Napadlo vás někdy, že s pitím vody konzumujeme informace? Ty pak v našem těle ovlivňují, jak probíhá přetváření hmoty. Jinými slovy jak naše tělo z jídla a pití získává stavební materiál v podobě živin, které se dále mění na tělní tekutiny, svaly, kosti či orgány. Nejde totiž jen o to, dívat se na to, co sníme a vypijeme z chemického hlediska. Nejde je o to, zda má jídlo nálepku bio kvality, nebo zda je voda čistá či přefiltrovaná. Jde hlavně o “vitální kvalitu vody”.
Ona vitální kvalita vody určuje, jak se to, co pijeme a jíme uvnitř nás transformuje. Čili jak se tekutiny a potraviny uvnitř nás rozloží a znovu poskládají do útvarů, které se stanou součástí našeho těla. Jak říká Gerald Pollack, profesor bioinženýrství z Washingtonské univerzity, 99% všech molekul našeho těla tvoří voda. Voda dělá přibližně 2/3 objemu těla, ale co do počtu molekul jsme z 99% voda. Už to samo o sobě ukazuje, že úloha vody pro život je zásadnější než jsme dosud tušili. Ano, homo sapiens je v podstatě chodící a myslící voda.
Voda nemá jen chemické složení. Voda má především různou formu. Tak jako uhlík je v určité formě diamant a v jiné tuha, i když pořád je to ten samý uhlík, tak i voda může být led či pára. Ale nejen to – voda může být “živá” či “mrtvá”, přesně tak jak to známe z pohádek. Respektive voda má buď vysokou vitalitu, která se projevuje při pozorování jako řád a vytváří krásné pravidelné struktury anebo má nízkou vitalitu, což se při pohledu na molekuly vody pro-jevuje jako chaos a rozklad.
Voda si pamatuje
Vnímání vitality vody, respektive její vibrace, její energie, nyní pomalu začíná pro-sakovat do vědeckých kruhů. Provádí se stále více experimentů, pořádá se stále více konferencí na téma vitality vody. A postupně toto nové poznání ovlivňuje i širokou veřejnost.
Začínáme chápat, že voda není jen nějaké rozpouštědlo, jak jí obvykle vnímá tradiční medicína. Voda je skutečný základ života, základ lidského těla a ukrývá v sobě mnohá tajemství, kterým teprve začínáme rozumět. Nositel Nobelovy ceny Luc Montagnier například ukázal, že voda má schopnost uchovávat informace podobně jako třeba počítačový disk. Montagnier zjistil, že DNA produkuje elektromagnetické signály, které zůstávají uchovávány ve vodních strukturách. DNA se do-slova otiskuje do struktury vody. Jakožto virolog provedl experiment s HIV, kde ukázal, že elektromagnetická frekvence DNA s HIV zůstala ve vodě i po odstranění fy-zické DNA. Její elektromagnetický signál Montagnier zaznamenal a ze své pařížské laboratoře poslal přes internet do laboratoře v Itálii, kde výzkumníci vystavili tomuto signálu destilovanou vodu, která reagovala vytvořením identické DNA!
Metafora s počítači nám pomáhá lépe pochopit podstatu vody. Voda totiž není to, co jsme si celý život mysleli. Voda je mnohem víc. Na molekulární úrovni voda obsahuje informace, které do ní přichází zevnitř i z venku. Tyto informace mají vliv na to, jak efektivně přetváříme tekutiny a potraviny, které přijímáme. Nebudu přehánět s tvrzením, že pochopení této prosté skutečnosti může pro každého člověka znamenat šanci na zásadní zlepšení jeho zdraví.
Původ slova informace, v latině “informare”, odkazuje na proces, při kterém se něco formuje, utváří nebo bere na sebe formu. Nemělo to nutně souvislost s komunikací, jak je tomu dnes. Pojem “informace” tedy ukazuje na to, že to co konzumujeme se následně fyzicky projeví v utváření našich biologických forem a tím ovlivní jejich funkci.
Působení informace ukryté v molekulární struktuře vody či potravin může ovlivnit např. způsob formování proteinů v DNA, tvar buněk, orgánů a konečně i našich fyzických partií. Budu-li například pravidelně konzumovat nekvalitní potraviny, které – jak ukazují experimenty – vykazují vysokou míru chaosu ve své molekulární struktuře, tak tento buněčný chaos bude mít destruktivní vliv na uspořádání, elektrochemické procesy a funkčnost buněk mého organismu.
