Bohemian Rhapsody Petra Brandla

O velkolepé výstavě Petra Brandla jsme hovořili s její kurátorkou Andreou Steckerovou.

🇩🇪 Sie können diesen Artikel auch auf Deutsch lesen: Bohemian Rhapsody von Peter Brandl

Tento podzim se v Národní galerii v Praze otevřela dlouho očekávaná výstava. Po více než půl století představí ve Valdštejnské jízdárně tvorbu „nejvýznamnějšího umělce barokního umění v Čechách“. Oním velikánem není samozřejmě nikdo jiný než Petr Brandl, jehož některá z děl snesou srovnání s Rembrandtem. Výstava se přitom nebude věnovat pouze jeho uměleckému géniovi, ale zaměří se nemalou měrou i na jeho fantastický životní příběh, plný situací na pokraji zákona.

Již samotný název výstavy hodně napovídá. Jak přiznává i autorka konceptu Andrea Steckerová, kurátorka Sbírky starého umění Národní galerie, krom úžasného talentu je to právě životní příběh, co ji na osobě Petra Brandla zaujalo. „Bohémství a rebelství mě vždy fascinovalo,“ říká se smíchem Steckerová, která se malířem zabývá již od dob svých studií dějin umění v Olomouci. Ostatně aby ne, právě díky zálibě v hýřivém životním stylu a souvisejícím dluhům toho o Brandlovi dnes víme více než o některých „počestnějších“ umělcích. 

Zachovaly se nám totiž dlouhé seznamy s položkami a dlužními částkami. „Víme díky tomu, že si kupoval kanárské víno, pudr (tedy že se pudroval), boloňský a florentský tabák (a byl tedy náruživým kuřákem),“ doplňuje Steckerová. Tato jeho záliba v luxusu ho však nakonec přivedla dvakrát do vězení – domácího, v němž byl ovšem nucen intenzivně pracovat, aby tím splácel dluhy. Jeho finanční gramotnost totiž nebyla valná. Za díla získával nemalé částky, měl mnoho pracovních nabídek, nakonec ale zemřel v naprosté chudobě. Z posmrtného soupisu příslušenství v bytě víme, že opravdu neměl nic.

Brandlův životní příběh začíná přitom podobně jako u mnoha jiných současníků. Narodil se v roce 1668 jako šesté dítě v Praze na Malé Straně německo-českým rodičům, kteří do Prahy přišli z venkova hledat štěstí. Jeho otec Michal Brandl byl německého původu a působil na panství hraběte Jana Hartvíka z Nostic, nejvyššího purkrabího českého království. Což pravděpodobně pomohlo pozdějšímu uvedení jeho malířsky nadaného syna mezi šlechtickou klientelu již v raném věku. Oproti tomu matka Petra Brandla Alžběta, za svobodna Hrbková, pocházela ze selské rodiny z jižních Čech. 

Kurátorka Andreou Steckerovou. Foto: Ivy E. Morwen

„Pravděpodobně ale skrze jejího bratra, slavného dvorského zlatníka Marka Hrbka, se poprvé mladý Petr Brandl seznámil s uměním,“ uvádí Steckerová. Formálního vzdělání se mu dostalo u Kris-tiána Schrödera, původem z německého Goslaru. Ten byl v té době dvorským malířem a také inspektorem císařské obrazárny na Pražském hradě. „Díky němu měl Brandl přístup k dílům světových mistrů, jako je Tizian nebo Rubens,“ připomíná kurátorka výstavy. A dodává, že se nedochovaly žádné písemnosti, které by poukazovaly na Brandlovu cestu do zahraničí na zkušenou, jak bylo v té době běžné. Charakteristickou „českou uzavřenost“ si tak Brandl vynahrazoval návštěvami šlechtických sbírek, kde čerpal znalosti z děl předních velikánů.

Zatímco sám Brandl pravděpodobně nikdy mimo domovinu nevyjel, jeho díla se za hranicemi nachází. A řada z nich právě v Německu. 

