Inspirativní dáma, která dlouhodobě efektivně ovlivňuje pohled společnosti na téma plýtvání potravinami a která už několik let ve své dodávce vozí vyřazené zdravotnické pomůcky ze Skandinávie, aby je v Česku zdarma rozdala.
Jaký je váš příběh?
Jsem vystudovaná socioložka a psycholožka. Pomáhala jsem na Ukrajině přesídlovat krajany od Černobylu, pak jsem se vrátila zpátky do Čech a nastoupila do Nadace Dětský mozek. Začala jsem organizovat víkendové podpůrné pobyty pro rodiče se zdravotně postiženými dětmi, zároveň jsem pro ně vydala praktickou příručku, která byla hned vyprodaná. Od rodičů jsem také zjistila, že mají zásadní nedostatek zdravotních a kompenzačních pomůcek pro jejich děti. Shodou náhod jsem se setkala se švédskými lékaři, kteří mi řekli, že Švédové dostávají od státu pomůcky zdarma. Ty staré se pak likvidují, nebo se mohou darovat do cizích zemí. Tak jsme s manželem začali ve své dodávce převážet vozíky, chodítka, kočárky, polohovací postele ze Švédska a Norska do ČR. Kolikrát jsme si říkali, že už vyrážíme naposledy, ale poté pomůcky lidem rozdáváme a to nás vždycky tak nabije, že jedeme znova.
Jste ředitelkou Potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj. Jak to celé funguje?
Dostáváme potraviny od výrobců v případě, že toho vyrobí víc a nejsou to schopni prodat, a od řetězců z neprodejných důvodů – buď se blíží doba expirace, nebo je poškozený obal, nebo je nesprávný popis. K nám si pak pro tyto potraviny jezdí dobročinné organizace.
Co byste si přála v rámci Potravinové banky do budoucna?
Abych nemusela řešit existenční problémy. Chtěla bych zřídit v našem provozu kuchyň za účelem zpracovávání nevyužitých potravin. Také bych ráda vytvořila catering a nakonec bych chtěla vybudovat vzdělávací centrum zaměřené na zdravou stravu, vaření bez odpadů, zkrátka takovou „No waste academy“.
Co byste na závěr přála naší společnosti?
Aby si lidé uvědomili, že pokud chtějí žít hezký život, tak se musí radovat a dělat dobře i druhým. Já si myslím, že všechno je velmi jednoduché, jenom lidi si to dělají zbytečně složité. Stačí žít s radostí, nikomu neubližovat a pak ten život není vůbec špatný.
Text Barbora Vojtová