Epidemioložka Shanna Swan se zabývá dopadem chemikálií v životním prostředí a prokázala, že chemikálie přítomné ve vodě způsobují poškození reprodukčních orgánů a spermií. Zapříčiňují pokles plodnosti a mnoho dalších zdravotních problémů. Plodnost mužů klesla o 59% za posledních 50 let a stále klesá. Prognóza: do 30 let bude plodnost poloviny mužů na nule. Pokud dojde ke změně tvaru orgánu, dojde i ke změně jeho funkčnosti. “Mrtvá voda” čili voda s chaotickým molekulárním uspořádáním přenese tento chaos do lidského těla a v důsledku toho například spermie získá jiný tvar. Má kratší bičík. To znamená, že se nepohybuje tak jak by měla. Důsledek je neplodnost. Jinými slovy daný člověk není schopen mít potomky. Není to jasný příklad ztráty životaschopnosti?
Moudrý pozorovatel
O kvalitě vody se mluví často. Háček ovšem tkví v tom, co ona kvalita znamená. Jsme zvyklí určovat kvalitu vody z hlediska chemické složení. To je ale jen jedním z faktorů její kvality. Pak tu máme ještě onu “vitální kvalitu” vody, která určuje jak bude voda schopná podporovat životní funkce našeho organismu.
Koncept vitální energie či kvality je běžnou součástí východních filozofií, jež říkají, že tato energie prostupující celý vesmír se projevuje ve všech živých bytostech. V západní kultuře pro tento koncept termín v podstatě neexistuje. Proto přejímáme pojmy prána (Indie), čchi (Čína) nebo ki (Japonsko). Známe je z akupunktury či jógy.
Prána je považována za jemnou formu energie, která v lidském těle proudí skrze energetická kanály a ovlivňuje fyzické, emoční, mentální a duchovní aspekty života.
Tato životní energie se neustále projevuje ve vodě. Voda jí jakoby zhmotňuje. Voda je totiž naprosto geniální právě v tom, jak snadno umí vytvářet formy. Díváme-li se pod mikroskopem, pak každá sněhová vločka má svou unikátní podobu. Voda je tak tvárná a dokonce i uvnitř řeky nebo jiné vodní plochy vedle sebe existují různé formy hmoty, které se stále mění. Jako vítr, který proměňuje vzduch a my ho cítíme na tváři, tak i voda je v neustálém procesu změny. Její forma se totiž mění v reakci na to, co se děje s ní a kolem ní.
Zní to jako scifi, ale je to realita. Dnešní věda umí tyto různé formy vidět a zaznamenat. Ty formy nejsou statické, pokud je člověk zrovna nezmrazí nebo nezachytí na fotografii. Jsou fluidní, tvoří vzory typu Chladniho obrazců. Tvary, které voda za různých okolností utváří, ukazují její kvalitu. Voda s vysokou vitalitou má pod mikroskopem krásné pravidelné tvary. Taková voda pak v našem těle podporuje hydrataci buněk a vede k optimálnímu metabolismu.
Představte si dvě sklenice vody. V obou je voda, která vytekla z kohoutku, nebo-li voda z vodovodního řádu. Je průzračná a bez zápachu. Pokud vodu v druhé sklenici necháme projít procesem specifického víření, její vitální kvalita se výrazně zvýší. Díky tomuto víření jsme vodu “oživili”. Nic jsme do ní nepřidali. Pouze jsme jí rozpohybovali.
Víme-li jak rozpohybovat vodu, pak dokážeme zásadně zlepšit její kvalitu. Tuto převratnou skutečnost ukázal Viktor Schauberger, rakouský badatel, filosof a vynálezce, který pocházel z rodiny lesníků, což mu umožnilo rozvinout v sobě jak polohu vědce, tak polohu pozorovatele přírody.
Jelikož vyrůstal v přírodě a trávil v ní většinu svého času, byl schopen odhalit to, co běžnému pozorovateli zůstává skryté. Díky sledování proudící vody rozpoznal, jaké tvary a materiály vodu posilují a nebo ji naopak poškozují. Pochopil jaké procesy a okolnosti mohou vodu přirozeně vitalizovat a čistit. Uvědomil si, že pozorování v přírodě jsou něčím jiným než experimentem v umělém prostředí laboratoře.
