Na své si přijde i milovník historie, najde zde jedno z největších egyptských muzeí na světě a také Muzeum kinematografie. Tato 167 metrů vysoká dominanta Turína, nejvyšší zděná stavba v celé Itálii, v sobě skrývá jednu z největších filmoték na světě. Křesťané se pokřižují před vystaveným Turínským plátnem, studenti umění jen tak neopustí knihovnu s autoportrétem Leonarda da Vinciho.
Toto město milují také mágové a okultisté, vždyť Turín byl od pradávna magii otevřený; Albania Tomassini patří dodnes k nejuznávanějším veličinám v tomto oboru. V Turíně se pomátnul Friedrich Nitzsche, ještě předtím však stihnul napsat desítky posedlých dopisů Cosima Wagner. Nezapomeňme na excentrické umělce jako Carlo Mollino nebo malířku Carol Rama, která 35 let žila sama za zatáhnutými tmavými závěsy mezi černými stěnami ve Via Giovanni Francesco Napione a teprve nyní, po její smrti, přichází na světlo její neuvěřitelné malířské dílo.
Kde jsou peníze, tam je i umění. Věnujme se nyní velmi speciálnímu tématu – privátním muzeím a sbírkám v Turíně. Navštívíme i jedno velmi speciální místo, kde ta nejvyšší meta umění není uložena v trezoru, ale visí na stěnách v soukromé vile s impozantním výhledem na Turín.
1. Collezione La Gaia
Sběratelský pár Bruna Girodengo a Matteo Viglietta sdílí stejnou vášeň – dříve byli největší dovozci hardwaru do Itálie, dnes se chtějí co nejvíce dozvědět o umění. Jejich pozornost je věnována období od konce šedesátých let až po současnost, se zaměřením na minimální a koncepční umění a Arte Povera. Dnes zahrnuje Collezione La Gaia více než 1 200 uměleckých děl významných italských umělců, jako jsou Alighiero Boetti, Giuseppe Penone a Michelangelo Pistoletto, ale také Anish Kapoor, Tony Cragg a Bill Viola. Najdete zde i pěknou sbírku prací Jiřího Kovandy. Dům pro sbírku byl postaven v roce 2002 s možností vystavit okolo 200 uměleckých děl. Každým rokem se výstava ze 70 procent mění. Collezione La Gaia je reprezentací toho, co vznikne, když sbíráte s odvahou a srdcem.
Sbírku je možno shlédnout po předchozí domluvě.
Více najdete zde.
2. Castello di Rivoli
Navštívit Hrad Rivoli je jako vydat se na procházku historií – přesněji řečeno, ocitnout se v budově mnoha věků a mnoha architektů. A tak vzniklo naprosto ideální místo pro kurátory, kteří zde mohou představovat umělce, kterým se prostorově nekladou žádné meze. Místnosti jsem spočítat neuměla. Za to mi v hlavě zůstaly expozice plné fantazie, nápadů a vizí.
Více najdete zde.
3. Fondazione Merz
Psát o Turíně a nezmínit umělce Mario Merz, to by nám Italové neodpustili. Tento hlavní představitel směru Arte Povera (chudé umění) v Turíně vyrůstal, studoval i tvořil. Nadace Merz byla založena v roce 2005 a pořádá výstavy, akce, vzdělávací aktivity a provádí výzkum a analýzu v oblasti umění. Nachází se v dělnické čtvrti v bývalé elektrárně Officine Lancia – racionální průmyslové budově postavené během třicátých let. Sbírku tvoří Merzovy známé neónové nápisy, ale také iglú z různých materiálů, které jsou tak typické pro jeho práci. Iglú je pro něj metaforou pro ideální organickou formu podstaty.
Více najdete zde.
4. Casa Mollino
Bez správného kontaktu se sem tak lehce nedostanete, majitel nepokládá za důležité mít webovou stránku s odůvodněním, že maestro by si ji určitě také nezaložil. A přesto toto tajemné muzeum za návštěvu určitě stojí. Soukromý surrealistický byt italského architekta a designéra Carlo Mollino (1905–1973) zaujímá první patro domu z 18. století v ulici Via Napione. Ihned u vstupu Vás obklopí neklidný duch Molliniho, který jako by ještě stále v tomto lehce morbidním prostředí přebýval: skleněné ozdobné konzole, hnědé železné amfory, bílé porcelánové doplňky, těžké sametové závěsy nebo japonský paraván namontovaný na kolejích. V jídelně si můžete sednout na plastové tulipánové židle Eera Saarinena umístěné kolem stolu položeného na mramorových sloupech.
To vše vás nenechá vyjít z údivu, co je možné vůbec vyrobit a nakombinovat. Carlo Mollini byl finančně nezávislý, a tak mohl svůj čas dělit mezi umění, designové a architektonické návrhy, vynálezy, hobby závodního jezdce a pilota akrobacie. Obdiv ke kráse žen se táhne jeho uměleckou tvorbou jak červená niť; oblečení pro něj v umění zřejmě nehrálo žádnou roli. Že jeho byt zůstává doposud v tak originálním a zachovalém stavu je zásluhou Fulvio Ferrari, který návštěvníka s velkým nadšením po bytě provede.
Kontakt: cm@carlomollino.org
A na závěr jeden bonbónek, kam se noha normálního smrtelníka jen tak nedostane. V tomto domě nejsou obrazy uchovány v trezoru, ale visí na stěnách. Všude, naprosto všude, ta největší jména současnosti. Majitelé vlastní největší privátní uměleckou sbírku současného umění v Itálii, celkem okolo dvou tisíc kusů, přičemž v domě jich mají vystavených okolo 250. Jména majitelů ani místo, kde se dům nachází, zveřejnit nemůžu, ale tyto výjimečné fotografie ano. Voilà!
