Kouzelný svět Josefa Svobody

Dnes je to sto let od narození výjimečného světoznámého scénografa Josefa Svobody (10. 5. 1920 – 8. 4. 2002). Josef Svoboda vystudoval architekturu, ale své místo našel na divadelním jevišti. Jeho fantazie doprovázená hlubokými znalostmi, perfekcionismem a řemeslnou zručností nechala vzniknout monumentálním scénám řady inscenací. Některé jeho nápady nebyly doposud překonány a používají se dodnes.

Portrét Josefa Svobody, 70. léta.

Josef Svoboda experimentoval s projekčními plochami a s materiály, jejichž využití ve scénickém prostoru formoval v souladu s příběhem, dějem nebo obsahem inscenací. Jako jeden z prvních použil na jevišti LASER. Stál při zrodu Laterny Magiky, která byla poprvé prezentována na výstavě EXPO 58 v Bruselu. Josef Svoboda svým působením výrazně ovlivnil současnou podobu oboru a předznamenal zrod prudce se rozvíjejícího světelného designu. 

P. Claudel, Le Partage de Midi, Belgie.

B. Smetana, Prodaná nevěsta, New York.

Za svůj neuvěřitelně tvůrčí život bez dovolených a víkendů vytvořil přes 700 inscenací v operních domech po celém světě – od Metropolitan Opery v New Yorku až po Sydney Opera House. Spolupracoval s řadou velkých osobností našeho i světového divadla – například s Alfrédem Radokem, Otomarem Krejčou, Milošem Formanem, Peterem Ustinovem, Laurencem Olivierem či Leonardem Bernsteinem. Za své dílo obdržel řadu vyznamenání, byl oceněn francouzským Řádem literatury a umění, Řádem čestné legie Francouzské republiky, britským titulem Royal Industry Designer a několika čestnými doktoráty na světových univerzitách, např. z Royal College of Arts v Londýně nebo Denison University a Western Michigan University v USA. Poslední čestný doktorát získal v roce 2001 na Université Catholique de Louvain-la-Neuve v Belgii.

W. A. Mozart, Kouzelná flétna, 1970.

R.Wagner, Prsten Nibelungův, Geneva.

J. Kárnet, Bloudění, návrh – nerealizováno.

Odkaz Josefa Svobody spravuje jeho dcera Šárka Hejnová se Svobodovým vnukem Jakubem. Založili obecně prospěšnou společnost “Josef Svoboda – scénograf” a ke 100. výročí narození této výjimečné osobnosti připravují v kutnohorské galerii GASK multimediální výstavu a návazný vzdělávací program.

Portrét Josefa Svobody, 70. léta.

G. Verdi, La traviata, Macerata, Itálie.

Záměrem zcela mimořádné multimediální výstavy je oživit Svobodovo dílo a zprostředkovat monumentální a magický účinek scénického prostoru, jak ho Svoboda chápal a vytvářel. Výstava poodkryje scénografovy zdroje, inspirace, pracovní postupy i myšlení. Návštěvník uvidí originální návrhy, osobní poznámky z archivu, uslyší záznamy Svobodových přednášek a rozhovory s jeho spolupracovníky. Prezentaci Svobodova díla doplní doprovodný program, přednášky, semináře, workshopy a dokumentární film o scénografovi, který natočil jeho vnuk Jakub Hejna. Výstava se bude konat ve dnech 10. 10. 2020 – 31. 1. 2021 v Galerii Středočeského kraje (GASK). Projekt bude realizován spolu s bývalými spolupracovníky Josefa Svobody a celosvětově uznávanými znalci Svobodova díla.

A. Dvořák, Rusalka, ND Praha.

J. Offenbach, Hoffmanovy povídky, Velká opera 5. května, Praha.

R.Wagner, Tristan a Isolda, Bayreuth.

E. Suchoň, Král Svatopluk, ND Praha.

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Česko se na rozdíl od bývalé NDR nevylidňuje. Má však podobné problémy jako SRN

Zwickau znal před pár desítkami let každý, kdo uměl najít tehdejší Německou demokratickou republiku na mapě. Tehdy víc než stodvacetitisícové město bylo totiž proslavené jako jedno ze dvou center východoněmeckého automobilového průmyslu. Město, kde se vyráběly slavné trabanty, lidová bakelitová vozítka, která měla sice mnoho odpůrců, ale jež jsou dodnes symbolem své doby.
Přečtěte si

Fenomén DEFA: Filmový vhled do témat, o nichž se v NDR mluvilo jen šeptem

Homosexualita, krize bydlení, kriminalita ani další problémy v socialistickém světě oficiálně neexistovaly. Jejich veřejná kritika i pouhá diskuze o nich byla nejen ve východním Německu tabu a systém se všechny problematické společenské otázky snažil zamést pod koberec. I přesto se však řada tvůrců z východoněmeckého filmového studia DEFA (Deutsche Film-Aktiengesenschaft) snažila tato témata ve svých filmech zpracovávat, samozřejmě s rizikem postihů jako je vyloučení z vývozu nebo zákaz projekce v kinech.
FB Alexandry Koláčkové
Přečtěte si

Kulturní průvodce na léto do Prahy i Berlína

Sculpture Line 2022 – sochy opět vyrazí do ulic Vše plyne a vše se mění. Další ročník sochařského festivalu Sculpture line se uvelebil na náměstích, prostranstvích a zákoutích českých, moravských a evropských měst, aby i v komplikované společenské situaci demonstroval sílu sochařského umění. Jakousi základnou…

Nejčtenější v kategorii ArtDesign