🇩🇪 Sie können diesen Artikel auch auf Deutsch lesen: Ball im Savoy
Jednoho dne jsem v hudebním vydavatelství zaslechl gramofon, jak hraje onu krásnou melodii Já líbám ručku vám, madam. ‚Nechutné!‘ řekl jsem. ‚Nechutné?‘ zeptal se vydavatel. ‚Víte, že se toho prodalo na pět set tisíc kusů?‘ Během jednoho týdne jsem vytvořil 100 šlágrů!“ Tak zní jedna z několika verzí příběhu o prvním setkání s populární hudbou maďarského skladatele Paula Abrahama (1892–1960), excentrického krále jazzové operety, jenž proslul nošením bílých rukavic a zálibou v luxusu a hazardu.
Berlínský rej
Jako malý chlapec snil v rodném Apatinu při stavění hradů z písku na březích Dunaje o tom, že bude druhým Franzem Lisztem. Absolvoval Lisztovu hudební akademii v Budapešti, osud, a hlavně potřeba peněz ho však nakonec odvedly „ze zasněžených výšin filharmonické hudby“, jak se o klasické hudbě vyjádřil v jednom z rozhovorů, k lehké múze – do světa operety a zvukového filmu. V roce 1932, kdy komponoval Ples v hotelu Savoy, žil již druhým rokem pohádkově bohatý v rokokové vile v Berlíně ve víru bujarých večírků, obklopen berlínskou společenskou smetánkou. Na svém kontě měl hudbu k filmu Žena z Východu, šlágr Bin kein Hauptmann, bin kein grosses Tier z filmu Melodie srdce, který vyšel i na gramofonové desce, a zejména operety Kvítek Havaje a Viktorie a její husar, která se v roce 1931 hrála na přibližně 230 evropských scénách. Frenetické berlínské období trvalo tři roky, přerváno bylo začátkem roku 1933 nástupem Adolfa Hitlera k moci. Paul Abraham byl nucen narychlo opustit Německo, jeho díla zde byla zakázána a skladatele čekal neradostný osud společný většině židovských umělců, jejichž životní prostor se začal v Evropě třicátých let stále více zmenšovat.
Báječný mix
Abraham dokázal pomocí pelmelu evropského jazzu, maďarského čardáše, tanga, klezmeru i stylu klasické vídeňské operety vykouzlit v Plesu v hotelu Savoy absolutně bezstarostný svět. V orchestru, který je rozšířen o jazzovou sekci, najdeme exotické nástroje jako mandolíny, banja či havajské kytary a dále dobové bicí nástroje, klavír nebo celestu. Hudebního nastudování pražského provedení se ujal dirigent a skladatel Jan Kučera, režie držitel Ceny Alfréda Radoka Martin Čičvák. V hlavních rolích účinkuje řada známých tváří Opery Národního divadla: Vanda Šípová, Doubravka Součková, Jiří Hájek, Csaba Kotlár, Josef Moravec, Daniel Matoušek, Angela Nwagbo, Linda Fernandez, Lucie Hájková, Barbora Řeřichová nebo Vladimír Kratina. Okouzlující hudba, vtipný příběh, efektní taneční scény a nádherné kostýmy ve stylu haute-couture řecko-francouzského návrháře Georgese Vafiase – to vše čeká na diváky tohoto mimořádně krásného díla, které se v říjnu a prosinci 2023 dočká ve Státní opeře dalších několika repríz, včetně silvestrovského provedení.
Více informací na: www.musicanongrata.cz
Tento článek vyšel ve čtvrtém čísle tištěného magazínu N&N Czech-German Bookmag
