Brücke-Museum: V hlavní roli rámování

Brücke-Museum v Grunewaldu je věnováno zakladatelům expresionismu ze skupiny Die Brücke, která byla založena 7. června 1905 v Drážďanech. S více než 400 obrazy a plastikami tato instituce dnes vlastní největší souvislou sbírku děl těchto expresionistických umělců na světě. Právě probíhající výstava se však věnuje velmi speciálnímu tématu – rámům obrazů.

“Nezarámovaný obraz bych nikdy na výstavu nedal…” napsal v roce 1937 jeden ze zakladatelů skupiny Ernst Ludwig Kirchner. Není divu. Dříve rámy tvořily s obrazem jednotu a bylo nemyslitelné, aby umělec odevzdal dílo bez rámu.

Rámy hrají významnou roli v malířství již od 12. století, kdy byly obrazy s těžkými zlatými rámy dodávány k oltářům do gotických kostelů. V 17. století s Rembrandtem a vlámskými mistry poprvé přicházejí černé hladké rámy. Duo van GoghGaugin vytvořilo systém, kdy rám tvořil s obrazem jeden celek tak, že i rám byl pomalován barvami jako obraz.

Impresionismus rámy pomocí bílé barvy zjednodušil a odlehčil. V 70. letech pak přichází nevídané – obrazy se vystavují i bez rámu. K průkopníkům patří Gerhard Richter, ale i americký pop art.

A jak do příběhu muzea zapadají hudební ikony?

Jak známo, od roku 1976–1978 žil v Berlíně David Bowie. Ne každý však ví, že Brücke-Museum patřilo k jeho oblíbeným místům, kam často chodil. Obzvlášť ho zaujal obraz Roquairol od Ericha Heckela z roku 1917. Zobrazeni ruky bylo pro něj inspirací pro cover jeho alba Heroes, stejně jako jeho přítel Iggy Pop použil tento motiv pro obal alba The Idiot.

Výstava běží v Brücke-Museu do 15. března a od 28.3. bude potom k vidění v galerii Buchheim na Starnberger See.

Foto: Danuše Siering

Mohlo by vás zajímat

Dušan Martinček
Přečtěte si

Ivo Kahánek: Ticho má mnoho podob

Hostem Salónku Lucie Šilhové byl v pražské Art&Event Gallery klavírista a hudební pedagog Ivo Kahánek. Veselý interpret vážné hudby kromě jiného prozradil, že s Dvořákovým klavírním dílem je třeba zacházet jako s dobrým parfémem. Dvě tři kapky stačí. Celý flakón by nikdo nevydržel, dodal virtuos k pětihodinovému souboru skladeb,…
Přečtěte si

Jakub Hrůša: Dirigent německého orchestru nemůže přejít žádný technický nedostatek. Němci by to vzali jako podfuk

V německých orchestrech nelze přejít žádný technický nedostatek pouhým vyjádřením víry ve zlepšení. Takový domnělý projev velkorysosti Němci vnímají jako podfuk na podstatě toho, proč se všichni sešli. Problém je potřeba vyřešit, zorientoval se v německé povaze už před lety Jakub Hrůša, dnes šéfdirigent Bamberských symfoniků v bavorském Bamberku a hlavní hostující dirigent České filhamonie a orchestru Accademia Nazionale di Santa Cecilia v Římě. Jeho cíl je vždy stejný: vést a inspirovat orchestr k technicky dokonalému výkonu s určitou emoční nadstavbou. Přitom je třeba hledat rovnováhu. Jakmile ji dirigent najde, dochází k vzácné interakci, na níž se napojuje i publikum, popisuje. Bamberští symfonikové pod vedením Jakuba Hrůši zahrají 21. září v Praze na festivalu Dvořákova Praha.

Nejčtenější v kategorii ArtDesign