Přečtěte si

Petra Ernstbergerová: Přála bych si, aby ve Višegrádské skupině byli právě Češi vzorem demokracie

Je mnoho věcí, které lze podniknout na podporu těžce zkoušené demokracie v Evropě. Česká vláda se mohla výrazněji vymezit vůči erozi demokracie v Polsku a Maďarsku. Češi a Němci by pak měli navzájem propojit své občanské společnosti a více mluvit o své společné minulosti a zasadit se o celonárodní vědomí toho, že zde bylo bezpráví. Klíčem k tomu je vzájemná znalost jazyků, kterou je proto třeba podporovat, myslí si jednatelka Česko-německého fondu budoucnosti Petra Ernstbergerová.
Přečtěte si

Německý think-tank mimo realitu: Ministři ČSSD odvedli ve vládě dobrou práci, chválí Babišovy spojence

Šest týdnů po volbách nic nenasvědčuje tomu, že by ČSSD s výjimkou formální změny ve vedení jakkoliv reflektovala své volební fiasko. Z přešlapování na místě ji zjevně nevytrhne ani její spřátelený německý think-tank. Šéf pražské pobočky Nadace Friedricha Eberta (FES) mající blízko k ČSSD Urban Uberschär totiž nespatřuje žádnou souvislost mezi volebním fiaskem ČSSD a tím, že držela u moci politický projekt trestně stíhaného oligarchy Andreje Babiše. Sociální demokraté vládli s Babišem „i ze zodpovědnosti k zemi a lidem,“ prohlásil naopak Uberschär v rozhovoru pro NN magazín.
Přečtěte si

Martin Nekola: Uprchlík je u nás málem nadávka, Češi přitom byli rozlezlí úplně všude

Slovo uprchlík, migrant, přistěhovalec, má v obecném povědomí v Česku až pejorativní nádech – je to skoro nadávka. Politolog a historik Martin Nekola v této souvislosti poukazuje na to, že i Češi v minulosti museli v určitý moment opustit republiku a vydat se do neznáma, kde pobývali v uprchlických táborech, a připomíná, že ani je za hranicemi často nikdo nechtěl. „Je to nekonečný příběh. Češi byli rozlezlí úplně všude, takže mohu psát knihy a články a bádat v archivech donekonečna,“ odtušil v rozhovoru pro N&N magazín Nekola, který v září pobýval v Americe, kde navštívil dvě desítky měst, přednášel a potkával se s krajany.
Přečtěte si

Berlínské zdi pomohl k zemi zmatený soudruh

Komunismus charakterizuje především zločinnost, kromě toho ovšem vynikal i mimořádně bizarními počiny, mezi nimiž přední místo pomyslného žebříčku zaujímá berlínská zeď. Padla 9. listopadu roku 1989, a to díky jednomu zmateně vystupujícímu komunistickému politikovi.
Přečtěte si

Berlínský primátor: Musíme stavět byty, nikoli vyvlastňovat jejich majitele

Primátor Berlína Michael Müller nepodporuje iniciativu prosazující vyvlastnění soukromých realitních koncernů prostřednictvím nuceného výkupu bytů v německé metropoli. Nevznikl by tak ani jeden nový byt, zdůvodnil svůj postoj v rozhovoru pro server Flowee.cz, jehož předmětem byly dále i tlak na přechod k tzv. obnovitelným zdrojům energie či otázka zájmů cyklistů a motoristů v ulicích Berlína.