Dvě jsou ve státních bavorských sbírkách v Mnichově a dvě v drážďanských sbírkách, kam byla zakoupena až v roce 1983. Poměrně nedávno se také zjistilo, že rozměrný obraz s tématem smrti Máří Magdalény v katedrále sv. Bartoloměje ve Frankfurtu nad Mohanem je rovněž od Brandla. 

Národní galerie ještě před přípravami výstavy obdržela výzkumný grant, jehož součástí byl rozsáhlý technologický průzkum. Díky němu bylo možno odhalit i podmalby některých děl. Víme totiž, že Brandl příliš nedělal přípravné kresby, ale maloval rovnou na plátno a pak různě přemalovával a upravoval. Podrobnému průzkumu byla podrobena také analýza barev, které Brandl používal, což v mnohém zpřesnilo datování některých děl. Působil totiž v době, kdy vznikl nový pigment modré – tzv. pruská modř, a to kolem roku 1709, do té doby se používal pigment indiga.

Na motivy fascinujícího příběhu jednoho z nejlépe placených malířů své doby, jenž skonal, když si šel odskočit za hospodu na hromadu hnoje, jak praví některé zkazky, vznikla i divadelní hra. Soubor Geisslers Hofcomoedianten uvede představení s názvem Tři ženy a zamilovaný lovec současně s výstavou. Mimochodem námětem byla i řada Brandlových mimomanželských avantýr. Se svou ženou vedl neustále spory, a dokonce byli před rozvodem. Což v té době značilo už opravdu vážné trable.

Půjde tak o další novátorský přístup k tvorbě „národního umělce“, který inspiroval celé generace dalších tvůrců. Výstava Petr Brandl: Příběh bohéma tak ukazuje nejen velkého génia, jehož dílo uchvacuje už po několik staletí, ale i člověka, který byl svým životem blízký nám a naší době možná více, než si myslíme. 

Tento článek vyšel ve čtvrtém čísle tištěného magazínu N&N Czech-German Bookmag

Michaela Banzetová

Aktuálně na českém webu

Boeckl a Kokoscha: skutečná rivalita?

       ·   27.02.2024
Albertina Modern, stojící naproti díla Otto Wagnera a Josepha Marii Olbricha, ikonické vídeňské secesní stanici metra Karlsplatz, přichází aktuálně s výstavou „Herbert Boeckl – Oskar Kokoschka. Rivalita". Nabízí přibližně stovku děl na papíře ze sbírek

Zrnko, které spojuje svět

       ·   20.02.2024
To je káva Dallmayr, synonym pro kvalitu a nadstandardní servis. Milovníky kávy spojuje tento lahodný nápoj po celém světě více než 300 let.

Znásilněná Rusalka

       ·   16.02.2024
"Danuš, víš že já agresivní nejsem. Ale kdyby přede mnou teď stál režisér, nevím, co bych s ním udělala," vyhlásila Johanna deset minut po začátku premíéry Rusalky ve Státní opeře Unter den Linden v Berlíně.

Aktuálně na německém webu

Boeckl und Kokoscha: Eine wahre Rivalität?

       ·   27.02.2024
Albertina Modern, die sich direkt gegenüber der ikonischen Wiener Jugendstil-U-Bahn-Station Karlsplatz von Otto Wagner und Joseph Maria Olbrich befindet, bringt aktuell in ihren Untergeschoss-Sälen die Schau „Herbert Boeckl – Oskar Kokoschka. Eine Rivalität.“ Darin präsentiert

Vergewaltigte Rusalka

       ·   16.02.2024
"Danuš, du weißt, dass ich nicht aggressiv bin. Aber wenn der Regisseur jetzt vor mir stünde, wüsste ich nicht, was ich mit ihm machen würde", erklärte Johanna zehn Minuten nach Beginn der Premiere von Rusalka