Horní Franky otevřely zvláštní koncertní sál. Je v podzemí jako bunkr a zdobí jej plastika s motivem exploze

V historické vile hudebního centra Haus Marteau v hornofranckém Lichtenbergu se letos na podzim otevřel podzemní koncertní sál a zkušebna. Nepojme sice ani stovku návštěvníků, svým architektonickým ztvárněním však předčí mnohé výrazně větší sály nejen v Německu. Nejvíc se vymyká paradoxně tím, že je zvenku v podstatě nepostřehnutelný.

Popisek. Foto: Edward Beierle

Architektonické studio Petera Haimerla, které sídlí v Mnichově, dostalo zakázku na rekonstrukci vily a jejího okolí přímo od regionu Horní Franky. Třípatrový dům, který si v letech 1911-1913 postavil houslista Henri Marteau (1873-1934), sloužil nejprve jako jeho letní sídlo, po první světové válce jako místo, kde sám hudbu vyučoval a následně i jako útočiště jeho příbuzných po další světové válce. O řadu let později se Marteauova rodina spolu se zástupci regionu shodla na navrácení domu k jeho původnímu účelu – k hudbě. A právě tak vzniklo Musikbegegnungsstätte, tedy Místo hudebních setkání, kde se v současné době pořádají různé formy hudebních kurzů a koncertů.

Popisek. Vizualizace: Peter Haimerl Architektur

Neviditelný sál

Při rekonstrukci se dočkal drobných úprav i nteriér vily, cílem architektů však bylo nechat historickou budovu a park, který ji obklopuje, co nejvíce podle původního návrhu. Nový podzemní sál je proto začleněn do svahu na jižní straně budovy a v mírně zvlněné krajině parku byste si ho skoro nevšimli. Jedinou nápovědou, která na zásah moderní architektury poukazuje, je nerezem rámovaný vstup. Do sálu se ale dostanete i přímo z vily, vede tam totiž úzká chodba – nebo spíš tunel, který vás má připravit na intenzivní prostorový zážitek.

Popisek. Foto: Edward Beierle 

Exploze pod povrchem

Hned při vstupu do sálu na vás čeká výbuch. Hlavním prvkem interiéru je totiž 33 velkých žulových střepů, které představují jakoby ztuhlou explozi. Střepy obklopují centrální pódium, pokrývají stěny i strop, přičemž ty největší z nich měří až třináct metrů a váží téměř devět tun. Žulové čtyřstěny však v sále nejsou jen na okrasu, jejich úkolem je také modelovat akustiku a dovádět tak hudební zážitky k dokonalosti. 

Popisek. Foto: Edward Beierle 

Podle architektů vychází koncept podzemního sálu z tradice místa, kterou však obohatili o současný dynamický sochařský přístup. Onou tradicí myslí hornickou minulost celých Horních Franků. V sále na ni odkazují materiály, které se právě v těchto místech dříve těžily. 

Ukázková symbióza

Díky rafinovanému umístění sálu do podzemí, je památkově chráněný dům ze všech stran stále dobře vidět. Architekti tak nejen velmi šetrně vyřešili propojení historické a moderní stavby, ale celý Haus Marteau také výrazně odlišili od jiných kulturních organizací. O tom se však nejlépe přesvědčíte sami. Buď přímo na jednom z koncertů, které se v novém sále konají, nebo třeba na komentované prohlídce vily.