajímala i o čínskou opozici a v berlínském kancléřství v roce 2007 přijala dalajlamu. Do země zavítala dvanáctkrát a za její vlády se výrazně prohloubily vzájemné ekonomické vztahy. V kontextu evropské politiky lze očekávat, že příští spolková vláda bude vůči „říši středu“ méně smířlivá než ta pod Angelou Merkelovou.
Stýskat se bude i šéfovi Elysejského paláce Emmanuelu Macronovi, který bude za pár měsíců obhajovat mandát a se kterým po počátečních rozpacích nahodili dnes již poněkud zrezivělý tandem. V Itálii, kam pravidelně jezdívala na dovolenou, se těšila obdivu už i proto, že zatímco vládla nepřetržitě 16 let, Italům se za tu dobu vystřídalo osm premiérů.
Angela Merkelová v sídle Evropské unie
… a Putina celkem pohoda
Navzdory menším či větším názorovým střetům i hádkám bude Angela Merkelová na světové scéně chybět. Také v Praze. Během jejího úřadování se česko-německé vztahy upevnily a vylepšily natolik, že diplomaté obou zemí je unisono označují za nejlepší v historii.
Vládce Kremlu Vladimir Putin, který se teď přátelí s jejím předchůdcem a někdejším rivalem, sociálním demokratem Gerhardem Schröderem, si nejspíš oddechne. Byla pro něj důstojnou soupeřkou. Unijní hospodářské sankce v reakci na ruskou okupaci Krymu, za kterými stála právě ona, jí těžko někdy zapomene. Merkelová uměla Putinovi i jemně, ale jasně připomenout také jeho minulost agenta KGB. Když jednou odmítl na recepci drink, nechala mu přinést pivo známé značky z Drážďan, kde za dob NDR působil.
Svět si ještě počká
Kdyby letos Angela Merkelová opět kandidovala (v Rusku by to tak bylo určitě), asi by parlamentní volby coby nejpopulárnější politička znovu vyhrála, soudí někteří politologové. Ale její hvězda už postupně chladla. A zda by odvrátila historický debakl „své“ CDU, o tom lze už jen spekulovat. Teď jde o další směřování a politickou, ekonomickou i technologickou budoucnost země, která by, pomineme-li výzvy domácí politiky, měla přidat do pedálů například ve strategických inovacích, aby jí neutekl závod hlavně s Amerikou a Čínou.
Na nástupce Merkelové teď mimořádně netrpělivě čeká Evropská unie, ostatně vliv Německa po odchodu Velké Británie ještě posílil. Éra Angely Merkelové však definitivně skončí až jmenováním nového kancléře. A na to si svět zřejmě ještě počká.
Angela Merkelová s vítězem letošních voleb Olafem Scholzem (SPD)
