Přečtěte si

48 hodin v Augšpurku

Augšpurk (Augsburg) je třetí nejlidnatější sídlo Bavorska a živé univerzitní město plné obchůdků. Leží na soutoku řek Wertach a Lech – v jehož blízkosti se odehrála v roce 955 slavná bitva na Lechu. Český kníže Boleslav I. a jeho družina pomáhali prvnímu císaři Svaté říše římské Otovi I. Velikému odrazit vpád maďarských kmenů. Později byl Augšpurk jedním z největších finančních center v Evropě, což je na něm dodnes znát, a také sídlem reformace. Narodili se tu Mozart i Bertold Brecht, Rudolf Diesel zde v roce 1892 sestrojil svůj slavný motor. Dnes je Augšpurk (pojmenovaný po římském císaři Augustovi) sídlem univerzitních studentů a odpočinku – italský punc křivolakých uliček láká bloudění a znovunalézání se.
Přečtěte si

Praha je pro mě geograficky Západ, ale politicky Východ, říká mladý Berlíňan Vincent

V mentální mapě běžného Berlíňana je Praha mnohem dále, než je tomu ve skutečnosti. Vzdálenost od Berlína přestřelují jeho krajané až dvojnásobně, svěřuje se v rozhovoru s n&n Vincent Siering (19 let). Vyrostl sice v Berlíně, ale v Praze má část rodiny, mluví plynně česky a často sem jezdí. Občas se cítí jako Čech, hlavně v daleké cizině: “Češi jsou k sobě velmi loajální. Když se potkají na cestách, ihned mezi nimi vzniká pouto. To Němci neznají.”
Přečtěte si

V pražské Černé labuti proběhla premiéra Česko-Německého Salonu. Navazuje na předválečné tradice multikulturní Prahy

Čeští a němečtí intelektuálové kdysi mívali salony, v nichž si mohli vyměňovat názory na soudobou společnost. Historickou propast, která nás od nich dělí, se snaží překlenout první Česko–Německý Salon Praha–Berlín, který v galerii Černá labuť uspořádala Danuše Siering. Mluvilo se na něm, jak jinak, německy, a ve znaku nesl Alberta Einsteina, který nebyl jen geniálním fyzikem, ale také častým salonním hostem a houslovým virtuosem.
Přečtěte si

48 hodin v Bamberku

Půvabné městečko jménem Bamberk je radost navštívit, například pro jeho vyhlášené obchody se starožitnostmi či množství rodinných pivovarů. Rozkládá se na sedmi kopcích, přičemž každému vrcholu vévodí kostel. To vedlo k tomu, že se městu už v dávné minulosti přezdívalo “francký Řím”. (Oblíbeným vtipem zdejších průvodců je ovšem tvrzení, že Řím je ve skutečnosti “italský Bamberk”). V současnosti je Bamberk znám jako “pivní ráj”, neboť se tu nachází třináct rodinných pivovarů produkujících přes třicet druhů piv. Takovou nabídku nemá ani Mnichov. Bamberské dějiny se párkrát protly s českými, i když pro Čechy neslavně – kouzelné město na řece Regnitz vydrancovali v roce 1430 husité. I tak se Bamberk pyšní jednou z nejzachovalejších sbírek raně středověkých památek a od roku 1993 figuruje na seznamu dědictví UNESCO.
Přečtěte si

Pověstná německá výkonnost? Ukazuje se, že je to mýtus

Existuje vlastnost, kterou si s Německem spojí každý na světě. Jmenuje se “efektivita”. Jenže cizinci ze západní Evropy, kteří zde dlouhodobě žijí, se tomu hořce smějí. Němci podle nich žijí ve spárech byrokratů, kteří na všechno chtějí deset razítek a v komunikaci používají úřednickou “ptydepe”. Na spoustě míst lze platit pouze hotovostí, ale bankomaty jsou od sebe vzdálené celé kilometry. Němci sice pořád staví skvělé stroje – ale v nové ekonomice a inovacích zaostávají.
Přečtěte si

GoFlorenc mění podobu ulice Na Poříčí. Měl by to být klidný boulevard. Inspirací je Berlín

Jsou projekty, kde iniciativa vychází opravdu od občanů. Málokdy ale iniciativa zdola (tedy od lidí, kteří chtějí měnit místo, ve kterém bydlí) nabude takových rozměrů, jako je tomu v případě projektu GoFlorenc. Tým projektu se na ně obrátil s jednoduchou otázkou: Co byste chtěli změnit, aby se vám tu žilo lépe? Vrátilo se několik stovek dotazníků, kde lidé popisovali, co je trápí, a také navrhovali řešení. Výsledky byly jednoznačné: 86 % si myslí, že Na Poříčí je moc aut, 85 % má za to, že v lokalitě chybí zeleň, 58 % postrádá místa k setkávání.
Přečtěte si

Všem dochází palivo, jen němečtí Zelení připomínají startující letadlo. A v jeho kokpitu sedí – můžeme jí říkat Hermiona

Annalena Baerbocková se narodila v roce 1980, zrovna když Zelení zakládali svou stranu. Teď tuhle partu vede a mění k nepoznání. Starším pánům obvykle zvedá adrenalin. Třeba tím, co žádá ve volebním programu: 500 miliard eur na klima, více sociálních dávek pro chudé, vyšší daně bohatým a taky – teď se raději posaďte – pozvání pro více přistěhovalců. I těch nekvalifikovaných. Dosavadní volič velké koalice to buď neslyší, nebo si to možná přeje též, vždyť proč by se jinak velká koalice v průzkumech propadala, zatímco Zelení jsou na dostřel od pozice nejsilnější strany? Je to tím, že korona Německo zdeptala a dosavadní vůdci působí jako vynervovaní škarohlídové. Proti nim stojí energická a věčně optimistická Annalena. V září, kdy se konají volby, bude možné cokoli.
Přečtěte si

Jak dva mladí trainspotteři vymysleli noční spoj Praha–Berlín–Brusel

Kdysi se Evropou proháněly fůry nočních vlaků, jejichž hvizd prořezával temnou oblohu. V útrobách vagonů se odehrávala akrobatická cvičení – proplést tělo mezi palandami, sbalit se do klubíčka a zase se bezpečně rozbalit na palandě patřilo ke zkušenosti každého studenta. Potom se noční vlaky kamsi vytratily – vytlačily je levné aerolinky. Už příští rok se ale romantické kouzlo starých časů vrátí, alespoň v Česku, Německu a Beneluxu.