Schauberger si především všiml, jak zásadní pro kvalitu vody je její pohyb (víření). Žádná složitá technologie nebo čištění vody. Prostě a jednoduše víření. Během procesu víření vody totiž dochází k mnoha jevům: ionizace vody, aktivace živin v ní rozpuštěných atd. Schauberger pozoroval, že víření vody má vliv na životní prostředí, půdu a rostliny. Jeho myšlenky o víření vody jsou proto dnes zkoumány v kontextu udržitelného hospodaření s vodou obzvláště v německy mluvících zemích.
Ve víru
Pojďme se nyní na proces víření vody podívat detailněji. Vybavte si, co se děje, když zamícháte lžičkou horký sypaný čaj. Kousky čaje víří a začnou se koncentrovat uprostřed na dně. Ve víru totiž proud vody spirálovitě cirkuluje a nabírá na rychlosti. Začne se vytvářet dynamický tlak. Jak se tlak zvyšuje, zároveň vzniká vzniká podtlak. S dostatečnou rychlostí se vytváří typická struktura víru a dostředivou silou dochází k faktickému “zhušťování” vody. Dostředivá síla působí na mnoha úrovních. Náš hrnek čaje v tu chvíli nasává vzduch a v něm obsažené prvky včetně živin. Plus je do čaje vtahována i vitální energie z okolí, to je právě ona prána, jak jí nazývají Indové.
Mimochodem – z tohoto hlediska působí čajové obřady, v nichž se všechny úkony dělají s maximální pečlivostí, mnohem smysluplněji, než že by šlo jen o nějaký estetický rituál. Když čajový mistr připravuje čaj, je si vědom, že nejde jen o vodu a lístky čaje, ale že do hry vstupuje i řada jiných faktorů. A západní věda to začíná konečně chápat také.
Viktor Schauberger napsal, že během procesu víření voda vykazuje samoorganizační vlastnosti. Jinými slovy voda nabývá uspořádanou molekulární strukturu. Díky tomu jí pak náš organismus může snadněji vstřebat a využít. Během víření se voda také sama ochlazuje. Tento jev byl nazván “adiabatické ochlazování”, je to přirozený proces, který se děje v přírodě neustále.
Možná jste si sami všimli, že koryto řeky a krevní řečiště v našem těle jsou si podobné. Obě jsou utvářeny přirozeným pohybem vodního elementu. Žádná řeka neteče rovně ani naše cévy či vlásečnice nejsou lineární. Jsou utvářeny proudící tekutinou, jejíž přirozený cyklický-vířivý pohyb je životodárný. Vířivý pohyb vidíme v při formování galaxií i v pohybu elektronů. Víří pohyb je jakýmsi pra-pohybem života.
Schauberger zdůrazňoval důležitost respektování a napodobování přírodních procesů. Říkal: „Kapieren und kopieren“ – pochop a napodob. V přírodě je vše provázáno v dokonalé harmonii. My bychom měli pečlivě pozorovat přírodní procesy, pochopit jejich principy a následně je aplikovat při vývoji technologií. Namísto pokusu o ovládnutí přírody se nechme inspirovat jejími vzory.
Takový přístup je samozřejmě využitelný například v oblasti energetiky. Zjišťujeme, že kolem nás je nevyčerpatelná zásoba energie v podobě slunce, vody či vzduchu, jen jí ještě neumíme efektivně využít. Místo toho ničíme planetu spalováním uhlí a ropy a vytvářením neuvěřitelně složitých technologií, které mají čím dál negativnější efekt na životní prostředí.
Antigravitační motor?
Schauberger je jedním z pionýrů, kteří tušili možnosti, jak energii z přírody získávat – bez toho, abychom jí kvůli tomu ničili. Stojí za množstvím vynálezů, které byly inspirovány přirozeným prouděním vody. Jeho vynálezy byly založeny na implozi čili dostředivé síle víru. Stojí za zmínku, že jde o opačnou cestu než je využívání energie z explozivní síly, kterou dnes využíváme při spalování fosilních paliv či štěpení jádra. Explozivní síly působí na naše životní prostředí destruktivně.
Díky pozorování pstruha, který dokázal nehybně stát na místě v divokém proudu horské bystřiny, Schauberger zkonstruovat a patentoval sací turbínu, malou domácí elektrárnu nebo generátor, který zvyšuje vitalitu vody.
Geniální Rakušan (zemřel 1958) ukázal, že voda proudící ve víru se silně nabijí biologickým magnetismem, který působí proti gravitační síle. nazýval tuto energii diamagnetickou. Nám to ještě zní jako sci-fi, ale možná, že brzy bude jistá forma antigravitační síly využívaná tak běžně jako ve filmových Hvězdných válkách.
