Kontroverzní jsou tajné malby na stěnách domů a střech, které malují ke hrůze majitelů domů pouliční sprejeři v noci se strachem a adrenalinem zároveň — nebýt odhalen. Jejich message je však nepřehlédnutelná. Často jde o politický protest a o znovuzískání veřejného prostoru, kterému dominuje reklama. A jde o otázku, kdo a hlavně KDE může žít svůj tvůrčí potenciál nad rámec galerií a komercializace umění.
Avšak sprejovat se může v Berlíně i legálně, např. v Mauerpark nebo v Naturpark Südgelände… ale nejen tam. Obrovská street art scéna již dávno přilákala velké hvězdy jako Banksy, Tristan Eaton, BLU a mnoho dalších mezinárodně uznávaných umělců, kteří se již zvěčnili na fasádách, ruinách a zdech města. Pocházejí z Brazílie, Itálie, Francie a USA, protože město nabízí nejen nekonečný prostor pro své umění, ale street art je v Berlíně také společensky přijatelný a v mnoha případech i ziskový. Nejznámější sprejeři nemusí pracovat v noci a tajně. Najímají si je hotely, firmy, kluby a především umělecké festivaly a platí jim za to, že se ve městě můžou umělecky vyžít.
Vydejte se sami objevovat ta nejzajímavější místa nebo s průvodci. Ke vhodně vybraným agentůrám patří např. Alternative Berlin Tours nebo Berlin Street Art Tours. Také existuje specifické místo, kde nejenže street art ožívá, ale je nabízen i ke koupi. SALZIG Berlin ve Friedrichshainu je umělecká galerie a obchod zároveň. Jména autorů se čtou jako Who is Who streetartové scény; návštěva stojí za to v každém případě.
Highlightem je však pro fanoušky Street Art Gallery for Urban Contemporary Art v Schönebergu, které ukazuje více než 130 děl nejlepších mezinárodních streetartových umělců.
Zakladatelka, kurátorka a umělkyně Yasha Young, která v roce 2017 tímto otevřela první street art galerii v Německu, říká: „Myslím, že je to jedinečný mix, který dělá Berlín tak populární. Dlouhá, nelehká historie plná avantgardních hnutí a rebelů, město se zcela odlišnými čtvrtěmi, místo přeplněné uměním, kde mohou žít a pracovat také umělci bez velkého množství peněz… protože jim město dává na to prostor.“
Text Danuše Siering