Gaia: Naše úžasná planeta na dosah

Velkolepá instalace s názvem Gaia ukazuje Zemi z „kosmonautské perspektivy“ a připomíná nám, jakému zázraku máme my všichni to štěstí říkat domov. Díky Lukovi Jerramovi si ji můžeme prohlédnout ze všech úhlů a jednoduše žasnout nad její dokonalostí.

Gaia na festivalu v Salisbury. Foto: Luke Jerram.

Luke Jerram je multimediální umělec, jehož díla jsou známá po celém světě. A právě svět se stal jeho inspirací a ústředním motivem úspěšné 3D instalace Gaia. Ta znázorňuje Zemi, jak si klidně pluje vesmírem za impozantního zvukového doprovodu skladatele Dana Jonese. A výsledek je opravdu přesvědčivý! Aby také ne, když ke vzniku projektu dodala vizuální podklady přímo NASA. Díky této instalaci můžete na vlastní kůži zažít pocit úžasu, který popisují i astronauti. Taková zkušenost vede k hlubšímu pochopení vzájemného propojení veškerého života a k obnovení smyslu pro odpovědnost za životní prostředí.

Samotné dílo je 1,8 milionkrát menší než skutečná Země a každý centimetr jeho plochy znázorňuje 18 kilometrů zemského povrchu. Pokud budete stát od instalace 211 metrů daleko, uvidíte Zemi přesně tak, jak se jeví z Měsíce.

Jerram má za sebou řadu povedených instalací, především velmi úspěšné dílo Museum of Moon. Při srovnání tohoto projektu s instalací Gaia uvádí: „Zajímá mě, jak odlišná je zkušenost a interpretace těchto dvou děl. Po celou svou existenci hledí lidstvo k Měsíci a směřuje k němu všechny svoje naděje, sny a přání. Oproti tomu naši planetu jsme nebyli schopni vidět jako celek až do roku 1968.“ A právě v ten moment se naše vnímání a chápání Země navždy změnilo.

Země je úžasná, ale zároveň křehká a je třeba o ni pečovat. To je hlavní zpráva, kterou se Jerram snaží ve své tvorbě předat. Dílo aktuálně putuje napříč světovými výstavními prostory, nedávno bylo k vidění například v rámci Greenwich & Docklands Internation Festivalu a v příštích měsících ho čeká například cesta do Paříže nebo Austrálie.

Více najdete zde.

Mohlo by vás zajímat

Dušan Martinček
Přečtěte si

Ivo Kahánek: Ticho má mnoho podob

Hostem Salónku Lucie Šilhové byl v pražské Art&Event Gallery klavírista a hudební pedagog Ivo Kahánek. Veselý interpret vážné hudby kromě jiného prozradil, že s Dvořákovým klavírním dílem je třeba zacházet jako s dobrým parfémem. Dvě tři kapky stačí. Celý flakón by nikdo nevydržel, dodal virtuos k pětihodinovému souboru skladeb,…
Přečtěte si

Jakub Hrůša: Dirigent německého orchestru nemůže přejít žádný technický nedostatek. Němci by to vzali jako podfuk

V německých orchestrech nelze přejít žádný technický nedostatek pouhým vyjádřením víry ve zlepšení. Takový domnělý projev velkorysosti Němci vnímají jako podfuk na podstatě toho, proč se všichni sešli. Problém je potřeba vyřešit, zorientoval se v německé povaze už před lety Jakub Hrůša, dnes šéfdirigent Bamberských symfoniků v bavorském Bamberku a hlavní hostující dirigent České filhamonie a orchestru Accademia Nazionale di Santa Cecilia v Římě. Jeho cíl je vždy stejný: vést a inspirovat orchestr k technicky dokonalému výkonu s určitou emoční nadstavbou. Přitom je třeba hledat rovnováhu. Jakmile ji dirigent najde, dochází k vzácné interakci, na níž se napojuje i publikum, popisuje. Bamberští symfonikové pod vedením Jakuba Hrůši zahrají 21. září v Praze na festivalu Dvořákova Praha.

Nejčtenější v kategorii ArtDesign