Schauberger ostatně ukazoval, že právě biologický magnetismus pomáhá stromům zvedat své těžké koruny vzhůru k nebi, navzdory zemské tíži. Dalším příkladem je schopnost lososů překonávat i mnohametrové kaskády proti proudu. Schauberger dokazoval, že to dokáží jen díky určitému pohybu, kterým vytváří ve vodě vír a tento vír způsobuje změnu struktury vody kolem vody, která se stává “lehčí” než okolní vody a to jí dává antigravitační vlastnosti. Podle Schaubergera bylo možné tento poznatek aplikovat na vytvoření antigravitačního motoru, který by využíval změněné struktury vody k pohonu letadel nebo jiných dopravních prostředků bez potřeby tradičních pohonných hmot.
Na konferenci ICOST v rakouském Bad Ischlu v roce 2016)věnované Schaubergerovu dílu jsem shlédla privátní prezentaci zástupců leteckého průmyslu, kteří se pokoušeli replikovat jeho výzkum. Úspěch byl pouze částečný. Došlo k antigravitačnímu efektu, jak Schauberger předpovídal, ale byl velmi silný a nebylo možno jej korigovat a využít pro konstrukci motoru. Za-tím.
Schaubergerovo dílo má pokračování díky řadě dalších výzkumníků, ačkoliv vědecký mainstream reaguje na převratné objevy s obvyklou skepsí. Například německý fyzik Klaus Volkamer, se kterým jsem spolupracovala, se zaměřuje na zkoumání změn v elektromagnetickém a gravitačním poli ve vodě, která byla podrobena vířivému pohybu. Volkamer zjistil, že voda prošlá vířením skutečně vykazovala nižší hmotnost než tatáž voda, která stála v klidu. Podle něj vykazuje vířená voda odlišné
elektromagnetické a optické vlastnosti ve srovnání s vodou stojící v klidu. Dle Volkamera obsahuje více “Feinstofflichkeit” – jemné hmoty alias prány. Může do-cházet ke změnám ve struktuře vodních molekul, což ovlivňuje i její chemické vlastnosti.
Vidět vodu
Německý fyzik a hudebník Ernst Chladni (1756-1827) se proslavil svými experimenty s akustikou. Dost možná je znáte z hodin fyziky. Jeho práce se týkala zejména forem, které vznikají pod vlivem vibrací a zvuku. Říká se jim “Chladniho obrazce”.
Pozorovat je můžeme například na povrchu kovové desky, kterou posypeme jemným práškem nebo pískem. Ernst Chladni hrál smyčcem o hranu desky, rozvibroval ji a prášek na povrchu desky vytvářel rozmanité vzory v závislosti na tónu, který Chladni na desce vyloudil. Tyto vzory se měnní v závislosti na frekvenci zvuku či tvaru desky. Čím vyšší frekvence tím komplexnější formy vznikají, připomínají na-příklad vzory perských koberců.
Je důležité si uvědomit, že tyto vibrace se vytváří třídimenzionálně v prostoru, na desce jsou pouze demonstrovány. Prášek nebo písek se samozřejmě bude držet na povrchu desky, ale pokud je vibracím vystavena voda, reaguje na zvuk vytvářením příslušných forem v prostoru. Jakýkoliv zvuk, jakákoliv vibrace se tedy ve vodě zhmotňuje. Voda neustále reaguje na zvuk. Voda neustále tančí. A naše těla jsou plná vody. Nikoli náhodou.
Britský výzkumník v oblasti akustiky John Stuart Reid ukazuje, jak lze akustické frekvence využít v lékařství. Jeho nástroj cymaskop umožňuje totiž formy zvuku a vibrací zviditelnit. Díky tomu můžeme vidět, jaké tvary se ve vodě vytváří. Zajímavé je, že když tyto formy ve vodě pozorujeme, vnímáme tendenci vytvářet řád nebo chaos. Řád se ukazuje například u zdravých buněk, zatímco chaos je typický pro struktury deformované, například tkáň napadenou nemocí.
Díky Reidovi lze pozorovat významný rozdíl mezi vibračním obrazcem zdravé a rakovinné buňky, což může například pomoci chirurgům během operace. A zároveň výzkum v akustických frekvencích vede k jejich využití pro léčení nejrůznějších potíží. Je potěšitelné, že Reidova práce získává pozornost a byla již citována v několika odborných článcích.
