Češi mají jednu „svou“ německou dramatičku – Katharinu Schmitt

Německá režisérka a dramatička Katharina Schmitt je známá doma i v zahraničí. V České republice zejména v pražském Studiu Hrdinů, kde zinscenovala několik her.

🇩🇪 Sie können diesen Artikel auch auf Deutsch lesen: Die Tschechen haben eine „ihre“ deutsche Dramatikerin – Katharina Schmitt

Podle režisérčiny nejobsazovanější herečky Ivany Uhlířové jsou tato setkání vždy mimořádná. „Pokaždé přináší vzácné téma s bohatým psychologickým podložím, ve kterém se mi velmi dobře pracuje. Katharina herci důvěřuje, nechá ho přemýšlet a tvořit,“ vysvětluje herečka. Ne náhodou jsou jejími srdcovkami inscenace Temně lákavý svět nebo On není jako on, které v Praze režírovala právě Schmitt.

Do Prahy se Schmitt vydala z Německa po maturitě, protože ji zajímala východní a střední Evropa. Česky neuměla, ale jazyk se bleskově naučila během intenzivního jazykového kurzu. Lákalo ji divadlo a přemýšlela, co dál. „Váhala jsem mezi studiem literatury a režie. Když mě jeden kamarád z DAMU pozval na představení do Divadla DISK, měla jsem jasno. Líbila se mi koncepce školy, protože umožňuje spolupráci mezi studenty z různých oborů. Navíc jsem stejně chtěla zůstat v Praze. Takže jsem se na pražskou DAMU přihlásila,“ vysvětluje Katharina Schmitt.

Do povědomí českého publika se dostala díky hře Temně lákavý svět / Dunkel lockende Welt dramatika Händla Klause s Danielou Kolářovou, Ivanou Uhlířovou a Marianem Rodenem, kterou před sedmnácti lety inscenovala v Divadle Komedie. Působila v Meetfactory i Národním divadle.

Dramatikerin Katharina Schmitt. Foto: Merav Maroody

Její dlouhodobou domovskou scénou je již zmíněné Studio Hrdinů, pro které připravila několik inscenací. V aktuálně uváděné hře Poslední kapitola z dějin světa podle Heinricha Kleista reaguje na traumatizující období izolace. Inscenace vychází z řady rozhovorů s pražskými a berlínskými herci o jejich životě během pandemie. Jde o velmi osobní práci, která se točí kolem divadla jako společenského prostoru, jenž byl na dlouhou dobu uzavřen. Čím ji Kleistův text oslovuje? „Kleist píše o nevysvětlitelnosti světa jako o faktu. I v tom mi připadá jeho dialog aktuální. A zkoušení to vlastně potvrdilo. Obávala jsem se, že herci budou mít od textu odstup, že jim bude připadat příliš abstraktní, možná i cizí. A bylo tomu právě naopak.“

V posledních letech se zaměřuje také na operu, spolupracuje se současnými skladateli. „Spolu se skladatelem Ondřejem Adámkem připravuji pro Operu v Kolíně nad Rýnem operu INES pro velký orchestr, sólové hlasy a sbor. Jde o adaptaci mýtu o Orfeovi na pozadí jaderné katastrofy. INES i zmíněná inscenace Poslední kapitola z dějin světa jsou scénáře konce světa. Tudíž by se dalo říct, že se v posledních měsících zabývám hlavně konci, výbuchy a zkázou divadla,“ říká režisérka. Dodává, že premiéru působivého operního díla budou moci diváci zhlédnout v Kolíně nad Rýnem v červnu příštího roku.  

Tento článek vyšel ve čtvrtém čísle tištěného magazínu N&N Czech-German Bookmag

Aktuálně na českém webu

Ve vzduchu a na zemi

       ·   04.09.2024
„Lano je kotva,“ říká německá vzdušná akrobatka Vivian Friedrich, která žije v Barceloně. Na závěr Mezinárodního festivalu nového cirkusu Letní Letná uvedla představení Kristall Bohème. Tematizuje v něm svoje české kořeny.

Garbicz Music Festival

       ·   26.08.2024
Není ani největší, ani nejznámější. Přesto pro milovníky elektrohudby je to ein Muss - za předpokladu, že dostane lístky.

Aktuálně na německém webu

Festhalten und Erden 

       ·   02.09.2024
„Das Seil ist ein Anker“, behauptet die deutsche, in Barcelona lebende Trapeze-Künstlerin Vivian Friedrich. Zum Schluss des Prager Akrobatik-Zirkuses Letní Letná führte sie das Stück Kristall Bohème auf. Darin thematisiert sie ihre böhmischen Wurzeln.