Claudia Bousset: Salony jsou hájemstvím svobody a umění konverzace

Claudia Bousset od roku 2014 pěstuje kulturu salonních setkání v Německu. Pod jejími křídly a za asistence jejího 18-ti členného týmu se uskutečnilo již více než 1 200 salonních setkání.

🇩🇪 Sie können diesen Artikel auch auf Deutsch lesen: Claudia Bousset: Salons sind ein Hort der Freiheit und der Kunst des Gesprächs

Claudie, jak jste přišla na nápad založit vaši iniciativu Festival Salon?

V salónní kultuře jsem doma už 20 let. Nejprve jsem rozvíjela kulturu salonů v Kolíně nad Rýnem a okolí. Rychle jsem si všimla té síly a energie, kterou lidem návštěva salonu přináší. Tento způsob setkávání v malých skupinách, kde se debatuje s vysokou mírou erudovanosti mě i po těch letech stále baví. Naší ambicí je, aby stále více lidí mohlo pěstovat pocit sounáležitosti a společné cesty v občanské společnosti. Salon je místo, kde můžete získat nové znalosti, ale mnohem důležitější je, že to je příležitost pro to “být spolu” a vyměňovat si myšlenky tváří v tvář. Žijeme v době, která nás přivedla v mnoha oblastech do určitých limitů. A musíme hledat nové cesty vpřed. Moderní verze salonu je – stejně jako historický předobraz salonů v minulých stoletích – jistým testovacím polem pro nové myšlenky a prostorem pro reflexi, veřejným jevištěm pro vědu a také skvělou příležitostí pro umělce vystoupit v jedinečném prostředí.  

V čem spočívá ona exkluzívnost, jež ke každému správnému salonu patří? 

Exkluzivita spočívá především ve velikosti salonu, tedy v jeho malé velikosti. Zde se lidé setkávají, mluví spolu na úrovni očí, přibližují se k sobě fyzicky. Všichni jsou vyzýváni k účasti a přemýšlení. Tento malý kroužek – ačkoli je otevřený veřejnosti – je především bezpečným prostorem, jinými slovy, chráněný prostor. Je důležité, abychom jako společnost dokázali stále produkovat nové myšlenky, aniž bychom se báli, co na to řekne veřejnost, co na to řekne masa. Salon nám poskytuje volný prostor, který je k tomu potřeba.

Nedávno jste také zahájili digitální vysílání a již jste organizovali přes 200 digitálních salonů…  Nevytratí se přitom ale ona nutná osobní “aura” klasického salonu? 

I v digitální verzi setkávání zachováváme podobu salonu, to jest i zde se sejde asi 40 lidí, aby si popovídali. A vždy je také potřeba mít tvůrčí a inspirativní podnět od odborníka, po jehož vystoupení se zahájí diskuze. Digitální verze umožňuje vytvářet spojení, které by se v reálném světě z časových nebo finančních důvodů daly připravit jen stěží nebo vůbec ne.

Danuše Siering a Claudia Bousset na posledním Česko-Německém Salonu v Praze. Foto: Tomáš Železný
 

Mnohé z otázek, které se nás dnes týkají, jsou globální problémy – vůči těmto problémům jsme všichni jedna velká světová společnost. A zde hrají tyto “salony na dálku” svou nezastupitelnou roli. 

Zvažujete rozšíření svých aktivit i mimo Německo. Jaké máte v tomto směru plány? 

V Evropě žijí naše národy spolu, ale často jaksi vedle sebe.  V mnoha ohledech se stále ještě navzájem moc neznáme. Salony jsou velmi efektivní nástroj, jak více propojit společný občanský, intelektuální, kulturní prostor.  Kulturu salonů jsme již oživili v Jižním Tyrolsku, Finsku a dokonce i mimo Evropu – v Jihoafrické republice. Náš koncept byl tedy otestován ve třech velmi odlišných kulturách a všude se setkal se skvělým přijetím. To mi dává naději do roku 2023, kdy máme velké plány s rozvojem salonů po celé Evropě. Protože salony jsou především místem inspirace, povzbuzení. Místem, kde vznikají představy o lepší budoucnosti.  

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Vánoce za plotem uprchlického tábora

Moci slavit Vánoce doma s rodinou se zdá být samozřejmost, pohled do nedávné minulosti ale svědčí o opaku. Po komunistickém převratu v únoru 1948 odešly z Československa desítky tisíc lidí. V uprchlických táborech v Německu, kde byli nuceni dlouhé měsíce vyčkávat, mnozí z nich strávili i vánoční svátky. Ty se pak nesly ve znamení stesku po domově, strachu o osud příbuzných a přátel za železnou oponou i nekonečných emigračních procedur. Četná svědectví uprchlíků však ukazují, že i v obtížných chvílích byly Vánoce pro většinu z nich krásným svátkem.

Nejčtenější v kategorii Society