Zopakujme si: každá vibrace ve vodě vytváří odpovídající formu. Vibrace se jakoby otiskuje do vody a formuje ji. A stejně jako uhlík-tuha a uhlík-diamant se i voda díky měnící se molekulární struktuře mění vlastnosti. Pokud je uspořádaná, dá se hovořit o “živé vodě”, vodě podporující život. Pokud převládá chaos a destrukce, efekt je opačný.
Zvážíme-li, že nic ve vesmíru není statické, že každý atom vibruje svou unikátní frekvencí, získáme zcela nový obraz světa. Každá frekvence vytváří určitou formu, každá forma hmoty má svou odpovídající frekvenci. Pokud začínáme chápat tento universální zákon, pak můžeme začít využívat například v úpravě vody a potravin zcela nový přístup. Odpovídající vibrací lze odstranit otisky toxických látek z pitné vody, je možné lépe diagnostikovat kvalitu potravin i prodloužit jejich trvanlivost.
Mnoho let se zabývám zkoumáním kvality vody. Pochopila jsem, že voda je ideál-ním nástrojem pro zkoumání sebe sama. Jakmile jí totiž vystavíte určitému vlivu, např. světlu, zvuku či elektromagnetickému poli či víření, její kvalita se změní. Pro-jeví se to na formách, které pak voda vytváří.
Mou alma mater je Univerzita Karlova, kde jsem vystudovala humanitní obory lingvistiku a orientalistiku. Už za studií mi ale učarovala voda. Například na začátku 90. let jsem pomáhala italskému byznysmenovi Antonio Pasqaulovi, když koupil továrnu Mattoni a hledal v Česku nové zdroje minerálních vod.
Voda a já
Postupně jsem začala experimentovat a vyměňovat si zkušenosti se špičkami v oboru. Své humanitní vzdělání jsem obohatila o exaktní obory. Začala jsem se se účastnit mezinárodních konferencí věnovaných chemii, fyzice a biologii vody a později na některých přednášela (ICOST Rakousko, IWONE Švédsko).
Stala jsem se členkou výzkumného týmu Fyziologického ústavu AVČR, kde jsme zkoumali struktury dokonce i pomocí virtuální reality a pořádali mezinárodní symposia s odborníky na zobrazovací metody. Je třeba poznamenat, že tato oblast je do-sud považována mnohými akademiky za kontroverzní a není snadné pro ní získat podporu.
Později jsem z akademické oblasti odešla a založila společnost Aqualibrium věnující se osvětě a praktické aplikaci udržitelných vodních technologií pro revitalizaci vody. Jsem ráda, že vidím stále více odborníků a firem objevovat potenciál ve vodě ukrytý. Například letos v březnu proběhla v New Yorku pod záštitou OSN konference s tématem: The New Science of Water: Research on Physicochemical and NanoStructural Proper-ties of Water and its Multiple Applications.
V poslední době se doslova roztrhl pytel s různými „eko” a “bio“ technologiemi na úpravu vody. Ale je to, co reklamy slibují, pravda? Každý touží pít čistou vodu a jíst zdravé potraviny, ale jak jsem již zmínila, chemické složení je jen jedna část. Che-micky čistá voda ještě nemusí být pro náš organismus zdravá. A to je právě nyní moje cesta: pomoci lidem pochopit, co to je skutečně dobrá voda.
Chaos a řád
Typickou charakteristikou vitální kvality vody je řád, uspořádanost fyzických struktur, která se projevuje jako vitální kvalita vody. Nalezneme jej v čerstvé pramenité vodě, v potravinách pěstovaných organicky anebo ve vodě, která byla upravena ně-jakým přírodu kopírujícím způsobem (stručně doplnit info o tom přístroji, který to umí).
Vitální kvalitu vody, její “živost”, žádný filtr nevyrobí, je třeba napodobit to, co dělá příroda. Vířivé technologie ji vodě prokazatelně navrací. Umí napodobit přírodu do té míry, že vytváří vodě podmínky, které aktivují její samočistící schopnosti. Žádné filtry, žádná elektřina, žádné pohyblivé části. Jen vědomá práce s vodou využívající samotného průtoku, sofistikovaného víření, struktur a vysoce kvalitních přírodních materiálů.
Na český trh jsem například uvedla výrobky technologie crystalblue.cz. Další technologie je např. Schaubergerův hyperbolický trychtýř. Dále je zde Luciano Gastaldi a technologie SMT, která byla prezentována na Mezinárodním fóru vody v Dakaru 2022.
