Sochařská linka opět protká celou republiku

Letos můžeme již pošesté navštívit pomyslnou galerii pod širým nebem v podání festivalu Sculpture line. Největší česká akce propojující veřejný prostor a sochařské umění se vrací do ulic řady měst a k vidění bude až do konce září.

Lukáš Rittstein, Sladké sny, Dolní Břežany.

Cílem festivalu je přiblížit současné umění všem bez rozdílu, rozšířit kulturní potenciál dané oblasti a ukázat veřejnosti méně známá místa. Od června se proto začínají objevovat první instalace, mezi nimiž je například bronzový Nosorožec v brnění od Jaroslava Róny, který stojí na Jungmannově náměstí v Praze. Festival se však rozhodně nedrží jen hlavního města a jeho sochařská linka vede do měst a veřejných prostorů po celé republice. V současné době si tak můžeme prohlédnout sochy v Dolních Břežanech, Plzni, Hradci Králové, Pardubicích, Liberci, Vratislavicích nad Nisou, Olomouci a v Ostravě.

Scoha nosorožce v Praze

Jaroslav Róna, Nosorožec, Praha.

Kromě Jaroslava Róny je mezi vystavenými umělci například Lukáš Rittstein a jeho Osvícení v Michli, Lio Ruwanga, který má ve Vratislavicích nad Nisou instalovanou jednu z bronzových goril Original Sin nebo Andrej Margoč se sochou Dvaja před Oblastní galerií Liberec. V příštích týdnech přibydou díla také od Kurta Gebauera, Alexandry Koláčkové nebo Stefana Milkova.

Socha v Praze

Lukáš Rittstein, Osvícení, Praha–Michle.

Festival je jedním z mála, které mohou zatím probíhat bez omezení a podle organizátorů současná situace jeho významu ještě přidává. Sculpture line ze své podstaty pomáhá překonávat kulturní izolaci a připomíná roli umění v „normálním životě“, do kterého se postupně navracíme. „Jsme společně s našimi umělci nadšeni, že i v situaci, kdy jsou pochopitelnou prioritou zcela jiné věci, než je umění, zůstává ochota a nadšení pro tento festival ve většině městech,“ dodává ředitel festivalu Ondřej Škarka.

Zakladatel festivalu

Ondřej Škarka, ředitel festivalu.

Festival potrvá oficiálně do konce září, avšak na některých místech zůstanou sochy i po jeho skončení. Z předchozích ročníků tomu tak bylo například u keramických instalací Alexandry Koláčkové, které jsou dlouhodobě instalovány v Plzni.

Alexandra Koláčková a její plastika Druhá ruka, foto: Ateliér Koláčková.

A jak festival vlastně vznikl? Prvotní impulz přišel od samotných umělců. Oslovili mě, zda bych nechtěl v Praze po vzoru jiných měst uspořádat sochařský festival. A mě ta myšlenka nadchla. Znal jsem podobné formáty ze zahraničí a tady mi něco podobného chybělo. První rok jsme byli pouze v Praze a dnes vede sochařská linka Sculpture Line do tří států a čtrnácti měst,“ uvádí Ondřej Škarka.

Více informací včetně mapy, anotace jednotlivých soch i přehledu autorů najdete zde.

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si

Jakub Hrůša: Dirigent německého orchestru nemůže přejít žádný technický nedostatek. Němci by to vzali jako podfuk

V německých orchestrech nelze přejít žádný technický nedostatek pouhým vyjádřením víry ve zlepšení. Takový domnělý projev velkorysosti Němci vnímají jako podfuk na podstatě toho, proč se všichni sešli. Problém je potřeba vyřešit, zorientoval se v německé povaze už před lety Jakub Hrůša, dnes šéfdirigent Bamberských symfoniků v bavorském Bamberku a hlavní hostující dirigent České filhamonie a orchestru Accademia Nazionale di Santa Cecilia v Římě. Jeho cíl je vždy stejný: vést a inspirovat orchestr k technicky dokonalému výkonu s určitou emoční nadstavbou. Přitom je třeba hledat rovnováhu. Jakmile ji dirigent najde, dochází k vzácné interakci, na níž se napojuje i publikum, popisuje. Bamberští symfonikové pod vedením Jakuba Hrůši zahrají 21. září v Praze na festivalu Dvořákova Praha.
Přečtěte si

Jak české sklářské řemeslo okouzlilo královnu. O berlínské výstavě se Zdeňkem Lhotským

Do Berlína se s více než ročním zpožděním chystá výstava o unikátním skleněném projektu, který pro dánský královský pár vytvořilo studio Lhotský z Železného Brodu. Jedinečný sarkofág měl už dávno zdobit kapli v katedrále v Roskilde, zatím na své odhalení však stále čeká. Kromě sarkofágu představí České centrum v Berlíně také velmi široký kreativní záběr umělce a majitele sklářského studia Zdeňka Lhotského, s nímž jsme si povídali o konceptu výstavy, sarkofágu i jeho vlastní sklářské technice Vitrucell.

Nejčtenější v kategorii ArtDesign