Přečtěte si

Ideální výlet kousek za české hranice: Jak si užít 48 hodin v Drážďanech

Drážďany jsou nejbližší metropolí, kterou má Praha po ruce (Brno leží zhruba o 50 kilometrů dále). Obě města spojuje moderní dálnice, železnice a také Vltava s Labem. Právě po Labi přivezli v roce 1622 vypovězení čeští protestanti své archívy, knihovny a pokladny, aby zde později založili exulantský sbor. V 18. století nazval německý myslitel Johann Gottfried Herder Drážďany “Florencií na Labi”, přičemž tohle vzletné přirovnání si město drží dodnes. Ani ne tak pro celkový dojem nebo podnebí – přestože básníci jako von Kleist opěvovali “italská nebesa” nad Drážďanami a jejich obyvatelé se díky tomu dlouho cítili takovými Italy ve střední Evropě – nýbrž díky bohatým uměleckým sbírkám a architektonickým skvostům, jako je Katedrála Nejsvětější Trojice nebo Belvedér, postavených právě italskými stavebními mistry.
Přečtěte si

V Německu se potýkají s “anticikanismem”. V Česku se termín nepoužívá, diskriminace Romů je tu ovšem ještě větší

Celkem 45 procent Němců by nechtělo mít za souseda příslušníka menšiny Sintů a Romů. Vyplývá to z průzkumu, který v roce 2020 podnikla nadace Heinrich-Böll-Stiftung. V Česku je tento podíl ovšem ještě vyšší, podle dlouhodobého výzkumu Ústavu populačních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně by si Romy nepřálo mít za sousedy celkem 64 procent Čechů. V obou zemích se jedná o nejvíce diskriminovanou etnickou menšinu, ačkoli excesy známé z českých „vyloučených lokalit“ jsou v Německu vzácné.
Přečtěte si

Šéf Německé turistické centrály: Češi mají chuť cestovat a Německo má i teď jako jejich cílová destinace výhodu

Jan Pohaněl vede Německou turistickou centrálu pro ČR. Počet českých hostů v německých ubytovacích zařízeních podle něj během pandemie poklesl více než o polovinu, vyšší podíl z vícedenních návštěv navíc tvořily pracovní cesty. Přesto je do budoucna optimistický: „Nejnovější průzkumy ukazují, že chuť Čechů opět cestovat je stále přítomná.“
Přečtěte si

Němci a Češi našli společnou řeč. Alespoň v boji proti polské uhelné elektrárně Turów

Na německo-česko-polském trojmezí mezi Žitavou, Libercem a Bogatyní se vyvinula poněkud zvláštní situace, kdy se Němci a Češi spojují proti Polákům. Důvodem je plánované rozšíření těžby v obrovském dole u jedné z “nejšpinavějších” polských uhelných elektráren Turów. Češi již počátkem roku podali proti Polsku žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie v Lucemburku, což Poláky, řekněme, velmi zarmoutilo. Češi mají ovšem podporu sousedního německého regionu v Sasku. Německá Žitava si oficiálně stěžovala u Evropské komise, neboť se rovněž obává citelného poklesu spodních vod a dokonce sesuvů půdy.
Přečtěte si

Süddeutsche Zeitung recenzuje Průvodce protektorátní Prahou od Jiřího Padevěta: Máme stejné dějiny, ale už ne stejné vzpomínky

Ticho, které nastalo po vydání ceněného díla českého historika, jež v říjnu 2020 vyšlo v Německu pod titulem “Prag 1939-1945. Unter deutscher Besatzung. Orte, Ereignisse, Menschen” je ohlušující. Na žádném německém serveru prodávajícím knihy včetně třeba Amazonu nevyšla ke knize jakákoli čtenářská recenze ani poznámka. Nakonec se ale zadařilo. Knihy Jiřího Padevěta si v dubnu všiml list Süddeutsche Zeitung, který recenzi ukončil lapidárními slovy: „Padevět dokázal napsat základní dílo, jehož překlad do němčiny byl nutný a patří do knihoven. Ale pro začátečníky a pro běžné uživatele tohle čtení rozhodně není.“
Přečtěte si

Momentky z fantaskního života Eriky Mannové: O ženě, která se z “nejbláznivější herečky” stala ikonou boje proti Hitlerovi

Nebyla to jen dcera nejslavnějšího spisovatele v Německu 30. let Thomase Manna. Byl to přímo prototyp “nové ženy”, která tančí, hraje v kabaretu, jezdí automobilové závody, píše knihy, žije s muži i ženami současně… A posléze táhne s americkou armádou skrze Afriku, Normandii až do Berlína jako válečná korespondentka. Zažila několik exilů, nakonec utíkala před FBI i z Ameriky. Zemřela v roce 1969 vyčerpaná z drog a divokého života. A hlavně zlomená po smrti svého bratra Klause, který byl zřejmě víc než jejím bratrem.
Přečtěte si

Srovnáváme: Braniborsko hledá nové plochy pro soláry i na zemědělských polích. V Česku nic takového zatím nejde

Ministerstvo hospodářství Braniborska (spolková země obklopující Berlín) si nechává zpracovat studii o plochách, které by bylo možné použít pro stavbu nových solárních elektráren. V úvahu připadají kromě klasických brownfieldů a zastavěných ploch i zatopené lomy po těžbě nebo dokonce zemědělská půda. To je v Německu na rozdíl od Česka možné, naráží to ovšem na zdrženlivost místních Zelených.
Přečtěte si

Nejčtenější německý autor navrhuje revoluci: Chce doplnit evropskou úmluvu o právo na pravdu i na čisté životní prostředí

Když vydá úspěšný německý spisovatel Ferdinand von Schirach nějakou knihu, je to obvykle bestseller. Ve většině z nich (česky vyšel třeba román Zločiny) vychází ze zkušeností obhájce, tedy svého hlavního „řemesla“, kterému se v Berlíně věnuje od poloviny 90. let. Na počátku dubna však vydal docela útlou knížečku, svou tloušťkou připomínající téměř cestovní pas. Nese název Jeder Mensch a její obsah je stejně úderný jako revoluční. Von Schirach v ní totiž navrhuje doplnit evropskou úmluvu, která by se měla stát ústavou všech Evropanů, například o právo na pravdu či na čisté životní prostředí.
Přečtěte si

Německo odstavuje nejvýkonnější jadernou elektrárnu světa. Češi se diví a jádro naopak posilují

Na konci roku 2021 má být v Německu odstavena zcela funkční jaderná elektrárna Grohnde v Dolním Sasku, která funguje od roku 1984. Má jen jeden blok s výkonem 1 430 MW a na počátku roku zlomila světový rekord: Za dobu své existence dodala do sítě 400 terrawatthodin. Češi by něco takového vyzdvihovali jako národní pýchu. Němci ale v posledních deseti letech nemilosrdně vypínají jednu jadernou elektrárnu za druhou a těch posledních šest zbývajících skončí podle plánu provoz na konci roku 2022. Proč má většina německé veřejnosti přesně opačné instinkty než ta česká, která se tváří, že bez dostavby Dukovan čeká zemi blackout?