Řád najdeme také v čerstvých domácích vejcích, v kvalitních za studena lisovaných olejích, v čerstvém bio mléce, organicky pěstovaném obilí atd.Naopak charakteristikou poškozené kvality vody je rozpad řádu až chaos, který vidíme ve strukturách, které vytváří voda pod mikroskopem. Mohli bychom říci, že jsou ne-vzhledné a postrádající symetrii. Bohužel, toto je právě voda, která nám teče z kohoutku, neboť tato voda byla poškozená dlouhým pobytem v lineárních potrubích. Poškozená je voda také vystavená vlnění mikrovlnky, voda s byť minimálním množstvím herbicidů nebo anestetik. Při dlouhodobém užívání této poškozené vody se její destrukce propíše i do poškození struktury buněk v lidském těle a může mít negativní dopad na funkci orgánů.
Účinky vody s vitální kvalitou jsou v porovnání s obyčejnou vodou ohromující. Například klíčivost rostlin je až o 50% vyšší. Rostliny jsou silnější a tvarově symetričtější, jsou lépe hydratované a vystačí si s menším množstvím vody. Jsou odol-nější vůči suchu. Zatímco rostliny zalévané obyčejnou vodou snadno uschly, rost-liny zalévané “živou” čili vířenou vodou také seschly, ale narozdíl od těch kontrolních byly po zálivce opět schopny pokračovat v růstu. Plodiny zalévané revitalizovanou vodou měli větší objem a také obsah živin. Vydržely déle čerstvé a její chuť byla výraznější. Pozorování jsme prováděli na biodynamické farmě patřící pod největšího českého výrobce biopotravin Probio.
Voda jako internet
Na základě provedených experimentů se ukazuje, že voda je jakýmsi internetem, kterým jsou propojené všechny živé organismy. Proudí v našich tělech a všude kolem nás. V této síťi se informace ukládají v elektromagnetických vlnách, které jsou vytvářeny molekulami vody. Molekuly vody mohou tyto vibrace uchovávat a ovlivňují jimi funkčnost našich buněk a tedy i celkové zdraví.
Z poznání, jak je voda “vnímavá” a “inteligentní” vychází i další závěry. Například, že i jemné elektromagnetické signály a vibrace mají vliv na fungování živého organismu. Nepochybně si díky hlubšímu pochopení vody začneme více všímat vlivu různých frekvencí a elektromagnetických polí. Vidíme totiž, že jakékoliv frekvence, například z počítačových technologií či mobilů, mají vliv na vodu. A kvůli tomu i na tvary a funkčnost buněk, tkání, orgánů. Je na nás, abychom zjistili, jak tyto vztahy fungují. Jak onen složitý svět plný nových technologií, svět chemikálií a farmacie, ovlivňuje na té nejhlubší úrovni samotnou podstatu naší existence, jež je zásadně spjata s vodou.
Věřím, že nastává čas začít v každodenním životě používat nástroje, kterými lze určit skutečnou vitální kvalitu vody a potravin. A nástroje, kterými lze vitalitu vody zvýšit. Hippokratova věta “Jídlo nechť je ti lékem, a lék nechť je ti jídlem” tím získává ještě hlubší smysl.
Závěrem lze říci, že pokud má být voda plná energie a života, musí proudit. Jako řeka, jako krev. Voda, která stojí, zahnívá. Voda, která je zadržena ve vodovodních potrubích přichází o svou strukturu a vitalitu. Je paradoxní, že vodovodnímu potrubí se říká “řád”, když ve skutečnosti vytváří ve vodě chaos…
Převážná část akademické komunity se dosud staví k tématu vitality vody s nedůvěrou. A trh je zaplaven produkty, které ale skutečnou kvalitu vody zásadně ne-zlepší. Potřebujeme zásadní pokrok vpřed. Například oficiálně přijímané testovací metody a mechanismy, které by se využívaly ke spolehlivému určení kvality vody. A tím i rozdílů mezi kvalitním zeleninou a konvenční zeleninou plnou chemie, čerstvými vejci a vejci z klecového chovu, kvalitním medem od medaře a medem plným rafinovaného cukru. Všechny potraviny mají totiž základ ve vodě a voda v nich ob-sažená prozradí mnohé o jejich kvalitě.
Věřím, že brzy budeme moci všichni pít vodu, která je lahodná a která je schopna nás skutečně napojit, regenerovat a posilovat naše zdraví a odolnost. Není to tak těžké. Stačí se dívat, co funguje v přírodě. Jak říkal Viktor Schauberger: Porozumět a okopírovat.
