Když Franz potkal Adinu

Zavřete oči a představte si, koho byste pozvali na svůj vysněný Česko-německý Salon. Co takhle Franze Kafku a Adinu Mandlovou? Nebo Claudii Schifferovou a Karla Gotta? Franze Beckenbauera, Martinu Navrátilovou, Alberta Einsteina nebo Václava Havla? A teď otevřete oči. A vstupte do našeho skutečného Česko-­německého Salonu.

🇩🇪 Sie können diesen Artikel auch auf Deutsch lesen: Als Franz Adina traf

V osmém patře domu Černá labuť, v prostorách Art Event Gallery nesoucích rukopis architektky Evy Jiřičné a pyšnících se úchvatným výhledem na Prahu, potkáte dnešní česko-německou elitu. 

Elita. Smí se to dnes vůbec ještě říkat? Není to takové „elitářské“? Přiznáváme bez mučení – náš salon patří do světa elity. Definované však nikoliv materiálním bohatstvím, ale bohatstvím ducha. Vstupenku do našeho salonu nezajišťuje moc ani sláva. Vstupenkou je charisma a osobnost.

Salon je protipól sociálních sítí. Salon je síť malá. Je offline. Panují v ní dobré mravy a důvěra. Místo lajkování se tu na sebe usmíváme a věci si říkáme do očí, ne přes WhatsApp.

Historie společenských salonů se začala psát v roce 1605 v Modrém salonu markýzy Catherine de Rambouillet v Paříži. Kontakty mezi pořadateli čili „salonniery“ v evropských městech pak vytvořily síť, díky níž se naživo mohli setkat ti, kdo se do té doby na společné úrovni nesetkávali: šlechta a měšťané, židé a křesťané, učenci a umělci.

Dnes už nemáme tak vyhraněné sociální vrstvy, zato máme bojovně naladěné názorové kmeny. Šíří toxickou atmosféru nesmiřitelnosti – té nejhorší civilizační choroby. 

Salon je dobrý lék. Protože salon je prostředím, v němž se setkáme s lidmi mimo naši sociální bublinu. Společně si užít večer, kam jsme nepřišli pracovat, ale ani se jen bavit. Přišli jsme něco sdílet. V atmosféře, kde se snoubí inteligence s empatií, je možné i small talk povýšit na umění a velkým otázkám naší doby odebrat tíhu. Elita jsou dnes ti, kdo stojí tak vysoko, že umí vidět celek. Umí vnímat i ty „druhé“. S jiným názorem, z jiné země, s jinými potřebami. 

Recept na dobrý salon je pestrost. Potřebujete moudrost stáří i jiskrnost mládí. Někoho, kdo bude potěchou pro vaše uši i pro vaše oči. Nezbytnou ingrediencí je umělec – houslista, jazzová zpěvačka, virtuos na ukulele –, aby debatu proložil vibrací vyšších sfér. 

Foto: Ivy E. Morwen

Hodí se i nějaký ten velký hráč ze světa byznysu a politiky, který se s námi podělí o zákulisní informace – když chcete opravdu vědět, follow the money. A pak taky vědec či vědkyně, kteří náš poučí, že když chcete opravdu vědět, follow quantum physics. 

Literáti a intelektuálové jsou stejně důležitými členy salonu. Jako je výborné jídlo – jež na salonu také nesmí chybět – potravou pro naše tělo, jsou výživné myšlenky potravou pro našeho ducha. 

Nicméně salon není hostina. Čili jídlo se servíruje jen ve formě jednohubek, pije se šampaňské, ale střídmě. Salon také není konference, workshop, nějaký ordinérní event. Na salonu nepracujeme. Na salonu také nic neprodáváme, nekonkurujeme si s ostatními, nesnažíme se prosadit. Na salonu děláme pravý opak – ztišíme své ego a přispíváme ke společné tvorbě skvělého večera. Onoho prchavého, ale o to výživnějšího momentu, kdy se v jednom místě setkají lidé, kteří splňují dvě věci: mají co říct a umí naslouchat. 

V případě N&N máme navíc tu možnost energii salonu spojit s vydáváním bookmagu. Emoce a myšlenky česko-německé elity se dostávají ke čtenářům i na papíře (a na našem webu nnmagazine.cz). Většina z osobností, které na stránkách tohoto vydání potkáte, se setkává na našich salonech i osobně.

Dovedete si tedy jistě představit, jakou radost jsme v našem pražsko-berlínském N&N týmu měli, když jsme poznali paní Claudii Boussetovou, jež kulturu salonu rozvíjí v Německu už několik let a nyní expanduje do ostatních zemí. Její tým už připravil dvanáct set salonních setkání. Nejprve rozvíjela salony v Kolíně nad Rýnem. „Rychle jsem si uvědomila sílu, kterou má v sobě setkávání v malém kruhu, kdy si vyměňujeme myšlenky a debata je na úrovni –
s  vysokou mírou fundovanosti,“ říká Claudia. Zdůrazňuje, že salon je místo, kde získáváme nové pohledy na svět tím, že si je vyměňujeme s ostatními. „Stejně jako salony v minulosti jsou i dnešní salony zkušebnou nových myšlenek.“ 

Zatímco sociální sítě vydělávají peníze na roz-dmýchávání nesouhlasu a závisti, salon je od toho, aby vytvořil příjemný, bezpečný prostor – i pro nebezpečně nové myšlenky. Životaschopnost evropské společnosti se po mnoho století projevuje právě schopností se radikálně měnit. 

S respektem k ostatním respektovat také sebe. Co si doopravdy myslím, co cítím a co chci? Právě hledání odpovědí na tyto otázky je důvodem existence Česko-německého Salonu a N&N Czech-German Bookmagu.

Tento článek vyšel v tištěném magazínu N&N Czech-German Bookmag

Jan Muller

Aktuálně na českém webu

Boeckl a Kokoscha: skutečná rivalita?

       ·   27.02.2024
Albertina Modern, stojící naproti ikonické vídeňské secesní stanici metra Karlsplatz Otto Wagnera a Josepha Marii Olbricha, přichází aktuálně s výstavou „Herbert Boeckl – Oskar Kokoschka. Rivalita”. Nabízí přibližně stovku děl na papíře ze sbírek Albertiny.

Zrnko, které spojuje svět

       ·   20.02.2024
To je káva Dallmayr, synonym pro kvalitu a nadstandardní servis. Milovníky kávy spojuje tento lahodný nápoj po celém světě více než 300 let.

Znásilněná Rusalka

       ·   16.02.2024
"Danuš, víš že já agresivní nejsem. Ale kdyby přede mnou teď stál režisér, nevím, co bych s ním udělala," vyhlásila Johanna deset minut po začátku premíéry Rusalky ve Státní opeře Unter den Linden v Berlíně.

Aktuálně na německém webu

Boeckl und Kokoscha: Eine wahre Rivalität?

       ·   27.02.2024
Albertina Modern, die sich direkt gegenüber der ikonischen Wiener Jugendstil-U-Bahn-Station Karlsplatz von Otto Wagner und Joseph Maria Olbrich befindet, bringt aktuell in ihren Untergeschoss-Sälen die Schau „Herbert Boeckl – Oskar Kokoschka. Eine Rivalität.“ Darin präsentiert

Vergewaltigte Rusalka

       ·   16.02.2024
"Danuš, du weißt, dass ich nicht aggressiv bin. Aber wenn der Regisseur jetzt vor mir stünde, wüsste ich nicht, was ich mit ihm machen würde", erklärte Johanna zehn Minuten nach Beginn der Premiere von Rusalka